Zatímco s jiřinkami či gladioly můžeme počkat s vysazováním až do května, ostatní druhy kvetoucích hlíz mohou být vysazovány už teď. Budeme se věnovat montbreciím, galtoniím a boubelkám. Že jste o takových květinách nikdy neslyšeli? Nevadí, právě proto vám je rádi představíme.
Vysazování kvetoucích hlíz
Kvetoucí hlíznaté rostliny bývají ozdobou zahrad pro svůj nevšední tvar květů, výrazné a pestré barvy a křehkou krásu, která vydrží téměř celé léto. Některé hlízy se pak ani nemusí na zimy vyrývat a zazimovat, v nepříliš těžké půdě mohou přezimovat pod ochranným pokryvem. A všechny hlíznaté rostliny se hodí jako květiny zahradní i k řezu.
Mnozí z vás jistě nikdy neslyšeli o květinách s trochu podivným názvem, a sice o montbréciích, galtoniích či boubelkách. Rádi bychom vás s těmito vyhlášenými exotickými krasavicemi seznámili.
Montbrécie
Montbrécie (Crocosmia) vysazujeme na vzdálenost 10-20 cm do hloubky 8-10 cm. Oddenky vytvoří husté kolonie, kterým narostou od července do října na stoncích 50-70 cm vysokých jednostranné klasy s oranžově červenými, žlutými nebo načervenalými květy.
Montbrécie patří do skupiny kosatcovitých. Její původní domovina je v jižní Africe. Nepatří mezi úplně mrazuvzdorné rostliny, a proto se vysazuje do zahrad až na jaře. Na podzim je pak nutno je opět vyjmout a zazimovat na vhodném místě. V mírnějších pásmech jsou ale schopny přezimovat i na záhoně, pokud o ně bude dobře postaráno. Montbrécie vynikají velmi dobře ve větších skupinkách. Budou vyžadovat živnou propustnou půdou na teplém a chráněném stanovišti.
Boubelky
Boubelka (Alstroemeria aurantiaca) je 50 cm vysoká rostlina, která kvete od července do srpna oranžově žlutými a purpurově žíhanými květy. Rostlina vyžaduje teplou a suchou polohu, půdu bohatou na humus a živiny a velmi propustnou. Hlízovité svazky se sází do hloubky 20-25 cm. Těžkou půdu je potřeba zlepšit drenážní vrstvou v hloubce 40-50 cm. Potřebuje dostatek vláhy.
Boubelky byly dříve zařazovány do liliovitých, nyní nově jako alstremerkovité. Své jméno získala tato rostlina po švédském botanikovi Clasi Aströmerovi. Pochází z Jižní Ameriky, zejména z oblastí Chile, Peru nebo Brazílie.
Galtonie
Galtonie čili letní hyacinty (Galtonia Candicans) rozkvétá v pozdním létě na 130 cm vysokých květních stvolech bílými zvonkovitými květy. Bude se jí dařit na plném slunci ve společnosti plaménků nebo zlatobýlu. Cibulky se sázejí do dobře propustné půdy ve vzdálenosti 30-40 cm do hloubky 10-15 cm. Vhodnější je vysazovat galtonie ve skupinkách.
Český ekvivalent galtonií je litoška. Původní domovinou jí je jižní Afrika. Největším nepřítelem galtonií jsou slimáci, kteří doslova vyhledávají křehké mladé lístky. Na zimu bude lepší cibulky vyrýt a zazimovat při teplotě okolo 10 °C. Mírnější zimy jsou sice schopné přežít i na záhonu, ale není to pravidlem.
Kromě zmíněných květin můžeme do hlíznatých a cibulkových rostlin zařadit i další druhy:
- okrasné česneky
- sasanky
- dosny
- ocúny
- dymnivky
- krokusy
- šafrány
- jiřinky
- talovín
- kandík psí zub
- řebčíky
- sněženky
- narcisy
- hyacinty
- denivky
- kosatce
- bledule
- ladoničky a ladoňky
- lilie
- modřence
- tulipány
Mnoho těchto rostlin je možno sázet na jaře, avšak na podzim je potřeba je opět vyrýt ze záhonu a zazimovat. Tulipány, narcisy, bledule, sněženky, modřence či ladoňky a ladoničky snesou bez obtíží i tužší zimy venku a nevymrzají. Oproti tomu např. lilie vyžadují péči a jsou na zimu choulostivé. Proto je vždy důležité řídit se pokyny zkušených pěstitelů a sázet tyto rostliny do půdy, která jim vyhovuje, dodržovat ideální čas při vysazování, správnou zálivku a další péči v podobě živin. Jen tak budeme mít na záhonech zdravé a bohatě kvetoucí rostliny.
Publikováno: 5. 4. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
