reklama

Bez postřiků ovocných stromů se neobejdeme

Zda jsou postřiky ovocných stromů nutné či nikoliv se vede letitý spor. Pravdou ale je, že když chceme sáhnout po vhodném přípravku, bývá většinou pozdě. Pojďme se tedy podívat, kdy a jak proti některým škůdcům a chorobám ovocných stromů zasáhnout.

Bez postřiků ovocných stromů se neobejdeme (Zdroj: Depositphotos)

Zasahujeme v zimě

Známá a obávaná kadeřavost broskvoní, způsobená houbou Taphrina deformans, napadá především listy, méně často letorosty a výjimečně i květy a plody. Na infikovaných listech vznikají z počátku mírně, později nápadně vypouklé světlezelené nebo červené puchýře. Puchýře se postupně zvětšují a dochází ke zkadeření  listů. Napadené letorosty přestávají růst, dochází ke zduření, deformacím a praskání. Na plodech mohou vznikat  červenofialové, lesklé skvrny, obvykle s nepravidelným okrajem. Plody se postupně deformují a praskají. U broskvoní jsou určité rozdílnosti v náchylnosti odrůd, například odrůda Harbinger patří mezi značně náchylné.

K samotné infekci dochází při ovlhčení listů a teplotě od 6 °C. Teploty nad 26 °C infekci zastavují. Ošetření chemickými přípravky se vyplatí provádět opakovaně 2 – 3 krát v zimních měsících, vždy kdy denní teplota dosáhne 7 °C, nejpozději však v době rozvírání terminálních pupenů. Při použití měďnatých přípravků dochází navíc k omezení napadení dřevních částí bakteriemi rodu Pseudomonas, houbami rodu Leucostoma a pupenů houbou Stigmina carpophila. Předpokladem dobré účinnosti je použití vyšších dávek aplikační kapaliny. Rozhodně se vyplatí přidání smáčedla nebo jako náhražka několik kapek saponátu. 

padli na listech jablone
Padlí na listech jabloně (Zdroj: Jan Kopřiva)

Na přezimující škůdce vyrážíme na jaře

S březnem přichází na naše zahrady tolik očekávané jaro. S prvním jarním měsícem se ale začínají objevovat i první škůdci jako je květopas jabloňový či pilatka švestková. Včasný a cílený zásah dokáže jejich výskyt omezit na minimum.

Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) je nosatcovitý brouk s šedohnědými krovkami a příčnou světlou páskou. Délka těla je 3,5 – 4,5 mm. Přezimující brouci se časně z jara objevují v sadech a zdržují se na nalévajících pupenech, kde prodělávají zralostní žír, jímž velmi škodí. Asi po 10 – 14 dnech pohlavně dospívají a samičky kladou vajíčka na ještě zelené květní pupeny, do nichž vyhlubují noscem kanálek, na jehož dno kladou jediné vajíčko. Samice naklade průměrně 20 vajíček. Larvy se líhnou po 5 – 15 dnech v závislosti na vývoji počasí, vyžírají vnitřek poupat, ta se nerozvíjejí,  dostávají rezavě hnědou barvu a zasychají. Mladí brouci, kteří se asi po týdnu líhnou, ožírají krátkou dobu listy a plody, aniž tím podstatně škodí. Během léta pak vyhledají zimní úkryty.

Ochrana spočívá v likvidaci larev  na jaře, to znamená ve vývojové fázi pupenů, tzv. "myšího  ouška“. Podmínkou dobré účinnosti je intenzivní žír larev a dokonalé pokrytí všech ošetřovaných ploch koruny stromu. Postřik se provádí za stálého počasí při bezvětří a teplotách minimálně 15 °C. 

moniliovy uzeh merunky
Moniliový úžeh meruněk (Zdroj: Jan Kopřiva)

Pilatka švestková (Hoplocampa minuta) je bylinná vosa. Přezimují larvy v kokonech, uložených v půdě, většinou přímo pod ovocným stromem, v hloubce 10 – 15 cm. Kuklí se koncem března a v dubnu se líhnou pilatky, které vzlétají do korun peckovin, kde v květech sají nektar a požírají pyl. Asi za 8 – 10 dní po vylíhnutí kladou oplodněné samičky vajíčka do kališních plátků květů švestek, slív, mirabelek, renklód ale někdy i do meruněk a třešní. Vylíhlé housenice se vžírají do semeníku mladých plodů a tím je ničí.

Během vývoje, který trvá asi 28 dní, zničí 3 – 4 plody, neboť vyžrané plody opouští a stěhuje se do nových. Zničené plody, které opadají, poznáme podle dvou tmavých otvůrků na povrchu, z nichž jeden je otvor vstupní a druhý, větší je ten, kterým housenice plod opustila. Dospělé larvy opouštějí plody, které spadly na zem, zalézají do půdy a zde v zámotku přezimují. Ošetření postřikem vhodným insekticidem se provádí na začátku kvetení a v době dokvétání stromů.

pilatka svestkova - dospelec1
Pilatka švestková (Zdroj: Jan Kopřiva)

Jarní prevence proti houbovým chorobám

Kromě celé řady škůdců se pěstitelé ovoce potýkají také s celou řadou houbových onemocnění. Ty jsou kolikrát mnohem agresívnější než škůdci. Výtrusy většiny chorob přezimují. Na jaře, jakmile jsou klimatické podmínky příznivé, začínají se projevovat.

Velmi typickými projevy ihned po odkvětu se začíná projevovat moniliový úžeh nebo také spála, po které pak následuje i hniloba. Houba přezimuje jako podhoubí v pletivu napadených rostlinných částí – mumifikovaných plodech nebo dřevní části. K infekci květů pak dochází především za chladného a vlhkého počasí, rozhodující pak je pokles teplot pod 12 °C. K infekcím plodů dochází opět za vlhkého počasí, optimální teploty pro infekci jsou však vyšší a pohybují se v rozmezí 20-24 °C. Nejčastěji se ale onemocnění projeví krátce po odkvětu jako náhlé zvadnutí konců letorostů, nebo celých větví.

Preventivní ochrana spočívá především v důsledném odstraňování a likvidaci napadených částí větví a  větévek, tak, že ihned po zjištění příčin odstraníme napadené části až do místa zdravého dřeva. Samozřejmostí je i likvidace mumifikovaných plodů. Vzdušné polohy, vyrovnaná výživa a zabránění poranění plodů patří mezi základní podmínky úspěšného pěstování. Především na rizikových lokalitách vysazovat odolnější odrůdy. Při chemické ochraně lze se provádí postřik na začátku kvetení a opakuje se při dokvétání. 

kadeřavost broskvoní 1
Kadeřavost broskvoní (Zdroj: Jan Kopřiva)

Mezi další, pravidelně se opakující houbové onemocnění patří každoročně strupovitost jádrovin. Strupovitost je velmi rozšířené houbové onemocnění, které postihuje listy, květy, plody a velmi často také letorosty. Během vegetace na listech vytváří sazovité hnědočerné různě velké skvrny. Listy předčasně opadávají. Na plodech vznikají typicky strupovité skvrny, plody se deformují v místě skvrn praskají. Následně jsou postižené plody napadány hnilobami. Na letorostech vzniká nápadná drsnost kůry.

Náchylné jsou odrůdy Gloster, Golden Delicius, Goldspur, Spartan, Šampion, Vista Bela ad., je proto vhodné vysazovat rezistentní odrůdy, např. Angold, Florina, Julia, Melodie, Otava, Prima, Rajka, Rosana, Rubinola, Topaz aj. Parazit přezimuje na napadených opadlých listech a větévkách. Z nich se na jaře dostává na rašící pupeny. Vývoj podporuje deštivé počasí a teploty 17-24 °C. Postřik má převážně preventivní účinek. Proto se používají kontaktní fungicidy, které zabraňují v převládající míře inhibice klíčení spor. Prví ošetření se provádí na začátku rašení a déle přibližně v intervalu 14 dnů 3x až 7x. Počet ošetření závisí na lokalitě,  vývoji počasí a odrůdové rezistenci.

Také padlí patří mezi závažné, pravidelně se vyskytující onemocnění ovocných dřevin. Je nejčastější houbové onemocnění vinné révy, jabloní a především pak angreštů. Napadá hlavně starší osvědčené odrůdy, které nejsou vůči tomuto onemocnění odolné. Houba kolonizuje konce mladých, nezdřevnatělých letorostů, které krní, skrucují se a jsou povlečeny špinavě bílým povlakem mycelia. Vrcholy výhonů odumírají. Padlí přechází i na listy a plody, které jsou rovněž povlečeny šedým, později tmavohnědým povlakem.

Napadené plody jsou bezcenné. Houba přezimuje myceliem ve větvičkách a pupenech. Z plodniček se na jaře uvolňují výtrusy, které infikují mladé výhony, listy nebo plody. Padlí přezimuje ve vrcholech výhonů nebo v opadlých listech. Napadení má za následek předčasný opad listů, prorůstání bočních pupenů, oslabení rostlin a zvýšení citlivosti vůči chorobám a mrazu. Důsledek toho je odumření výhonů. Nezbytné je ošetření v době rašení, po vyrašení a také po odkvětu.

kvetopas - kvety poskozene kvetopasem1
Květy postižené květopasem (Zdroj: Jan Kopřiva)

Letní zásah proti škůdcům

Nepříjemnou červivost třešní způsobuje vrtule třešňová. Je to drobná, asi 3 – 4 mm dlouhá moucha  (Rhagoletis cerasi). Zbarvení má černožluté, křídla jsou průhledná s nápadnými kouřovými pruhy. Samičky začínají asi po 10 dnech od vylíhnutí z kukly klást na žloutnoucí třešně vajíčka. Během těchto deseti dnů, ale i později v průběhu kladení, vyhledávají vrtule  zdroje nektaru. Mimořádně ohrožené jsou pozdější odrůdy. Dospělci se líhnou z přezimujících pupárií v květnu a červnu. Asi 14 dní po vylíhnutí začínají samičky klást do žloutnoucích zaměkajících plodů vajíčka, zpravidla po jednom na plod. Larvy žijí v třešních asi tři týdny, pak vylézají z plodů, padají na zem a zalézají do půdy, kde se kuklí. Vývoj kukel nastává při teplotě 7 °C, na místech zastíněných je vývoj  zpožděn.

Chemické ošetření provádíme v době zvýšeného náletu v době začátku vybarvování plodů.  Maximální denní teplota by měla být 7 – 8 dní nad 17 °C. Poklesne- li teplota pod tuto hranici, oddálí se termín ošetření o počet dní s nižší maximální teplotou. Ošetření je nutné za 8 dní opakovat.

Postřik2
Chemické ošetření provádíme v době zvýšeného náletu v době začátku vybarvování plodů (Zdroj: Depositphotos)

Vzhledem k mírným zimám v posledních letech dochází během vegetační sezony k  masivnímu přemnožení některých škůdců. Nejčastěji se  během letních měsíců objevují mšice. Na ovocných druzích  jsou nejčastěji:

  • Mšice jitrocelová - škodí na jabloních se letos vyskytuje  často. Způsobuje svým sáním deformace listů a ty se vybarvují žlutě až červeně. Listy následně zasychají a opadávají. Začátkem léta se mšice jitrocelová stěhuje na jitrocele, ze kterých se však během září a října celé kolonie stěhují zpátky na jabloně. Zde pak přezimují ve formě vajíček.
  • Mšice švestková – škodí sáním na spodní straně listů, kde vytváří velmi početné kolonie. Listy se nedeformují, ale žloutnou a předčasně opadávají, letorosty zastavují růst a dřevo špatně vyzrává. Produkují velké množství medovice, v důsledku toho jsou pak listy pokrývány černí. Nezanedbatelný je i přenos virových chorob, především šarky, sáním těchto mšic. Letní generace  mšice švestkové žijí na rákosu, ze kterého se na sklonku léta vracejí zpátky na peckoviny.
  • Mšice bodláková - patří mezi další škůdce peckovin, její letní generace se vyvíjí na hvězdicovitých rostlinách (bodlák, pcháč, heřmánek, rmen, starček, kopretina) a nebo na některých brutnákovitých (hadinec, kostival). Přezimují pak zimní vajíčka na slivoních.
  • Mšice broskvoňová - škodí sáním na spodní straně listů broskvoní a způsobují deformace často zaměňované s kadeřavostí. Začátkem června se  stěhují na byliny, kde se dále rozmnožují. Na podzim se vracejí na broskvoně, kde kladou zimní vajíčka, která jsou černá. Mezi druhotné hostitele patří především merlík a lebeda.
  • Mšice hnízdotvorná - saje na spodní straně listů broskvoní, mandloní, trnek a dalších příbuzných druzích. V červnu se stěhuje na hvězdicovité rostliny, především bodláky. Na podzim se stěhuje zpátky na broskvoně, kde přezimuje ve formě zimních vajíček.
Postřik1
Proti mšicím je nutné zasáhnout jednak preventivním postřikem na začátku rašení (Zdroj: Depositphotos)
  • Černá mšice třešňová - je vidět na dálku, svým sáním způsobuje zkroucení a kadeření listů. Mšice vylučují medovici, na niž se následně vyvíjejí černě. Začátkem července se mšice třešňová stěhuje na různé byliny, především na svízele a mařinku vonnou. Na podzim se opět vracejí na letorosty třešní a višní, kde kladou černá přezimující vajíčka.
  • Mšice rybízová - patří mezi nejznámější díky nápadným deformacím sotva vyrašených listů rybízů. Během léta se tato mšice stěhuje na sekundární hostitelské rostliny – zejména hluchavky a čistce, ze kterých se vracejí na primární hostitele, kde poblíž pupenů kladou přezimující vajíčka.

Proti mšicím je nutné zasáhnout jednak preventivním postřikem na začátku rašení a déle vždy, kdy zjistíme jejich přítomnost.

postřik stromů1

Publikováno: 30. 3. 2021, Autor: Jan Kopřiva, Profil autora: Jan Kopřiva