Jak nám může pomoci chytrý skleník v detekci chorob?
Skleník nám poskytuje ideální možnost vypěstovat si vlastní zeleninu, ovoce či květiny po celý rok. Nejsme závislí na ročním období, ani venkovní teplotě. Skleníkové a venkovní pěstování má přece jen něco společného, a to problematiku škůdců a chorob. Ve skleníku dochází k šíření chorob a škůdců často mnohem rychleji a intenzivněji než ve venkovních prostorech. Chytrý skleník studentů Vysokého učení technického v Brně umí zařídit ideální podmínky pro pěstování a ještě vám pomůže s léčbou případných nemocí.
Jak nám může pomoci chytrý skleník v detekci chorob?
(Zdroj: Depositphotos)
Chytrý skleník umí rozeznat choroby a škůdce
Nejčastějšími plodinami, které jsou vysazovány do skleníku, bývají okurky, rajčata či papriky, tedy plodiny, které potřebují dostatek tepla, světla, vody a kvalitního substrátu. Takové podmínky se ideálně získávají ve skleníku, kde můžeme podmínky upravovat dle libosti. Na tyto plodiny se zaměřuje i chytrý skleník. Zajištěním optimálních podmínek minimalizuje riziko nemoci a přináší bohatší úrodu po mnohem delší roční období.
V případě, že se přesto nějaká nemoc nebo škůdce objeví, stačí pořídit fotografii, nahrát ji do webové aplikace a nechat skleník automatizovaně rozhodnout o diagnóze. V určitých případech si může pěstitel klást složitější otázky. I na tento případ je ale chytrý skleník připraven. Komplikovanější dotazy jsou webovou aplikací předávány týmu odborníků z oboru.
Donedávna mohli rozpoznávání nemocí využívat jenom majitelé chytrého skleníku. Autoři projektu se ale rozhodli zpřístupnit tuto funkci pro širokou veřejnost. V současnosti dokonce probíhá soutěž, díky které si webovou aplikaci může vyzkoušet zdarma úplně každý. Aplikaci si můžete pomocí odkazu vyzkoušet i vy.
Nejčastějšími škůdci skleníku jsou mšice, molice či svilušky
Mšice jsou velmi drobný hmyz, který se nejčastěji vyskytuje na spodních stranách listů, kde žije v koloniích. Mají různé zbarvení, nejčastěji jsou zelenkavé nebo šedočerné. Nabodávají listy a sají z nich šťávy. Takto napadené listy se často kroutí, mění zbarvení či dokonce opadávají. Silné napadení vede až k odumření rostlin. Znak napadení mšicemi je povlak lepkavé tekutiny, medovice, kterou většina mšic produkuje. Mšice jsou často přenašeči virů rostlin, které se přenášejí právě jejich sacím ústním ústrojím. Ve skleníku je nejčastějším druhem mšice skleníková, mšice broskvoňová nebo mšice bavlníková.
Mšice jsou velmi drobný hmyz, který se nejčastěji vyskytuje na spodních stranách listů
Typickými druhy molic ve skleníku jsou molice bavlníková a molice skleníková. Molice známe i z našich domovů, kde molice napadají okrasné rostliny a my je zpozorujeme až ve stádiu dospělců, kdy zpod listů vylétají malé bílé mušky. Společně s larvami sají na spodních stranách listů. Při silném napadení dochází k chřadnutí rostlin, vadnutí listů a tvorbě chloróz. Stejně jako mšice produkují molice medovici, která se stává hostitelem pro choroby.
Typickými druhy molic ve skleníku jsou molice bavlníková a molice skleníková
Sviluška chmelová saje na listech a vypouští do pletiv látky, které jsou pro rostliny toxické, proto se na listech objevují světlé skvrny, zprvu žluté, později rudé až černé. Listy předčasně usychají. Při silném napadení se nejčastěji na spodní straně listů objevuje jemná pavučinka.
Sviluška chmelová saje na listech a vypouští do pletiv látky, které jsou pro rostliny toxické
Objevily se vám na listech vaší plodové zeleniny nějaké skvrny, krabatí se listy nebo plody mají netradiční barvu, ba dokonce hnijí? Bude to způsobeno bakteriemi, viry nebo houbami způsobujícími plísně, které se nám zavlekly do skleníku. Nejčastější choroby dokáže zachytit a rozpoznat naše neuronová síť chytrého skleníku.
Choroby rajčete a paprik:
Bakteriální skvrnitost rajčete a papriky
na listech fialově šedé skvrny s černým středem a žlutým lemem o při napadení květů dochází k jejich opadu
na plodech zprvu vodnaté skvrny se žlutým lemem, později plody černají
v našich podmínkách nejčastější choroba rajčat, která znehodnocuje tržní hodnotu plodů
nebezpečná choroba u mladých semenáčků
Olivově hnědá skvrnitost listů rajčete
na vrchní straně listů se objevují zelené až žluté skvrny; na dolní straně listů se objevují hnědé kupky spor
objeví se spíše na starších odrůdách rychlených rajčat
Hniloba rajčat může být zapříčiněna nevhodnými podmínkami při pěstování
Septoriová skvrnitost rajčete
na listech se objevují drobné kulaté skvrny s černými plodničkami uprostřed (pyknidy), skvrny postupně splývají, listy zasychají a opadávají
plody zůstávají zdravé bez poškození, může být redukována násada plodů, při brzkém napadení odumírají celé rostliny
Pepino mosaic virus
vir je snadno přenosný vzájemným kontaktem rostlin, kontaktem rostlin s kontaminovaným nářadím nebo oblekem zahradníka, někdy může být přenesen i mechanicky hmyzem, např. čmeláky
na listech slabá světlá mozaika až žlutá skvrnitost listů, může dojít i k deformaci listů
na plodech se objevuje mramorování a plody nepravidelně dozrávají
projev příznaků zesilují nevhodné podmínky k pěstování, např. chladno a nedostatek světla
Okurku setou sužuje několik viróz, které mají podobné příznaky
Dále se může objevit bakteriální vadnutí rajčete, které se projevuje vadnutím a usycháním listů, dále usychají lodyhy, a nakonec celá rostlina. Pletiva ve stoncích jsou ztmavlá, někdy se nám může podařit ze stonků vymačkat žlutý sliz, při silném napadení rostlina praská a vytéká bakteriální sliz na povrch samovolně. Na plodech se nám mohou objevit skvrny připomínající ptačí oko, hnědý střed s bílým lemem. Bílá hniloba způsobuje škody jak v průběhu vegetace, tak i v průběhu skladování. Na plodech se objevují bílé vatovité chomáčky, které v sobě nesou malé černé kuličky spor, tzv. sklerocia. Nejčastěji se objevuje na místech, kde se často střídají teploty, a objevuje se vyšší vlhkost.
Okurku setou sužuje několik viróz, které mají podobné příznaky jako je mozaikovitost listu, zakrnělé plody, různě zkroucené plody. Neuronová síť dokáže odhalit virus mozaiky okurky. Dále dokáže odhalit několik chorob způsobených působením bakterií či hub nebo houbám podobných organismů. Pojďme si je představit.
Alternariová skvrnitost dýňovitých
způsobuje žluté skvrny na listech
Antraknóza dýňovitých
u semenáčků dochází k vadnutí a předčasnému opadu děložních lístků
listy na sobě mají zprvu světlé skvrny, které postupně hnědnou, skvrny mohou po zaschnutí z listu vypadnout, v listech se utvoří okénkové dírky
na plodech se vytváří vodnaté, vpadlé skvrny o infekci podporuje vysoká vzdušná vlhkost
Bakteriální skvrnitost okurky
na listech se objevují zpočátku sytě zelené, vodnaté skvrny, které časem zasychají a hnědnou; ze spodní strany listů se za vysoké vzdušné vlhkosti tvoří bělavé kapky bakteriálního slizu, za sucha se kapky mění v bílý a stříbřitý povlak
na napadených plodech se tvoří vodnaté plochy, na kterých se za vlhka tvoří bakteriální sliz
raná infekce vede k poklesu výnosu a kvality plodů
Plíseň dýňovitých
na starších listech světle zelené až žlutozelené skvrny, ohraničené nervaturou; za vlhka se na spodní straně napadeného pletiva tvoří tmavý porost reprodukčních orgánů
Všem těmto chorobám lze předcházet poctivým dodržováním pravidel při pěstování dané plodiny. Zpočátku je důležité dodržet dobu pro výsev, sázet v termínu, obstarat si kvalitní certifikovaný materiál. Pro práci ve skleníku používat očistěné a nejlépe i vydesinfikované nářadí. Půdu ve skleníku je dobré před pěstováním prokypřit, ošetřit ji lze párou, která ničí choroboplodné zárodky. Plodiny nepřehnojovat, nepřemokřovat nebo naopak nevystavovat je stresu z nedostatku vody. Nezapomeňte dělat pravidelnou oční kontrolu. Nepodceňujte žádné vypozorované abnormality na rostlinách. Většinou platí pravidlo, že pokud se symptomy napadení chorobou zjistí zavčas, dá se předejít ztrátám.
Pokud si nejste čímkoliv na vašich rostlinách jistí, udělejte fotografii. Chytrý skleník ji potom dokáže vyhodnotit automatizovaně nebo pomocí odborníka. Můžete díky tomu zachránit spoustu úrody.
Vylepšená detekce nemocí
Na automatizovaném rozpoznávání nemocí je stále co zlepšovat. Posledních několik měsíců se studenti věnovali vývoji lepšího detektoru nemocí na základě fotografie rostliny. Po pečlivém nastudování nemocí a jejich příznaků se pustili do stahování obrovského množství fotografií z internetu. Veškeré obrázky bylo nutné pečlivě ořezat, roztřídit a poté zpracovat neuronovou sítí. A výsledek? Už umí detekovat celkem 32 druhů nemocí! U rajčat dosahují úspěšnosti zhruba 94 % na základě jediné správně pořízené fotografie. U okurek a paprik lze podobné úspěšnosti dosáhnout na základě 3 fotografií.
