Chryzantémy si můžeme na jaře namnožit sami: Velkokvěté, drobnokvěté i multiflory
Co si pro chryzantému neudělal na jaře, to už na podzim nedohoníš. Jak si tyhle dechberoucí krasavice namnožit? Zahradnice Milada Petrová nám ukáže, jak je správně řízkovat. A pozor, jediný lístek z jejich květu ve sklence vína prý zaručuje dlouhověkost.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Velkokvěté chryzantémy
Nechávají se růst jen na tři výhony, aby měly velký květ. Takové rostliny pak potřebují na zahrádce oporu. Jsou mezi nimi i takové, které krásně přežijí zimu na záhonu.
Tyto druhy se nejčastěji pěstují na zahrádkách a vydrží zde několik let. Ty většinou potřebují jen 2× zaštípnout, aby netvořily příliš vysoké keře. Kromě hnojení nepotřebují nějakou náročnou péči.
Důležité je, matečné rostliny během března přemístit do skleníku či pařeniště, kde se teplota pohybuje mezi 12–15 °C. Postupně je potřeba zvyšovat zálivku a začít přihnojovat. Další možností je přenést rostliny do nevytápěné místnosti s dostatkem světla. Vůbec nevadí, že je na první pohled patrné, že rostliny nejsou vitální. Důležité je, že zimu přečkaly a můžeme z nich odebrat řízky.
Správný substrát
Můžeme ho namíchat i doma, a to z pařeništní zeminy, písku a rašeliny v poměru 2:1:1, ale to se příliš nedoporučuje. Hrozí totiž napadnutí rostlin houbovými chorobami, které by zemina mohla obsahovat. Raději si tedy pořídíme hotový množárenský substrát.
Nyní z vrcholků jejich výhonků nařežeme vrcholové řízky. Řez stonku provádíme mírně šikmo pod očkem, asi 1–2 mm pod koncem očka, pozor na podříznutí očka.
Necháme je zakořenit v květináčích či nádobách. Ty musíme zakrýt fólií nebo netkanou textilií. Rostliny vyžadují stín. Po dobu tří týdnů budeme substrát s řízky udržovat mírně vlhký a pokusíme se docílit toho, aby teplotní rozdíly nepřesahovaly 15–20 °C.
Po uplynutí této doby je přesadíme do nádob nebo na záhon v rozmezí 30 až 40 cm. Přibližně dva až tři týdny po výsadbě, kdy se sazenice ujmou, zaštípneme jim měkký vrcholek za čtvrtým až šestým listem. Když nám vyrostou nové výhonky v paždí listů, vezmeme opět do ruky nůžky a ponecháme pouze dva až čtyři, které budou později zakončeny květem. Přesazení není vždy nutné. Můžeme rovnou pro zakořenění zvolit větší nádobu. Vhodnější jsou vždy nádoby širší a nižší než vysoké a úzké. Hluboká výsadba jim totiž neprospívá.
Musíme myslet na jejich košatý růst, proto je zaštipujeme. Soustředíme se na to zhruba po třech týdnech od přesazení. Tu správnou dobu poznáme tak, že rostliny vyrostly minimálně o 3 cm. Odpočítáme 4. – 6. lístek a zaštípneme vrcholek. Větší a pozdně kvetoucí odrůdy můžeme v průběhu června, nejdéle do poloviny července, zaštípnout ještě jednou. Až ke konci léta rostliny nasadí poupata, začneme hnojit hnojivem s důrazem na draslík.
Zdroj informací: FTV Prima
Publikováno: tento týden, Autor: Václav Postránecký, Profil autora: Václav Postránecký
