Jak postupovat? Nejdřív jáma, potom výsadba stromku

Výsadba stromku, zdánlivě jednoduchý úkon, začíná u kopání jámy. A hned tady se to může pořádně  zkomplikovat. Mnoho amatérských zahradníků má tendenci tento krok odfláknout, vykopou jen malou vyhloubeninu, ale to se nevyplácí. Správně vykopaná jáma má mít průměr okolo půl metru, jít by měla zhruba do stejné hloubky, ale samozřejmě záleží na velikosti konkrétní dřeviny. Dá se říct, že obecně platí, že jáma by měla být tak prostorná, aby se kořeny nikde nedotýkaly jejího okraje. Jen o velikosti to ale není, ne každá půda je kvalitní, takže není od věci přidat do jámy také kompost. Následně se ní zabodne proti hnilobě předem ošetřený kůl. K jeho umístění musí dojít ještě před samotným vložením stromu, v opačném případě by kůl mohl poškodit kořeny dřeviny.

Aby to kořenům „slušelo“

Jakmile je kůl zatlučený, můžete se pustit do úpravy kořenů stromku. Ovocný stromek se vysazuje ještě než začne rašit a se zastřiženými kořeny. Odstraní se hlavně ty zaschlé a poškozené části, tedy to, co je šedé a černé – zůstat musí jen zdravé kořeny s bílým dřevem.

Z kořenové soustavy se snažte utvořit pravidelný tvar, aby se měla rostlina šanci uchytit na všech místech stejně. Obecně tedy platí, že v momentě, kdy jsou zkráceny kořeny a z koruny stromu se odstřihnou slabé větve, je stromek připravený k výsadbě. Často se doporučuje namočit dřevinu na den až dva před výsadbou do vody nebo zemité kaše, i to totiž může kořenům pomoci lépe se ujmout.

Jak hluboko patří strom?

A teď je tu zásadní otázka. Jak hluboko zasadit strom? Stromek musí do stejné hloubky, v jaké rostl ve školce. Když se zasadí příliš hluboko, tzn. místo roubu (vypadá jako otok) je zapuštěno do země, dřevina často ani nezačne kvést, natož plodit. Pokud je dřevina zase moc vysoko, nemá možnost pořádně zakořenit a obvykle uschne. Je tedy nutné vyjít z hloubky výsadby ve školce, vyplatí se udělat si na stromku křídou půdní značku (pod otokem) a podle té se dále orientovat.

A jde se pod zem!

Stromek podržte tak, aby byl značkou u latě, kterou si položíte přes jámu. Souběžně přidávejte zeminu a zálivku, protože jak známo, bez vody by se zejména jarní výsadba neobešla. Zavlažená zemina lépe přilne ke kořenům, ale nutno podotknout, že vláhy je třeba opravdu dost. Na jeden strom se počítá nejméně s 10 litry vody. Zemina může být navršena o trošku výš než je sama půdní značka, počítá se s tím, že zem následně sedne.

Opora je nezbytná

Po odstranění laťky a dovršení zeminy už zbývá jen jedno – uvázat stromek ke kůlu. Kůl by měl sahat plus minus 10 centimetrů pod první větev koruny stromu. Způsobů úvazu je několik, nejlepší je osmička, provázek se nezařezává, jak strom sílí, provázek se sám uvolní.

Pár rad na závěr

• Pokud máte zahrádku, kam hodláte vysadit například jabloň, přičemž víte, že už na daném místě jabloň rostla dříve, bude lepší, když vykopete jámu větší a unavenou zeminu vyměníte  za čerstvou.

Ovocné stromy: Sázení je umění aneb 5 zásad, které se vyplatí dodržet

• Všeobecně platí, že ovocným stromům se nejlépe daří na středně těžkých propustných půdách.
• V oblastech, kde jsou stromy ohroženy zvěří, se doporučuje začít je chránit ihned po výsadbě.
• Bez vody není život ani úroda. Stromy je třeba zavlažovat pořádně – jedno zahradnické pravidlo říká, že na každý rok života stromu se počítá 10–15 litrů vody.
• I když toužíte mít zahradu hustě osázenou stromy, vždy při výsadbě dodržujte doporučenou vzdálenost mezi dřevinami. Ta může čítat i deset metrů (např. mezi vysokokmeny jabloní a ořešáků), byť vám to může přijít přehnané. V přeplněné zahradě stromy nemají šanci růst do výšky, chybí jim světlo, méně kvetou i plodí. Při výsadbě je tak třeba představit si strom již vyvinutý.