Největšími strašáky z chorob rajčat jsou fytoftora a botrytida
Rajčata sice patří mezi poměrně odolné plodiny, nicméně i na ně zaútočí nepříjemná onemocnění. Velmi často je napadají především plíseň bramborová neboli fytoftora (Phytophthora infestans) a šedá hniloba neboli botrytida (Botrytis cinerea). Plíseň patří mezi velmi zákeřné nemoci rajčat a umí potrápit kdejakého, i velmi zkušeného zahradníka. V posledních suchých letech problémů s houbovými onemocněními sice ubývá, ale rozhodně nezmizely úplně.
Největšími strašáky z chorob rajčat jsou fytoftora a botrytida
Skutečnost, že se na rajčatech projevila choroba, objevíte poměrně snadno. Na nadzemních částech rostliny se začnou vytvářet nevzhledné šedozelené vodnaté skvrny. Ty ale působením slunce velmi brzy hnědou a vypadají jako spálené. Za vlhka se na spodní straně listů také začíná vytvářet bělavý povlak.
Co za chorobou rajčat stojí?
Základní otázka tkví hlavně v tom, co samotnou plíseň na rostlině způsobuje. Jedná se prakticky o houbu, která doslova miluje vlhkost. Nastane-li vlhko a teplo, jsou pro plísně vytvořeny ty nejlepší podmínky. Problém je malinko v tom, že samozřejmě vlhko a teplo potřebují ke svému růstu všechny rostliny.
Plíseň bramborová
Nejrychleji se plíseň bramborová (Phytophthora infestans) šíří při teplotách 18 – 22 °C a relativní vlhkosti nad 80 %. Způsobuje na listech, výhonech i plodech šedozelené, později hnědé skvrny, které se rychle šíří. Na spodní straně listů je za vlhka vidět šedobílý plísňový povlak, na plodech napadená místa tvrdnou a krabatí.
Ta se šíří doslova expresně především při chladném a vlhkém počasí. Objevuje se fakticky na celé rostlině. Botryris cinerea je všudypřítomná houba, která napadá celou řadu rostlin. Poraněné listy a stonky a odumírající rostlinné části jsou živnou půdou, odkud se houba může někdy rozšířit i na zdravé části rostlin. Z místa infekce houba prorůstá do stonku, kde vytváří hnědé skvrny.
Rostliny musí být zasazeny v dostatečné vzdálenosti od sebe (udává se 2-4 rostliny na metr čtvereční), aby se případná nákaza šířila co nejpomaleji.
Mladá rajčata se musí zásadně zalévat takzvaně podmokem pod rostlinu a ne na listy! Pěstujte rajčata pod stříškou nebo u jižní stěny, kde na ně neprší.
Je také třeba rostlinu správně uvázat k vodící tyči a důsledně ji zaštipovat. Pokud se listy či plody dostanou blízko půdě ve větším množství, mohou zadržovat více vlhkosti.
Nepěstujte rajčata v sousedství brambor nebo na záhoně po bramborách. Mezi rajčata vysaďte měsíček lékařský nebo aksamitník rozkladitý.
Napadené části rostlin je nutné ihned odstranit a spálit. Rozhodně nepatří na kompost!
Využít lze také chemických přípravků. Plísni bramborové i šedé hnilobě rajčat předejdete širokospektrálními postřiky.
Ne každý si ale chce zanášet chemikálie na zahrádku, a proto začíná být velmi oblíbená takzvaná chytrá houba Pythium oligandrum. Přípravek nenapadá samotné rostliny, ale pouze plíseň na nich. Vzhledem k biologickému principu účinku nelze rostliny předávkovat.
Zdroj: pořad Receptář prima nápadů, www.agrochemie.cz, eagri.cz
Publikováno: před týdnem, Autor: Marta Pawlicová, Profil autora: Marta Pawlicová
