reklama

Neobvyklé plané rostliny vhodné k jídlu aneb Co by vás ani nenapadlo, že budete jíst

Bez práce možná nejsou koláče, ale různé jedlé zelené i jinak barevné rostliny ano. Chceme-li si ušetřit práci, některé jednoleté plodiny můžeme kompletně nahradit trvalkami.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Ozvláštněte si jídelníček neobvyklými druhy divokých rostlin (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Trvalky je možné a velmi žádoucí začlenit (s ohledem na jejich potřeby) do jedlého lesa jako bylinné pat­ro. Kromě toho, že to bude krásné a jedlé patro, získáme i mnoho užitečných vztahů pro náš zahradní ekosystém. S jednoletkami bychom tak úspěšní nebyli, sukcese by je brzy vyloučila ze hry. Anebo by nás to stálo spoustu práce, proto jako podsadbu volíme raději rostliny žijící trvale, nebo alespoň dlouho.

Šlechtění dnešních zelenin z planých rostlin se tisíce let ubíralo směrem k jednoletkám, ale stejně tak mohlo vytvářet i trvalky. Naštěstí tu nějaké také jsou, včetně těch původních planých, takže je můžeme nejen pěstovat, ale i dál šlechtit. A třeba vám některé už rostou před domem. Možná ještě nevíte, že hlávkový salát nejlépe nahradí lípa! To jsme trochu odbočili od tématu bylin, ale zkuste to.

Pokud lípu nenecháte vyrůst a budete ji pravidelně spásat u země, bude mít celý rok mladé měkké listy do salátů. I starší listy z velkých stromů se dají po tepelné úpravě jíst. Dobré jsou lípa srdčitá, případně i velkolistá, nebo kříženec obou. Špenát je zase chabou náhražkou (chuťově i obsahem živin) za merlík všedobr, bršlici, kopřivu nebo mladé listy kostivalu.

Čerstvé lístky mladé lípy jsou skvělé do salátu
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Čerstvé lístky mladé lípy jsou skvělé do salátu

Brambory nám nahradí topinambury, které navíc nemají negativní zdravotní účinky brambor (tj. solanin a také mysl ohlupující butiláty, které vznikají při jejich trávení) a rostou u nás bez práce jako trvalka. Jednoletou cibuli i česnek můžeme nahradit sice menšími, ale vytrvalými a bujnými příbuznými, které mají více minerálů. Zelí a jiné brukvovité zeleniny může do budoucna nahradit divoká a vytrvalá Brassica oleracea a její kultivary, vysoká 1 až 2 metry, ze které tyto zeleniny byly vyšlechtěny. A tak by šlo ještě dlouho pokračovat.

Bršlice kozí noha (Aegeopodium podagraria)

Nejchutnější a velmi hojná špenátovka, které se na zahrádce asi nezbavíte, což vám ale nemusí vůbec vadit. Nebojujte s ní, jezte ji. Je velmi léčivá, dělají se z ní čaje, dává se do polévky a špenát je z ní nejchutnější. Její typická vůně tepelnou úpravou mizí. Rozdrcenou lze přikládat na rány a bolavá místa. Římané ji pěstovali jako zeleninu a jedli její syrové mladé lístky, které jsou výživné a dobré na chleba. Přebírejte z ní její sílu, zdraví a vitalitu.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
i (Zdroj: Smart Press)
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Čechřice vonná (Myrrhis odorata)

Celoroční zdroj chutných listů s anýzovou příchutí. Snižují kyselost kyselého ovoce při společném vaření, stonky jsou totiž sladké. Vyhovuje jí úrodná vlhčí půda, slunce, polostín.

Čechřice vonná (Myrrhis odorata)
i (Zdroj: Smart Press)
Čechřice vonná (Myrrhis odorata)

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Někdy si něčeho nevážíme jen proto, že je to zdarma a roste to samo. Z mladých kopřiv je výborný špenát. Ovoce a zelenina zabalená do sušených listů kopřiv dlouho vydrží. Kopřiva je léčivá a nálev z ní se doporučuje k mytí vlasů. Je mateřskou školkou pro berušky, které žerou mšice, a jediná potrava housenek některých druhů motýlů. Chrání okolní rostliny před houbovými chorobami, shromažďuje těžko dostupné živiny svými kořeny a přenáší je dál. Jícha z kopřiv je výborné hnojivo. Roste sama v půdě s dostatkem dusíku.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
i (Zdroj: Smart Press)
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Krvavec menší (Sanguisorba minor)

Listy jedlé syrové i vařené, mají lehce okurkovou příchuť. Po začátku kvetení hořkne, můžete ho nenechat vykvést. Vyhovují mu sušší lehčí půdy, je vhodný na okraje záhonů a trávníků, roste i v loukách.

Krvavec menší (Sanguisorba minor)
i (Zdroj: Smart Press)
Krvavec menší (Sanguisorba minor)

Libeček (Levisticum officinale)

Bujná rostlina, výborné koření, léčivý. Má kladný vliv na okolní rostliny, potřebuje úrodnou a dostatečně vlhkou půdu, slunce, snese i polostín.

Libeček (Levisticum officinale)
i (Zdroj: Smart Press)
Libeček (Levisticum officinale)

Merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus)

Listy, lodyhy a poupata se jedí vařené, hlavně na jaře a v časném létě, než ztuhnou. Dříve se mu říkalo planý špenát, potrava našich předků. Listy jsou dobrým zdrojem železa. Třicet rostlin prý stačí při velké a časté konzumaci pro čtyři lidi. V létě při pěstování v polostínu měkne.

Merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus)
i (Zdroj: Smart Press)
Merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus)

Rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta)

Listy jsou dobrou náhradou špenátu. Vyžaduje vlhké stanoviště, roste zejména na vlhčích loukách.

Rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta)
i (Zdroj: Smart Press)
Rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta)

Sléz pižmový (Malva moschata)

Listy jsou vytrvalou náhradou za hlávkový salát do salátových směsí. Krátkověká trvalka, která se často sama vysemení. Roste i v květnatých loukách, vyžaduje slunce a propustnou zahradní půdu.

Sléz pižmový (Malva moschata)
i (Zdroj: Smart Press)
Sléz pižmový (Malva moschata)

Šťovíky zahradní i divoké (Rumex patientia, R. acetosa)

Listy se používají k okyselování pokrmů, salátů a pro speciální polévky. Kořeny a květy jsou též jedlé. Má mnoho odrůd, vyšlechtěné zahradní formy jsou velmi chutné.

Šťovíky zahradní i divoké (Rumex patientia, R. acetosa)
i (Zdroj: Smart Press)
Šťovíky zahradní i divoké (Rumex patientia, R. acetosa)

Kostival lékařský (Symphytum officinale)

Univerzální permakulturní bylina, akumulátor živin z hloubek, jejíž mladé listy a výhonky jsou po tepelné úpravě jedlé. Má vysoký obsah minerálů, bílkovin a vitaminu B 12, strouhaný kořen je léčivý (vnější aplikace). Starší listy kostivalu lékařského obsahují alkaloidy, jejichž požívání ve velkém množství poškozuje játra.

Podle výzkumů prováděných na lidech je příležitostné požívání rostliny, obzvláště mladých listů, naprosto neškodné, a žádné případy otravy ani jiné újmy na zdraví nebyly zaznamenány. Naopak se zdá, že poslední dobou šířené negativní zvěsti o škodlivosti kostivalu jsou záměrné, tedy komerčního charakteru (kostival roste zdarma). Pokusy ve Velké Británii ukázaly, že jednohektarové pole kostivalu poskytne přibližně 8× více bílkovin než obilné pole a 50x více než dobytek, který se může pást na stejně velké pastvině.

Kostival lékařský (Symphytum officinale)
i (Zdroj: Smart Press)
Kostival lékařský (Symphytum officinale)

Proteiny v kostivalu lékařském jsou pro svou vyváženou strukturu aminokyselin z biologického hlediska vysoce hodnotné a srovnatelné s živočišnými bílkovinami. Rovněž obsahuje vitamin B12, o němž se dříve soudilo, že je obsažen pouze v živočišných produktech. Existují i vyšlechtěné formy s ještě vyšším obsahem bílkovin. Jícha (zákvas) z kostivalu je výborné hnojivo. Z listů je hnojivý mulč, který po pokosení ihned obráží znovu. Můžete si založit kostivalovnu na hnojení (občas pokosit a rozhodit na záhon).

Zdroj informací: Jaroslava Svobod: Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku

Publikováno: 13. 3. 2023, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce