reklama

Jak proti zákeřným chorobám rajčat: Největšími strašáky jsou fytoftora a botrytida

Rajčata sice patří mezi poměrně odolné plodiny, nicméně i na ně zaútočí nepříjemná onemocnění. Velmi často je napadají především plíseň bramborová neboli fytoftora (Phytophthora infestans) a šedá hniloba neboli botrytida (Botrytis cinerea). Plíseň patří mezi velmi zákeřné nemoci rajčat a umí potrápit kdejakého, i velmi zkušeného zahradníka. V posledních suchých letech problémů s houbovými onemocněními sice ubývá, ale rozhodně nezmizely úplně.

Skutečnost, že je rostlina napadená objevíte poměrně snadno. Na nadzemních částech rostliny se začnou vytvářet nevzhledné šedozelené vodnaté skvrny. Ty ale působením slunce velmi brzy hnědou a vypadají jako spálené. Za vlhka se na spodní straně listů také začíná vytvářet bělavý povlak.

Co za tím stojí?

Základní otázka tkví hlavně v tom, co samotnou plíseň na rostlině způsobuje. Jedná se prakticky o houbu, která doslova miluje vlhkost. Nastane-li vlhko a teplo, jsou pro plísně vytvořeny ty nejlepší podmínky. Problém je malinko v tom, že samozřejmě vlhko a teplo potřebují ke svému růstu všechny rostliny. 

Plíseň bramborová

Nejrychleji se  šíří při teplotách 18 – 22 °C a relativní vlhkosti nad 80 %. Způsobuje na listech, výhonech i plodech šedozelené, později hnědé skvrny, které se rychle šíří. Na spodní straně listů je za vlhka vidět šedobílý plísňový povlak, na plodech napadená místa tvrdnou a krabatí.

Plíseň bramborová neboli fytoftora
Plíseň bramborová neboli fytoftora (Zdroj: istock.com)

Šedá hniloba

Ta se šíří doslova expresně především při chladném a vlhkém počasí. Objevuje se fakticky na celé rostlině. Botryris cinerea je všudypřítomná houba, která napadá celou řadu rostlin. Poraněné listy a stonky a odumírající rostlinné části jsou živnou půdou, odkud se houba může někdy rozšířit i na zdravé části rostlin. Z místa infekce houba prorůstá do stonku, kde vytváří hnědé skvrny.

Šedá hniloba neboli botrytida
Šedá hniloba neboli botrytida (Zdroj: istock.com)

Prima tipy

  • Rostliny musí být zasazeny v dostatečné vzdálenosti od sebe (udává se 2-4 rostliny na metr čtvereční), aby se případná nákaza šířila co nejpomaleji.
  • Mladá rajčata se musí zásadně zalévat takzvaně podmokem pod rostlinu a ne na listy! Pěstujte rajčata pod stříškou nebo u jižní stěny, kde na ně neprší.
  • Je také třeba rostlinu správně uvázat k vodící tyči a důsledně ji zaštipovat. Pokud se listy či plody dostanou blízko půdě ve větším množství, mohou zadržovat více vlhkosti.
  • Nepěstujte rajčata v sousedství brambor nebo na záhoně po bramborách.  Mezi rajčata vysaďte měsíček lékařský nebo aksamitník rozkladitý.
  • Napadené části rostlin je nutné ihned odstranit a spálit.  Rozhodně nepatří na kompost!
  • Využít lze také chemických přípravků. Plísni bramborové i šedé hnilobě rajčat předejdete širokospektrálními postřiky.
  • Ne každý si ale chce zanášet chemikálie na zahrádku, a proto začíná být velmi oblíbená takzvaná chytrá houba Pythium oligandrum. Přípravek nenapadá samotné rostliny, ale pouze plíseň na nich. Vzhledem k biologickému principu účinku nelze rostliny předávkovat.

Publikováno: 24. 8. 2018, Autor: Marta Pawlicová