Obsah účinných látek

Zelí je významné vysokým obsahem vitamínu C, B1, provitamínu A a minerálních látek, zastoupené především draslíkem a sírou. Šťáva ze syrového i kysaného zelí má příznivé účinky na střevní mikroflóru svými antibioticky působícími látkami.

Nároky na stanoviště

Při jeho pěstování musíme pamatovat, že potřebuje vlhčí polohy, dostatečnou zásobu živin, vápníku a draslíku. Nesnáší však půdy kyselé. Pozemek určený pro jeho pěstování hnojíme především odleželým chlévským hnojem, případně kompostem. Draslík dodáváme do půdy před výsadbou ve formě síranu draselného.

Podle délky vegetační doby, která je 110 až 210 dní, rozlišujeme zelí rané, polorané, polopozdní a pozdní. Podle využití pak kruhárenské a ke skladování. Podle barvy zelené a červené. Podle tvaru pak kulaté a špičaté.

Jak zelí pěstovat

Zelí pěstujeme většinou z předpěstované sadby, možný je však i přímý výsev do volné půdy kromě odrůd raných. Ty jsou určeny pro sklizeň koncem května a v červnu, proto je jejich výsev načasován na polovinu února do teplého pařeniště nebo skleníku.

Polorané odrůdy vyséváme do pařeniště v březnu, polopozdní a pozdní v druhé polovině dubna až do začátku května.

Mladé rostliny vysazujeme vzdálenosti 50 cm dostatečně hluboko, až po srdéčko, protože  mohutné rostliny potřebují dostatek prostoru pro svůj růst a vývoj.

Zelí je poměrně odolné vůči nízkým teplotám, proto vysazujeme rané odrůdy na stanoviště již začátkem dubna. Jakmile rostlinky zakoření, přihnojíme je ledkem amonným s vápencem v dávce 30 g na m² nejlépe před deštěm či zálivkou. Především rané zelí je náročné na dostatek vláhy, nejvíce krátce před zavinováním hlávek. Během vegetace se vyplatí rostliny několikrát okopat a přihrnout zeminu.

Kdy zelí sklízet

Rané a polorané odrůdy sklízíme postupně podle potřeby, nejlépe s několika krycími listy, aby se hlávky nepomačkaly a předčasně nevadly. Pro zimní uskladnění je výhodné použít rostliny i s kořeny. Po odlomení okrajových listů se zakládají do sklepa nebo vyvezeného pařeniště.

Zelí má také své škůdce

Již od vzejití trápí zelí dřepčíci. Malí skákaví černí brouci dokáží velmi nápadným dírkováním zdecimovat nejen mladé rostliny, ale především okrajové listy vzrostlých rostlin. Dalším významným škůdcem jsou housenky běláska zelného, které po vylíhnutí z vajíček znehodnocují hlávky zelí svým žírem a trusem.

Z významných chorob si připomeňme nádorovitost košťálovin, která patří mezi nejobávanější houbové onemocnění brukvovitých rostlin. Projevuje se velmi nápadnými nádorky různé velikosti na kořenech. Napadené rostliny živoří, žloutnou a zastavují růst. Spory vydrží v půdě přežívat až 10 let a proto při výskytu této závažné choroby bychom neměli na zamořeném pozemku tuto zeleninu pěstovat. Ani zelené hnojení složené z brukvovitých plodin, především řepka a hořčice, na takové pozemky nepatří.

Dalším houbovým onemocněním je velmi nápadná plíseň šedá, která je jedním z původců padání klíčních rostlin. Při skladování pak způsobuje na vnějších listech vodnaté zahnívající skvrny, které velmi rychle znehodnocují celé hlávky.

Odrůdy

Velmi rozsáhlá je odrůdová skladba, zastoupená tradičními odrůdami i novými hybridy. Každý zájemce o pěstování této vynikající zeleniny si jistě tu svou najde, protože je opravdu z čeho vybírat. Z obřího sortimentu vybíráme ty nejzajímavější.

Zelí rané

Dynamic F1: velmi raná odrůda určená pro nejranější polní pěstování výhradně na přímý konzum. Tvoří dobře uzavřenou kulovitou hlávku o hmotnosti 550-800 g. Vegetační doba od výsevu je 115-120 dní.

Hornet F1: velmi raný hybrid vhodný pro nejranější sklizně s délkou vegetační doby od výsevu 110-115 dní. Hlávka dosahuje hmotnosti  1 kg. Hybrid je odolný k praskání a předčasnému vybíhání do květu.   

Zelí polorané

Zeus F1: hybrid určený pro letní sklizeň koncem července a v srpnu pro přímý konzum. Hlávka je středně velká, dobře uzavřená, dorůstající do hmotnosti 1000 g.

Kalibro F1: poloraná odrůda zelí bílého, vhodná pro pěstování z přímých výsevů pro letní i podzimní sklizeň. Hlávka je kulovitá až slabě zploštělá, pevná, dobře uzavřená, hustá bez sklonu k praskání. Hmotnost hlávek je 1200-1700 g. Vegetační doba 125-135 dní od výsevu.

Zelí polopozdní

Pourovo polopozdní: zavedená tradiční vysoce produktivní odrůda kvalitního zelí určeného především pro krouhání. Hlávka dosahuje hmotnosti až 10 kg. Vegetační doba je 170-190 dní od výsevu. Odrůda se vyznačuje křehkostí a vynikající chutí.

Pourovo červené: velmi výnosná známá a oblíbená odrůda červeného zelí pro podzimní sklizně vhodná jak pro přímý konzum a skladování, tak krouhání. Hlávky dosahují hmotnosti 3 a více kg, dobře uzavřené, pevné. Vegetační doba od výsevu je 170-190 dní.

Kalibos: odrůda červeného zelí uzavírající špičatou hlávku velmi pevnou a dobře uzavřenou. Pro vynikající chuť a atraktivní vzhled je pěstiteli stále více vyhledávána. Odrůda je využívána pro kruhárenské zpracování, přímý konzum a krátkodobé skladování. Hmotnost hlávky je 2-2,5 kg.

Zelí pozdní

Aros F1: hybrid velmi pozdního zelí určený zejména ke skladování. Vyznačuje se vysokou hustotou hlávky, vysokým výnosem a vynikajícím tříděním. Hlávka je střední velikosti s hmotností 2-2,5 kg, nevyvrací se a nepraská. Vegetační doba od výsevu je 175-185 dní.

Pourovo pozdní: jedna z nejvyhledávanějších a nejznámějších odrůd šlechtitele Jaroslava Poura z Dobré Vody u Hořic. Odrůda je velmi výnosná prvotřídní chuti určená pro kruhárenské zpracování. Hlávka je velká průměrné hmotnosti 7 kg, kulovitá, krycí listy jsou nafialovělé. Na řezu je bělavá. Vegetační doba je dlouhá a činí od výsevu 165-180 dní.

Tipy pro pěstování zelí:

• vyžaduje úrodné půdy s dobrou zásobou živin. Pro rané odrůdy jsou vhodnější lehčí půdy, pro zelí pozdní a skladovatelné půdy těžší s pH v rozmezí 6-7
• vyplatí se skladovat při teplotě 1-2 °C a vysoké vlhkosti vzduchu (95 %)
• zelí ke skladování má tvrdé hlávky s pevně nahlučenými listy, zelí ke krouhání má hlávky měkčí a mezi jednotlivými listy jsou jemné mezery