Hlíva ústřičná je jedlá dřevokazná houba, která má ale všestranné použití jak do hotových jídel, tak k nakládání do octa nebo sušení. Je to vynikající surovina pro polévky a omáčky, dobře chutná i konzervovaná v různých nálevech a kombinacích se zeleninou. Konzumují se jak klobouky hub, ale i tuhé třeně, které se dají usušit a rozemlít. Hlíva příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje odolnost proti infekcím, zvyšuje i tvorbu červených krvinek.
Máte rádi hlívu ústřičnou? Vypěstujte si jí doma (Zdroj: Prima DOMA)
Pěstování hlívy ústřičné
Hlíva je jedna z mála dřevokazných hub, která je jedlá, a navíc lidskému organismu opravdu prospěšná. Obsahuje celou řadu důležitých látek, má vynikající léčivé účinky, především zvyšuje obranyschopnost organismu, zlepšuje imunity, napomáhá v ochraně proti virům a bakteriím, a také třeba napomáhá trávení. Můžeme na podporu našeho zdraví užívat hlívový prášek v tobolkách, ale také si dokážeme hlívu ústřičnou vypěstovat doma sami a mít tak zásobu hub po celý rok, kdy v lese neroste ani muchomůrka.
Na pěstování potřebujeme jen velmi málo pomůcek: velkou nádobu, slámu, horkou vodu a startovací kulturu hlívy ústřičné, kterou seženete na specializovaných eshopech.
Budeme potřebovat pytel s nařezanou slámou, horkou vodu, velkou nádobu a hlívovou kulturu
Listopad je ideální čas k tomu, abychom si houbovou kulturu založili a mohli sklízet čerstvé houby už na Vánoce.
Postup
Vezmeme si velký silnostěnný igelitový pytel a do něj nasypeme nařezanou slámu. Slámu v pytli spaříme vařící vodou, která by měla mít minimálně 80 °C. Spařením ze slámy odstraníme všechny nežádoucí příměsi, jako jsou např. patogeny, plísně, hnilobné zárodky, bakterie a nečistoty. Vodu do pytle nalijeme tak, abychom opravdu pečlivě namočily všechnu slámu. Pytel se spařenou slámou necháme do druhého dne odležet.
Druhý den ustříhneme růžek pytle a vodu z něj vypustíme. Takto získáme dobře propařenou slámu, kterou budeme moci naočkovat houbovou kulturou. Slámu z pytle vysypeme do velké kompaktní nádoby, kde dojde k zaočkování.
Takto připravenou sadbu nasypeme zpět do pytle, upěchujeme a zavážeme. V e-shopech lze zakoupit i již připravenou slámu, lisovanou do kostek. Záleží pouze na nás, čemu dáme přednost.
Naočkovanou slámu poté umístíme do teplé místnosti, kde teplota dosahuje 24 °C. Tato teplota je potřebná k tomu, aby houbová kultura důkladně prorostla celým substrátem. Nižší teploty proces růstu výrazně zpomalují.
Jakmile vidíme, že substrát je prorostlý, musíme vytvořit do pytle patřičné otvory, aby měla hlíva kudy vyrůstat ven. Nemusíme otvorů dělat moc, stačí 5. Více otvorů bude mít za následek nárůst menších plodnic. V tuto dobu, kdy budeme prořezávat otvory, musíme také celou sadbu přestěhovat do chladnější místnosti. Substrát by nadále měl odpočívat při teplotě 15-18 °C. Teplotní šok pak vyvolá nárůst plodnic hlívy. Celý tento proces bude trvat 4-6 týdnů.
A na Vánoce si již budete moci ze své vlastní sklizně hlívy ústřičné uvařit polévku nebo gulášek.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Publikováno: 5. 12. 2020, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
