Všechny zelené plochy nemusejí být jen trávník

Trávník je nedílnou součástí většiny zahrad. Vyžaduje ale určitá pravidla: dostatek světla a slunce, pravidelnou závlahu, sekání a hnojení. Pokud ale máme na zahradě místa, kde se trávníku evidentně nedaří, nemusíme se ještě smířit s holou plochou, kde se daří pouze plevelům.

Zelená není jen tráva (Zdroj: Depositphotos)

Možností trávníku bez trávy se nabízí mnoho. Záleží na našich konkrétních požadavcích na vzhled zelené plochy zahrady. Nabídka rostlin je naštěstí široká a my se můžeme soustředit na výběr podle našich představ a podmínek, které rostlinám poskytneme. Náhradou trávníku mohou být půdopokryvné vytrvalé stálozelené byliny. Na výběr je mnoho druhů stálezelených plazivých rostlin, např. barvínek, bohyška, bergénie, iberka, mydlice, některé okrasné hluchavky. Pro stejný účel můžete zvolit i dřeviny, ať už listnaté, zvlášť vhodné jsou půdopokryvné růže, či dřeviny jehličnaté, z nichž můžeme doporučit plazivé odrůdy jehličnatého jalovce.

Levandule?
Nabídka rostlinek je široká (Zdroj: Jan Kopřiva)
Park
Možností trávníku bez trávy (Zdroj: Depositphotos)

Všechny výše uvedené rostliny mohou trávník skvěle zastoupit. Brzy vytvoří hustý a pro plevely prakticky neproniknutelný koberec. Některé se drží nízko při zemi, nevadí jim vystavení se plnému slunci a ještě nabízí záplavu barevných kvítků, například rozchodníky či mateřídouška. Jiné si zase libují v místech, kde ani tráva neroste, například ve stínu vzrostlých stromů (břečťan, kopytník). Mnozí se teď možná pomyslí, po trávníku se dá chodit, kdežto po těchto rostlinách kdykoliv. Není to pravda, mnohé půdokryvné rostliny, hlavně ty nižší, při zemi, jsou natolik odolné, že snesou i silné pošlapání.

Půdopokryvný břečťan
Břečťan poroste i ve stínu vzrostlých stromů (Zdroj: Jan Kopřiva)

Při výsadbě je nutné předem vědět, kolik rostlin budeme na vymezenou plochu potřebovat. Náhrada trávníku by měla být co nejdokonalejší a nejhustší. Záleží hlavně na rychlosti růstu, nedoporučuje se trvalky vysazovat příliš daleko od sebe, doporučovaná vzdálenost je asi jen 20 cm. Oproti tomu mezi rychleji rostoucími dřevinami, což jsou například poléhavé jalovce, bychom měli ponechat alespoň metrové rozestupy.

Jalovec?
Náhrada trávníku by měla být co nejdokonalejší a nejhustší (Zdroj: Jan Kopřiva)

Veškeré půdopokryvné rostliny musíme zasadit do důkladně odplevelené půdy. Spolehlivé a výhodné je aplikovat některý totální herbicid. Jedině tímto způsobem se zbavíme pozdějších starostí s prorůstáním plevele. Než se nově vysazené rostliny důkladně zapojí a vytvoří souvislý zelený koberec, je třeba chránit holý povrch půdy před nadměrným vysycháním v letních měsících a před plevelnými rostlinami vhodným mulčem.

Zelený koberec
Souvislý zelený koberec zabraňuje prorůstání plevelů (Zdroj: Jan Kopřiva)

V současném podzimním období, kdy se na zem snáší listí z okolních stromů, které je třeba odstranit, bychom rostlinám s kobercovým růstem s hráběmi neprospěli. Hrabání by rostlinky notně poškodilo. Musíme zakleknout na kolena, naváté listí posbírat ručně a drobnější zbytky ponechat přes zimu v porostu. Další možností, jak ze zahrady odstranit podzimní opadané listí při „trávníku“ bez trávy, je vhodný zahradní vysavač, kterým lze listí vyfoukat na hromadu a poté ho vysát do připojeného vaku.

Rostliny pod stromem
Opadané listí můžete odstranit zahradním vysavačem (Zdroj: Jan Kopřiva)

Výběr některých druhů pro zelené plochy:

Jehličnany

Juniperus horizontalis (jalovec polehlý): slunce i polostín, několik variet, přímo kopíruje terén a dále prokořeňuje
Juniperus communis (‘Repanda’ — jalovec obecný): roste celkem pravidelně do kruhu, slunná místa, nízký
Microbiota decussata (microbiota křížolistá): otužilá, snese přistínění, na zimu se barví do bronzova
Taxus baccata (‘Repandens’ — tis červený): nejraději polostín, kde snese i sucho, na slunečném stanovišti vyžaduje dostatek zálivky, výška cca 50 cm.

Listnáče

Cotoneaster (skalník): možnost výběru mnoha plazivých variet — otužilý, snáší slunce i polostín, při rozrůstání větve prokořeňují, neopadává
Euonymus fortunei (brslen Fortunův): barevnolisté kultivary, na zimu neopadává, snese slunce i stín s dostatkem vláhy, poléhavé větve prokořeňují
Stephanandra incisa (korunatka klaná): slunce i polostín, nesnáší větší sucho, rychle rostoucí, vyžaduje častější řez, opadavá
Symphoricarpos chenaultii (‘Hancock’ — pámelník Chenaultův): nenáročný, slunce i polostín, rychle rostoucí, může namrznout, dobře regeneruje

Rostliny pro slunná stanoviště

Potentilla fruticosa (mochna křovitá): mnoho odrůd různě barevně kvetoucích, dobře propustné půdy, občas zmlazovací řez (více kvete)
Spiraea japonica (tavolník japonský): nízké kultivary — nenáročná, otužilá
Rosa (růže): pokryvné, rozprostřeně rostoucí — pozor, některé odrůdy mají dlouhé výhony, je možné použít i nižší parkové odnožující

Rostliny pro stinná místa

Hedera helix (břečťan popínavý): postupně prokořeňuje, snese tak i suchý stín, jsou variety s různým tvarem i barvou listu (odrůdy s pestrobarevnými listy bývají choulostivější, sázíme na místa chráněná proti mrazu)
Pachysandra terminalis (pachysandra klasnatá): stálezelená, otužilá
Vinca minor (barvínek menší): otužilý, snese sucho, rozrůstá se zakořeňujícími lodyhami, neopadává

Autor: Jan Kopřiva

 Prima DOMA Box Muškáty

Kompletní sada pro předpěstování

Zažijte na vlastní kůži ten krásný pocit, když si semínka muškátů zasadíte, zaléváte je a ony pak rozkvetou krásnými růžovými, bílými nebo červenými barvami. Když kvetou jako blázen. Takový pocit je k nezaplacení.