Odrůdy kořenové zeleniny vybíráme podle půdních podmínek

Kořenová zelenina, především mrkev, petržel a celer, patří k nejpěstovanějším zeleninám vůbec. Vždyť také odrůdová skladba se rok od roku rozšiřuje a v současné době můžeme napočítat v listině povolených odrůd na 130 mrkví, kořenové petržele a celeru je sice méně, ale i zde každoročně několik odrůd přibývá.

Kořenová zelenina patří k nejpěstovanějším zeleninám (Zdroj: Ludmila Dušková)

Cílem šlechtitelů je vyšlechtit odrůdy nejen s kvalitními chuťovými vlastnostmi, ale především je důležitá odlišnost jednotlivých odrůd pro pěstování v různých půdních a klimatických podmínkách. Odrůda určená pro pěstování v lehkých půdách, kde naroste do patřičné velikosti a tvaru, vytvoří v těžké půdě větvené nekvalitní kořeny. Proto tedy, vážení pěstitelé, nakupujte s rozvahou, nenechte se zlákat krásným obrázkem na sáčku a vybírejte odrůdy, které se do vašich podmínek hodí.

Mrkev

Při výsevu mrkve dbáme především na volbu pozemku, odrůdy a hustotu výsevu. Rozhodně nebudeme provádět výsevy příliš husté, pak bychom nesklízeli kvalitní kořeny, ale niťovité, pokroucené a poškozené škůdci. Meziřádková vzdálenost by měla být  25–30 cm, abychom mohli pohodlně provádět pravidelnou okopávku. Semena mrkve jsou poměrně malá, 1 g obsahuje 800-900 semen. Na každý čtvereční metr by mělo přijít jen asi 0,5 g osiva. Při setí se vyplatí promíchat osivo mrkve s dvojnásobným množstvím suchého jemného písku, tak se dá dodržet správný výsevek. Hloubka výsevu má činit asi 0,5 cm a řádky je třeba po zahrnutí přimáčknout. Pokud zjistíme, že výsev je po vzejití příliš hustý, budeme jednotit rostlinky na vzdálenost minimálně 5 cm od sebe.

Stejně jako ostatní kořenová zelenina nesnáší mrkev půdu vyhnojenou čerstvým chlévským hnojem. Půda nesmí být ani kyselá, mrkev dává přednost neutrální půdní reakci. Tato zelenina je také citlivá na čerstvé vápnění, takže se vyplatí vápnění k předplodině, ale pouze tehdy, jestliže je hodnota pH nižší než 6,5. Důležitý je hodně hluboko zrytý pozemek, na mělkých půdách dochází k deformacím kořenů. Ke stejnému jevu dochází také na půdách kamenitých. Nejsou vhodné ani půdy se sklonem k tvorbě škraloupu.

Mrkev roste nejlépe na záhřevných, lehkých půdách s vysokým obsahem organické hmoty. Na nich se také nejdříve sklízí. Na těžkých půdách se pomaleji vyvíjejí především rané odrůdy mrkve, které zde dosahují sklizňové zralosti později. Mrkev nemá zvláštní nároky na předplodinu. Neměla by se však vysévat po celeru a sama po sobě. Pro časné jarní výsevy volte odrůdy s krátkou a středně dlouhou vegetační dobou, tedy karotku. Ještě pro vysvětlení, označení karotka patří všem raným mrkvím bez ohledu na tvar kořene. Panuje totiž mylný názor, že karotka je mrkev s tupým zakončením. Rozhodně se vyplatí vybírat s rozmyslem.

Ne všude jsou půdní podmínky ideální a pro těžší půdy budeme volit následující odrůdy:

  • Rondo - velmi raná až raná odrůda kulaté mrkve určená především pro přímý konzum. Délka vegetační doby je kolem 85 dnů. Odrůda je vhodná jako intenzívní zahrádkářská kultura. Kořeny jsou oblíbené především pro děti vzhledem k výjimečné sladkosti, kulatému tvaru a hladkému povrchu. Hlava kořene na povrchu ani uvnitř nezelená. Vysévá se co nejdříve na jaře do sponu 20 × 5 cm a výsev lze opakovat až do poloviny srpna. Odrůdu je možné také rychlit v pařeništích a nevytápěných sklenících.
  • Katrin – poloraná odrůda typu Chantenay pro jarní i podzimní sklizeň vhodná především pro přímý konzum, z pozdních sklizní i ke skladování a zpracování na džusy. Kořeny jsou robustní, krátké a široké, široce trojúhelníkovitého tvaru s tupě špičatým zakončením. Zbarvení korové části je středně oranžové, dřeň je tmavší – středně červená. Hlava kořene nezelená.
Mrkev Katrin
Katrin – poloraná odrůda typu Chantenay pro jarní i podzimní sklizeň (Zdroj: Ludmila Dušková)

Půdy středně těžké:

  • Karotela – nová velmi kvalitní odrůda vhodná k jarnímu polnímu pěstování i pro rychlení. Určená je pro přímý konzum, konzervaci i pro krátkodobé skladování. Vytváří středně dlouhý válcovitý kořen s tupým zakončením. Vyséváme co nejdřív na jaře, možnost i podzimního výsevu. Výsev lze opakovat až do poloviny července pro podzimní sklizeň. Vegetační doba je 100 až 110 dní. Doporučený spon 20-25 × 5 cm.
Karotela – nová velmi kvalitní odrůda vhodná k jarnímu polnímu pěstování i pro rychlení (Zdroj: Ludmila Dušková)
  • Karotina – starší osvědčená a vyhledávaná odrůda pro univerzální použití. Oranžově červená intenzivně vybarvená dužina má jemnou chuť a vyšší obsah betakarotenu. Ceněna je především pro vynikající skladovatelnost
  • Aneta F1 – hybridní odrůda velmi rané mrkve s vegetační dobou 85 dní. Určena pro přímý konzum vzhledem k jemné sladké chuti a křehkosti.
  • Sylva – výnosná poloraná karotka pro letní až podzimní pěstování. Je vhodná pro přímý konzum i průmyslové zpracování, dále pro rané sklizně do svazků. Z pozdních výsevů je vhodná i pro skladování. Vytváří atraktivní dlouhé tenké válcovité tupě zakončené kořeny s pěkným vnitřním vybarvením a úzkou dřeňovou částí. Odrůda je odolná také k praskání kořenů a antokyanovému zbarvení hlavy.

Petržel kořenová

Petržel má podobné nároky na půdu jako mrkev. Stejně jako ostatní kořenová zelenina nesnáší půdu vyhnojenou čerstvým chlévským hnojem, který způsobuje rzivé skvrny na kořenech. Půda nesmí být ani kyselá, petržel dává přednost neutrální půdní reakci. Tato zelenina je také citlivá na čerstvé vápnění, takže se vyplatí vápnění k předplodině, ale pouze tehdy, jestliže hodnota pH je nižší než 6,5. Důležitý je hodně hluboko zrytý pozemek, na mělkých půdách dochází k deformacím kořenů. Ke stejnému jevu dochází také na půdách kamenitých. Nejsou vhodné ani půdy se sklonem k tvorbě škraloupu.

Petržel roste nejlépe na záhřevných lehkých půdách s vysokým obsahem organické hmoty. Na nich se také nejdříve sklízí. Na těžkých půdách se pomaleji vyvíjejí především rané odrůdy, které zde dosahují sklizňové zralosti později.

Petržel nemá zvláštní nároky na předplodinu. Neměla by se však vysévat po celeru a sama po sobě. Vyžaduje však dostatek světla, proto se absolutně nehodí do podsevů jako mrkev, která se někdy vysévá mezi mák. Daří se jí ve všech oblastech a přesto se velmi často setkáváme s nářky některých pěstitelů, že se jim petržel nedaří. Hlavní příčina bude nejspíš v hloubce výsevu a hustotě porostu. Rozhodně se vyplatí provádět výsevy co nejdříve na jaře nebo dokonce již na podzim a volit odrůdy vhodné pro dané půdní podmínky.

Pokud jsou půdy těžší, vybíráme následující:

  • Konika – poloraná odrůda kořenové petržele s odlišným tvarem kořene proti stávajícím odrůdám. Kořen je krátký, v horní části široký, protáhle trojúhelníkovitý, s hladkým bílým povrchem. Odrůda má vysokou odolnost proti rzivosti, padlí na listech a skládkovým chorobám. Výborně se hodí do těžších půd. Vegetační doba od výsevu je 175 až 195 dní.

 

Petržel Konika
Konika – poloraná odrůda kořenové petržele (Zdroj: Ludmila Dušková)

Pro půdy středně těžké a lehčí volíme odrůdy:

  • Atika – odrůda se středně vysokou tmavě zelenou natí, která se vyznačuje vyšší odolností vůči padlí. Kořeny jsou velké, dlouhé, trojúhelníkovitého tvaru. Vzhledem k rychlosti růstu kořenů lze provádět sklizeň pro přímý konzum dříve než u ostatních odrůd. Je doporučována i pro sklizně na svazkování.
  • Alba –  polopozdní až pozdní odrůda určená pro přímý konzum, průmyslové zpracování i ke konzervování. Kořen je středně dlouhý, protáhle trojúhelníkovitý s hladkým bílým povrchem. Kořeny mají vysokou odolnost proti větvení. Aromatická dužina vyniká bílou barvou a netmavne ani po konzervaci. Odrůda je také vysoce odolná proti rzivosti, padlí na listech a skládkovým chorobám. Vegetační doba od výsevu je 175 až 195 dní. Na těžších půdách se osvědčuje výsev do hrůbků.

Pro půdy lehčí vybíráme:

  • Osborne – nová odrůda určená pro pěstování ve středně těžkých půdách. Vyznačuje se vysokou tmavě zelenou natí. Bílý kořen má jen slabé rýhování povrchu. Jedná se o velmi výnosnou odrůdu s velmi dobrým zdravotním stavem. Vhodná pro velkopěstitele i zahrádkáře.

Celer

Patří mezi zeleniny u nás velmi oblíbené. Nejčastěji se pěstuje celer bulvový, přestože v sortimentu je ještě zastoupen celer naťový a řapíkatý. Je důležitou zeleninou především při přípravě nejrůznějších jídel. Bulvy obsahují bílkoviny a minerální látky, především ale listy se vyznačují vysokým obsahem vitamínů. Celer je mnohdy považován současně i za léčivou rostlinu, protože velmi příznivě ovlivňuje látkovou výměnu a povzbuzuje chuť k jídlu. Má léčivé účinky i na funkci jater a ledvin, je močopudný, má dezinfekční účinky, čistí ledviny a močové cesty, je součástí urologických čajů.

Pěstuje se z předpěstované sadby. Osivo vzhledem k dlouhé vegetační době, která je 180 až 240 dní,  musíme vysévat již v lednu. Klíčí poměrně dlouho, mnohdy až 3 týdny. Celer vyžaduje hlinité, středně těžké půdy s vysokým obsahem organické hmoty a dobrou zásobou vápníku. Na lehkých půdách pěstujeme listový a řapíkatý celer, bulvový pro uskladnění na půdách těžších. Vzhledem k vysoké produkci organické hmoty má celer vysoké nároky na pravidelné zásobení vodou a přihnojování dusíkem. Důležitá je zálivka především při výsadbě, a pak ve druhé polovině vegetace při nárůstu bulvy. Sadbu předpěstováváme při teplotách 15-20 °C. Nižší teploty mohou být příčinou vybíhání do květu. Na stanoviště vysazujeme v polovině května.

Celer Albín
Albín – vysoce výnosná odrůda určená pro podzimní sklizeň (Zdroj: Ludmila Dušková)

Doporučené odrůdy:

  • Albín – vysoce výnosná odrůda určená pro podzimní sklizeň. Bulva je velká, kulatá. Převážná část vyčnívá nad zem a kořenový systém vyrůstá pouze z její spodní části. Výraznou kvalitativní vlastností odrůdy je čistě bílá barva dužniny a odolnost proti tvorbě dutiny. Vzhledem k tomu, že rostliny neobsahují antokyan, dužnina nemění barvu ani při konzervárenském či mrazírenském zpracování. Má univerzální použití a bez problémů lze bulvy dlouhodobě skladovat.
  • Asterix F1 – nová kvalitní hybridní odrůda velmi výnosná s hladkou bulvou bez dutin. Poměrně odolná k nepříznivým podmínkám. Bílá dužnina bez tendencí ke změnám barvy po uvaření, je vhodná i pro všestranné zpracování. Má vynikající skladovatelnost a je odolný k vybíhání. Vegetační doba je asi 140 dní od výsadby.

Tip:

Kořenová zelenina nesnáší přímé hnojení. Na čerstvě vyhnojených pozemcích je mrkev napadána škůdcem – pochmurnatkou mrkvovou, petržel trpí rzivostí kořenů a u celerů se mnohdy projevuje přehnojení dutými bulvami.

Publikováno: 17.4.2021, Autor: Ludmila Dušková