Jestli japonské ořechy chutnají i japonským veverkám netušíme, ale jisté je, že české mlsaly potěší. Jsou velmi chutné a Martin Pražák zná hned tři jejich druhy. Je to ořech mandžuský, ořech japonský neboli Sieboldův a japonský srdčitý ořech.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Ořech mandžuský
Roste ve smíšených lesích v SV Číně, Mandžusku a Koreji. Obvykle roste na svazích hor mezi 500-2800 m n. m. Dorůstá až 25 m. Plody jsou silně žebernaté a rozbrázděné. Jádro je stejné jako u podobných ořechů japonských, ale nelze je snadno louskat a extrahovat ze skořápky. Snesou velmi silné mrazy, vydrží až -40 °C.
Ořech japonský
Ořech japonský je znám z Japonských ostrovů a Sachalinu. Konkrétně ze smíšených porostů srážkově bohatých lesů. Dorůstá 15-20 m, u nás obvykle méně. Kmen má tlustou a brázditou borku, šedé barvy. Koruna bývá dost široká, ale řídká. Má velmi dlouhé listy 60-70 cm, někdy až 1 m. Plody jsou lepkavé a vyrůstají v nápadných víceplodých hroznech na koncích větví. V Japonsku je sbírán a velmi ceněn.
Japonský srdčitý ořech je patrně prastarým sportem ořechu japonského. Sportem bývá označována ojedinělá mutace, která v tomto případě dala vzniknout variantě či formě. Snad až po tisíce let lidmi v selektované a rozmnožované formě. U nás nemá ustálený název. Vlastnosti má stejné jako ořech japonský. Hlavní rozdílem je tvar plodů (hladký povrch skořápky a zploštělý tvar) a nižší vzrůst. Plod je souměrný podle jedné roviny, příčný řez je pak tedy oválný. Oba druhy japonského ořechu lze úderem na šev skořápky rozpůlit. Jádro není zvrásněné, snadno ho vytáhneme.
Jaké vlastnosti mají květy a plody
Cennou vlastností japonských ořechů obecně je početné hroznovité květenství. Má zhruba 4-10 květů (někdy až 14), ze kterých se následně vyvinou plody. Všechny stromy jsou částečně samosprašné. Pokud jsou v blízkosti dva a více stromů, opylují se navzájem. Opylené květy se velmi rychle zvětší a přemění na plod.
Japonské ořechy můžeme množit semeny či roubováním
Nároky na růst a rozmnožování
Obecně preferují hlubší, vlhké a živné půdy. Některé se ale vyskytují na sušších kamenitých stanovištích. Vhodné jsou tedy jílovité půdy. Velmi pozoruhodná je rezistence japonských ořechů vůči exotické houbě Sirococcus. Ta je známá jen v Americe. Jinak je tento ořešák zcela odolný proti houbové antraknose a bakteriální skvrnitosti. Tyto choroby napadají hojně vlašský ořech. Stromy se běžně neřežou, ale pokud je chceme tvarovat, tak když raší listy. Můžeme množit semeny či roubováním, které je velmi náročné. Plodit začnou mezi 3. - 5. rokem.
Zdroj: Receptář prima nápadů
Publikováno: tento týden, Autor: Václav Postránecký, Profil autora: Václav Postránecký
