Květen v lidové meteorologii: Když máj vláhy nedá, červen se předá
Příroda právě teď začíná vzkvétat, ptáci zpívají, div si hrdla neprotrhnou. Zima definitivně sestupuje do záhrobí, ale její poslední odlesky ještě mohou natropit drobné škody, hlavně notoricky známí ledoví muži Pankrác (12. 5.), Servác (13. 5.) a Bonifác (14. 5.), v těsném závěsu provázení uplakanou Žofií (15. 5.). Ve druhé polovině května ale už většinou přichází oteplení. Prozradíme vám, jaké počasí můžeme v květnu podle lidové meteorologie očekávat.
V Čechách a na Moravě začíná právě v květnu hlavní vegetační období. Průměrná teplota se dostává nad 10 °C. A v teplejších a níže položených oblastech nastupuje dokonce i tzv. vegetační léto, které je charakterizováno průměrnými teplotami nad 15 °C. I v květnu se sice ještě mohou vyskytovat mrazíky, a ani lehké sněžení nelze vyloučit, zároveň se však již velice často objevují letní dny s teplotami nad 25 °C. Pravděpodobnost, že by takové byly první květnové dny, je však mizivá. Podle lidové meteorologie totiž do května přechází z předešlého období tzv. floriánská chladna (svatého Floriána se slaví 4. května). Je to období ještě aprílově neklidné a proměnlivé, pro které jsou typické vpády studeného vzduchu od severu či severozápadu.
Stanislavské jaro
Ve druhé polovině první květnové dekády přicházívá s pravděpodobností okolo 60 procent sice krátké, ale příjemné období zvané stanislavské jaro, které přinášívá tolik žádoucí oteplení.
Ledoví muži
A po něm se již blíží notoricky známí ledoví muži Pankrác (12. 5.), Servác (13. 5.) a Bonifác (14. 5.), v těsném závěsu provázení uplakanou Žofií (15. 5.). Přinášejí ochlazení nebo deště, anebo obojí. Ze statistik českých meteorologických stanic vyplývá, že přibližně v každém druhém až třetím roce z deseti přicházejí v podobě mrazivých mužů, v každém šestém roce z deseti na sebe berou podobu mužů studených s výrazným ochlazením a v téměř každém sedmém roce z deseti přicházívají jako muži mokří.
Ve druhé polovině května jakoby se překrývala hned dvě období najednou: Izidorsko-fortunátské jaro, které přináší oteplení, nebo období zvané žofínské deště. Vzestup teplot izidorského jara bývá na přelomu druhé a třetí květnové dekády přerušen, s pravděpodobností více než 60 procent, vpádem studeného vzduchu, který přinášejí tzv. malí ledoví muži. S pravděpodobností okolo 15 procent mohou přinést i mrazy či přízemní mrazíky, které by však měly být až do podzimu posledními. Na přelomu května a června se obvykle dostavuje tzv. fortunátské jaro, které již bývá obdobím výrazně teplým, ale ještě ani zdaleka nejteplejším.
Zdroj informací: autor článku
Publikováno: 2. 5. 2024, Autor: Jaroslav Beran, Profil autora: Jaroslav Beran
