Pokud přemýšlíte nad živým plotem, tak právě na jaře a na podzim nastává ta nejlepší doba pro jeho založení. Živé ploty se dají dělat z nejrůznějších druhů rostlin, záleží jen na tom, co od výsledné zelené stěny požadujete a v jakém prostředí poroste.
Živé ploty se poněkud tradičně vysazují coby zelené ohraničení pozemku namísto pevného plotu nebo spolu s ním. Málokdy se pro tento účel hodí tvarované jehličnany (Chamaecyparis, Thuja). Přirozeněji a lépe vypadá vícedruhová volně rostoucí zelená stěna, která postupně přechází do zahradní výsadby.
Tvarované živé ploty různých výšek se dobře uplatní i uvnitř zahrady na dělení zahradního prostoru případně na oddělení některých částí jako je zahradní posezení, lavička, jídelní kout nebo pergola. Živé ploty z tmavších dřevin se hodí i jako pozadí záhonu trvalek.
Obecně platí, že tvarované živé ploty se hodí do formálnějších zahrad a zaberou méně místa než volně rostoucí živé ploty. Výběr dřevin je omezen na druhy, které dobře snášejí řez. Jedny z nejhezčích a nejodolnějších tvarovaných živých plotů vzniknou použitím habru obecného (Carpinus betulus), ptačího zobu (Ligustrum vulgare), jilmu nízkého (Ulmus pumila 'Turkestan') a zimostrázu (Buxus). Z jehličnanů jsou vhodné cypřišky (Chamaecyparis) a zeravy (Thuja).
Volně rostoucí živé ploty najdou uplatnění v méně formálních až přírodních zahradách a remízcích, kde je dost místa a požadavek na méně náročnou péči. Řez se omezuje na občasný průklest s hlubším zmlazením jednou za několik let. Příkladem vhodných dřevin může být líska (Corylus), tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), svída (Cornus), tavolník (Spiraea), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia) a temnoplodec(Aronia melanocarpa).
Zakládání
Dobrým termínem pro zakládání živého plotu je právě jaro a podzim v průběhu měsíce října. Půdu bychom měli buď v pásu, nebo v jednotlivých výsadbových jámách vylepšit. Pokud je půda na našem pozemku horší kvality, je vhodnější zpracovat půdu v celém pásu. Pokud je kvality dobrá, postačí vylepšit zem pouze v jámách. Polovinu vyryté zeminy nahradíme směsí kompostu s rašelinou, přidat můžeme i hnojivo s postupným uvolňováním.
Vzrůstnější druhy vysazujeme od sebe ve vzdálenosti 50-70 cm, drobnější druhy 30-45 cm. Vysazovat lze v jedné nebo ve dvou řadách. Dvouřadá výsadba má lepší krycí funkci a rychleji se zapojí. Řady od sebe zakládáme na vzdálenost 50 cm.
Tvarované živé ploty střiháme jednou až dvakrát ročně v termínech předjaří a červen/červenec. Řez se provádí ručními nůžkami nebo motorovými lištovými plotostřihy podle šablony. Volně rostoucí živé ploty pravidelně nestříháme. V době vegetačního klidu nebo brzy na jaře odstraňujeme podle potřeby větve, které se kříží, větve, které jsou poškozené nebo proschlé. Jednou za čas přistoupíme k radikálnějšímu zásahu, kterým je průklest, částečné nebo úplné zmlazení keře.
Dostupnost
V případě, že se rozhodnete pro tvarovaný živý plot, měl by být dobře dostupný ze všech stran, aby se pohodlně stříhal. Pokud má oddělovat váš pozemek od pozemku souseda, měly by být vaše vztahy dobré a s přístupem na jeho pozemek kvůli pravidelné údržbě by neměl být problém.
Pár tipů nakonec:
Živý plot z bambusu
Na báječný živý plot se dají použít i bambusy. Velmi rychle rostou a dobře vypadají. Plot určitě nemusí být veden jen v rovných linkách, zvlášť u bambusu je superefektní vlnovka. Hodí se do moderních i volně rostoucích zahrad. Jako dělané jsou i do japonských a orientálních zahrad.
Pokud budeme vysazovat výběžkaté druhy bambusů, musíme po celé délce budoucího plotu zapustit do půdy protikořenovou fólii (speciální fólie, kterou neprorazí ani ostré, rostoucí kořeny). Určíme si maximální šířku plotu, z obou stran zapustíme fólii alespoň do hloubky 80 cm. Toto opatření pomůže udržet požadovanou linii a tvar plotu. Šířku bambusového plotu volíme s ohledem na druh, vyšším a mohutnějším druhům dopřejeme více místa. Ploty z bambusů během vegetace nijak netvarujeme.
Živé ploty s využitím popínavých rostlin se skládají z nosné konstrukce (mříž, treláž, apod.) porostlé rostlinami. Výhodou je velmi malá zabraná šířka. Konstrukci budujeme nejlépe na podzim, základy je vhodné dobře ukotvit v zemi ideálně do betonových patek. Některé popínavky jsou velmi mohutné a dosti těžké. Neukotvenou konstrukci snadno povalí. Výsadbu dřevin pak provádíme na jaře následujícího roku. Pro stinná a polostinná stanoviště se nejlépe hodí břečťan (Hedera helix), který je stálezelený a velmi nenáročný. Jeho tmavá zeleň tvoří vhodné pozadí pro kvetoucí rostliny. Další vhodné rostliny jsou popínavé zimolezy (Lonicera caprifolium, Lonicera henryi, Lonicera x heckrottii), vistárie (Wisteria) přísavník pětiprstý (Parthenocissus quinquefolia), a některé druhy révy.
Zimostráz
Zimostráz (Buxus) se používá hlavně na nízké plůtky v ornamentálních zahradách. Používal se již na římských dvorech a venkovských statcích v dobách antiky. Zimostráz je stálezelený, velmi hustý, velice snadno se tvaruje. Zastřihovat do požadovaného tvaru jej můžete každý měsíc.
