reklama

Střídání plodin na záhonech

Pěstujeme-li několik let po sobě na záhonu stále stejnou zeleninu, zjistíme, že úroda je rok od roku horší. Rostliny z půdy jednostranně čerpají stále stejné živiny a tím dochází k její únavě. Střídání plodin na záhonech poskytne půdě odpočinout si od náročných druhů zeleniny.

Střídání plodin na záhonech (Zdroj: Jan Kopřiva)

Střídání plodin na záhonech

Pěstujeme-li několik let po sobě na záhonu stále stejnou zeleninu, zjistíme, že úroda je rok od roku horší. Rostliny z půdy jednostranně čerpají stále stejné živiny a tím dochází k její únavě. Problémy s chorobami a škůdci začnou být stále větší a větší a navíc každá plodina vylučuje do půdy látky, které se v půdě hromadí a další roky omezují vývoj rostlin. Ale ruku na srdce, pamatujete si, co jste na kterém záhoně vysázeli v loňském nebo dokonce předloňském roce? Proto než se pustíme do výsadby, vyplatí se vzít si  tužku a papír a osevní plánek zahrady si nakreslit. Střídání plodin na záhonech musíme každoročně obměňovat, a vůbec přitom nezáleží na velikosti zahrady. Dopracujete se tak k čtyřletému prostřídání plodin na záhonech.

1 střídání_plodin
Střídání plodin na záhonech musíme každoročně obměňovat (Zdroj: Jan Kopřiva)

Záhony vyhnojené chlévskou mrvou

Na nich můžete pěstovat zeleniny náročné na živiny: salátové okurky, melouny, košťáloviny, brambory nebo pórek.

Záhony prohnojené dobrým uleželým kompostem  

Sem přijdou plodové zeleniny, kedlubny, celer, nebo cukety a patisony.

Záhony pro zeleninu, jež nesnáší přímé organické hnojení

Zde lze vysévat kořenovou mrkev, petržel, pastinák, vhodná je výsadba česneku a cibule. Z listových zelenin se bude dařit salátům a špenátu.

Záhony nevyhnojené

 Na nich pěstujeme některé bylinky či koření, kopr, nebo hrášek či fazole.

Pro výsadbu vytrvalých zelenin jako je rebarbora, libeček, chřest se vyplatí najít místo s kvalitní, propracovanou a organickými hnojivy vyhnojenou půdou. Každoročně zde ale musíme doplňovat živiny ještě přihnojováním průmyslovými hnojivy. Vytrvalé zeleniny mají velkou spotřebu živin, vytvářejí hodně hmoty a navíc na stanovišti zůstávají několik let, proto je pravidelné přihnojování nutností.

1 střídání plodin 1
Pro výsadbu vytrvalých zelenin jako je rebarbora, libeček, chřest se vyplatí najít místo s kvalitní, propracovanou a organickými hnojivy vyhnojenou půdou (Zdroj: Jan Kopřiva)

Plodiny můžeme na záhonech střídat například tímto způsobem:

 

záhon A

záhon B

záhon C

záhon D

záhon E

1. rok

brukvovitá zelenina

luštěniny

cibuloviny

brambory

kořenová zelenina

2. rok

brambory

kořenová zelenina

brukvovitá zelenina

luštěniny

cibuloviny

3. rok

luštěniny

cibuloviny

brambory

kořenová zelenina

brukvovitá zelenina

4. rok

kořenová zelenina

brukvovitá zelenina

luštěniny

cibuloviny

brambory

5. rok

cibuloviny

brambory

kořenová zelenina

brukvovitá zelenina

luštěniny

Možná že se vyplatí připomenout si, jaké zeleniny patří do které skupiny.

Cibuloviny

Mezi cibuloviny patří cibule, česnek, šalotka a pórek. Střídání plodin zabrání šíření hniloby, sněti, padlí, stonkových a cibulových háďátek a bílé hniloby. Tyto plodiny mají rády dostatek organických látek a hnojiv v půdě ještě před výsadbou.

Kořenová zelenina

Do kořenové zeleniny patří mrkev, petržel, pastiňák, červená řepa. Spolu s řepou se může pěstovat také špenát. Střídání plodin pomáhá zabránit rozšíření kořenové hniloby, rakoviny pastiňáku a černé hniloby. Kořenová zelenina vyžaduje přiměřené množství hnojiv, ale není do půdy dobré přidávat čerstvý hnůj.

Brambory

Brambory a také rajčata je nutné pěstovat každý rok v jiné půdě, protože hlízy v zemi mohou přispět k rozmnožení plísní, strupovitosti a háďátek. Brambory a také rajčata potřebují ke správnému růstu a vývinu dostatek výživy, nikoli však vápno.

1 střídání plodin 2
Kořenová zelenina vyžaduje přiměřené množství hnojiv (Zdroj: Jan Kopřiva)
1 střídání plodin 3
Brambory a také rajčata je nutné pěstovat každý rok v jiné půdě (Zdroj: Jan Kopřiva)

Luštěniny

Mezi luštěniny patří fazole a hrách. Užívají se také jako zelené hnojení. Střídání plodin může zabránit šíření chorob a škůdců, jako je například hniloba kořenů, padlí nebo třásněnky. Luštěniny vyžadují půdu s dostatečným množstvím organických látek, ale nepotřebují poté již žádná další hnojiva.

Brukvovitá zelenina

Mezi brukvovité zeleniny patří brokolice, růžičková kapusta, zelí, květák, kapusta, kedlubny, vodnice, tuříny, a také ředkve a ředkvičky. S brukvovitými rostlinami se také často pěstuje salát. Střídáním plodin můžeme předejít jednostrannému zatěžování půdy. Brukvovité zeleniny potřebují úrodnou půdu, takže by měli následovat po luštěninách. Tyto plodiny je nutné během jejich růstu a vývoje plodů vydatně přihnojovat. Brukvovité rostliny potřebují zásaditou půdu s pH kolem 6,5 až 7,5. Při pěstování brukvovitých druhů na stejném stanovišti vzniká velké riziko napadení nádorovitostí košťálovin.

Publikováno: 3. 3. 2021, Autor: Jan Kopřiva