Jak na jaře pohnojíte, tak na podzim sklidíte. Možná vám to může připadat jako zbytečnost, obzvlášť u již vzrostlých stromů, ale věřte, že není. Přihnojovat by se měly všechny ovocné stromy, zejména ty slabě rostoucí, a obzvlášť teď na jaře. Nedostatečná výživa může způsobit, že jednoduše nebudou plodit, což by asi každý zahradník viděl jen nerad. Jak postupovat a které hnojivo bude to nejúčinnější? To se právě teď dozvíte!
U právě zasazených ovocných stromů se postupuje velmi jednoduše, hnojivo se nasype kolem rostliny (nikdy ne ke kořenům) a vše je vyřešené. U starých a vzrostlých stromů je to trochu komplikovanější, přinejmenším bude třeba více hnojiva, protože platí, že kam sahá koruna, tam pod zemí sahají kořeny. Dodávat živiny je potřeba po celé této ploše, klidně i několik metrů daleko. Jinak se postupuje jen v případě, že přihnojujete celou alej ovocných stromů, respektive rostliny vysazené v pásu. Takto rostoucí ovocné stromy se přihnojují v šířce jednoho metru pásu.
Nejlepší je hnojivo do půdy zapracovat – zarývá se nejméně 10–15 cm do hloubky okolo rostliny, což ale není vždy možné. Je-li kolem stromu trávník, rozhodí se hnojivo na něj. Samozřejmě je pak nutné počítat s tím, že tráva hodně poroste.
Základem hnojení ovocných stromů jsou organická hnojiva. Anorganická, tedy ta průmyslová, se primárně nedoporučují nebo jen v omezeném množství. Většinou jsou až příliš dobře rozpustná ve vodě, někdy tak moc, že se v zemi vůbec neudrží vláha a živiny. Musí se také dávat pozor na dávkování. V případě že přehnojíte, strom se popálí.
Z organických hnojiv byl vždy nejvíce preferován hlavně uleželý nebo zkompostovaný chlévský hnůj či suchý drůbeží trus. V současné době je již k mání granulovaný hnůj. Další variantou je použití kompostu, hnojůvky (tekutina, co vytéká z hnoje), rašeliny nebo zeleného hnojení. Vůbec nejlepší je ovšem aplikovat přímo hnojivo určené pro ovocné stromy, které zakoupíte v zahradnictví nebo hobbymarketu. Jen tak má člověk jistotu, že v hnojivu bude vyvážený poměr živin. Ovocným stromům se dodává dusík, který napomáhá růstu a přírůstkům, draslík, který napomáhá k vyzrávání dřeva, takže stromy pak dobře přezimují, a fosfor, který přispívá k dobré úrodě. V hnojivu jsou obsaženy i mikroprvky, a tak stromy dostanou naprosto vše, co potřebují.
Stromy získávají živiny samozřejmě z půdy, hnojit však potřebují také listy. Výskyt celé řady chorob listů a plodů je znamením nedostatku nějakého mikroprvku, což lze vyřešit právě postřikem listů. Činí se tak během vegetace, když narostou malé plody. Aby se do listů postřik vstřebal, musí být dostatečně jemný. Neměl by se dělat, když prší nebo moc svítí sluníčko, ideálně proto ráno nebo večer. Tím se podpoří růst, kvalita i vyzrávání plodu.
Máte-li k dispozici chlévskou mrvu, pamatujte, že čerstvý hnůj se používat nesmí, stromy by spálil, na hnojení se hodí pouze ten uleželý. Chlévská mrva patří k pozvolně účinkujícím hnojivům stejně jako kompost, rašelina či zelené hnojení. Naopak rychlé účinky má hnojůvka nebo drůbeží trus.
Pokud přímo pod stromy pěstujete rostliny na zelené hnojení, můžete klidně snížit dávku hnojiva na polovinu. Zelené hnojení je obecně velmi úsporná a ekologická metoda. Pro tyto účely se hodí vysadit například svazenku vratičolistou, měsíček lékařský, bob zahradní, vikev či hrachor.
Před postřikem listů otestujte, jak bude strom reagovat na dané hnojivo. Stačí olistěnou větvičku ponořit na pár hodin do postřiku, když se listy nespálí, je možné aplikovat postřik na celý strom.
