Varroáza a včelí mor jsou největším rizikem pro včely
Přesto, že patříme v počtu včelstev mezi světovou špičku, včelaři se každoročně potýkají s různými problémy. Včelstva ohrožují nejen nemoci, ale i nepřiměřené používání chemických postřiků v zemědělství.
Letošní začátek včelařské sezony zabrzdily výkyvy teplot a včelaři netrpělivě čekají, až rozkvetou první ovocné stromy (Zdroj: Depositphotos)
Poměrně nízká loňská úroda medu, kterou způsobilo nepříznivé jarní počasí, se bude zřejmě opakovat i letos. Jaro loni začalo brzy. V březnu a dubnu přišlo prudké ochlazení, vše odkvetlo nebo pomrzlo. Včely neměly od května žádnou pastvu, bylo nutné je přikrmovat a přestaly plodit. Včelaři mluví o loňském roku jako o nejhorší snůšce za posledních padesát let. Co bude letos? Zdá se, že v mnohém je letošní začátek včelařské sezony podobný loňskému. Brzký nástup jara zastavily současné výkyvy teplot, které nedovolily zavčas vykvést ovocným stromům a včelkám vylétnout ven z úlu.
I když patříme mezi krajiny s největším množstvím včelstev, neznamená to, že by se naši včelaři nepotýkali s různými problémy. Ve světovém měřítku jsme loni byli v počtu včelařů vzhledem k rozloze na 3. místě. „Pro naši republiku je typický velký počet malovčelařů chovajících včely v menších množstvích, ale rozesetých po celé krajině. To je u nás tradicí, oproti západu. Tam je naopak více provozováno velkovčelařství. Za přirozený stav se považuje jedno včelstvo na 7 km2. U nás je v současnosti zhruba devět včelstev na km2, což je mnohonásobně víc, než je běžné. V roce 2020 bylo k 1. září hlášeno v ČR kolem 600 tisíc včelstev. A i když mají včelaři někdy obrovské problémy a velké úhyny, stihnou včelky domnožit, a tak je výsledek přibližně stále stejný,“ sdělují Jana Berková a Daniel Beran, kteří pečují o více než sedmdesát včelstev.
Česká republika patří dlouhodobě a celosvětově mezi krajiny s největším množstvím včelstev i malochovatelů.
Hnojení a pesticidy
„Látky, které se dnes používají na ošetření například řepky, včely údajně nezabijí. Jak se zjistilo výzkumem, nejsou pro ně jedovaté. Když se ale včela napije vody, ve které jsou tyto látky obsaženy, je zmatená a ztrácí orientaci. Chová se jako opilá, nedokáže se vrátit zpět do úlu a po cestě zemře. Bohužel, nejhorší jsou pro včely chemické postřiky obsahující více látek. Existuje zákon, že zemědělci musí včelařům oznámit, kdy a kde budou provádět postřik. Oni sice oznámí, že budou provádět postřik, ale nenapíší přesný den, jen rozmezí týdne. Včelař ale nemůže zavřít včely na celý týden v úlu. Správně by měli stříkat večer, kdy včely nelétají,“ uvádí včelaři.
Pro včely je nejhorší kombinace chemických látek používaných na postřik polních plodin. Včely buď zahubí, nebo jim oslabí imunitní systém.
Největším problémem je varroáza
Napadení včely roztočem Varroa destructor, kleštíkem včelím, je dnes nejčastějším onemocněním včel. Kleštík, který saje hemolymfu a vykusuje včelám tukové tělísko, roznáší infekční onemocnění u včelích larev i u dospělých včel a při sání přenáší virózu. Tento roztoč je 1 mm velký a dostal se k nám koncem 70. let z Asie. „Roztoč se množí v buňce, v níž se vyvíjí plod včely. Než se včela vylíhne, stihne se parazit několikrát reprodukovat. A než včely zavíčkují voskem buňky, ve kterých se vyvíjí další potomstvo, nakladou roztoči do těch samých buněk vajíčka. Roztoč se pak v buňce vyvíjí společně s larvou včely. Nově narozené včely se rodí s poškozením, které zkracuje jejich život. Kdyby roztoč nebyl zavíčkovaný společně s včelím plodem v buňce, byl by boj proti němu jednodušší. Zredukovat množství roztočů je možné různými chemickými metodami. Provádí se to ale, bohužel, dost drastickou metodou za použití chemických prostředků podobných těm, které používají zemědělci na polích. Lze to ale provést i jinou šetrnou cestou, a sice kyselinou šťavelovou a mravenčí, což jsou látky, obsažené přirozeně v medu byť chemicky vyrobené. A o to se snažíme my,“ upřesňuje Daniel Beran, fotograf a chovatel včel.
Včelaření dnes představuje pouhou třetinu celkové práce včelařů, ze dvou třetin je to boj s varroázou. Tak jako klíště roznáší boreliózu a encefalitidu, roznáší roztoč až dvacet sedm druhů zjištěných virů. „Kdyby ve včelstvu nebylo až několik tisíc těchto parazitů, virus by včelstvo sice oslabil, ale nic hrozného by se nestalo. Včela se virům dokáže bránit. Přes její zažívací trakt viry neprojdou. Kleštíci ale přenášejí viry tím způsobem, že zvenčí rozruší tvrdou krustu včely a tím mohou viry do včely proniknout. Pak jde o to, jak moc jsou nakažení a jakou mají včely přirozenou obranyschopnost. Dnes ji ale mají už tak oslabenou, že je to může zabít. Když je včela stará nebo nemocná, instinktivně odlétá z úlu zemřít jinam,“ vysvětlují shodně oba včelaři.
Jedním ze způsobů likvidace roztoče je fumigace - vykuřování úlů chemickou látkou
Mor včelího plodu a antibiotika
Mor a další nemoci jsou mnohem nebezpečnější než varroáza. Když se mor roznese, musí se včely pálit. Taková onemocnění je nutné hlídat a evidovat. Mor je sice léčitelný antibiotiky, u nás se ale nesmí používat. „V EU se běžně prodává dovezený med, většinou bez rozborů, který může obsahovat antibiotika používaná například na Ukrajině, v Bělorusku nebo Americe. To jsou látky, které zůstávají v medu,“ doplňuje Daniel.
Měli bychom vědět, odkud pochází med, který kupujeme
Falšování medu
Velkým problémem je padělání medu. Pokud si koupíme med v supermarketu, je na něm uvedeno, že pochází ze zemí EU a mimo EU. „Může se jednat buď o velmi kvalitní med anebo padělek. Med je snad nejvíce falšovanou potravinou. Vyrábí se laboratorně ze třtinového cukru a chemicky vytvořených enzymů, které se štěpí v laboratoři na fruktózu a glukózu. Výrobek se pak dobarví karamelem, dochutí a dodají se mu dokonce i pyly třeba i z konkrétní oblasti. Takový produkt ale neviděl včelu. Není sice jedovatý, ale nejsou v něm žádné prospěšné látky. Hlavně v něm chybí enzymy od včel, které činí med zdravým. Nemáme ale šanci to poznat, ani laboratorním rozborem,“ upozorňují včelaři.
Kvalitní včelí med
Jak rozpoznat pravý med od falšovaného, aby byl skutečně zdravý? Po celém světě se dnes ve velkém vyrábějí padělky, a to i z včelích produktů. „Když včela přinese nektar, je jí okamžitě odebrán a ve fabrice dosušen. Nejedná se tedy o med, nýbrž o jakýsi polomed. Pochází sice od včel, ale ony neměly možnost ho dodělat. To se, bohužel, děje velmi často. Pravý med od včel obsahuje enzymy, které zajistí, aby med nekvasil a byl pro včelky zdravý. Než včely med zavíčkují, předávají si ho mezi sebou a přenášejí ho z buňky do buňky, aby ho vysušily, a při tom do něho přidávají enzymy. Téměř s jistotou lze za kvalitní med označit ten, který koupíte od místního včelaře. Ten totiž, i kdyby chtěl med falšovat, nemá k tomu technické prostředky. A hlavně, včelaři jsou převážně poctiví a včel si váží,“ vysvětluje Jana a Daniel.
Než včely med zavíčkují, přenášejí ho, vysušují a přidávají do něho enzymy
Chemické postřiky a zdraví
Chemie snižuje lidem, zvířatům a samozřejmě i hmyzu, zejména včelám, obranyschopnost. Několik let se mluví o zákazu výroby nebezpečných chemických přípravků jako je herbicid Roundup a dalších, které byly už v některých státech zakázány. Životní podmínky se obecně zhoršují vlivem chemie i záměrným, cíleným ovlivňováním počasí, které nesvědčí žádnému organismu. Včely mají méně pestrou stravu, než tomu bylo dříve a nedostatek potřebných živin. Důležité je, aby po celou dobu snůšky kvetly stromy a dostatečně velké plochy kvetoucích rostlin a plodin, a aby zejména v dubnu a květnu měly včelky kvalitní potravu.
Včela medonosná je typ včely, která dává přednost sběru potravy na velkých plochách, a proto ji nenajdeme v době, kdy kvetou polní plodiny, na kvetoucích stromech zahrad. Tam se vyskytuje až tehdy, když není dostatek potravy jinde. To se ale stává za určitých podmínek téměř každý rok. Kvůli nadužívání chemie na polích i zahradách a změnám počasí je přesto potřeba včelám a dalšímu hmyzu pomoci výsadbou rozmanitých druhů stromů a rostlin, které kvetou v průběhu celé sezony. Jen tak uděláme něco pro jejich i naše zdraví.
