Kapradiny jsou svérázné rostliny, které každý běžně pozná v lese či poblíž potoka. Můžeme je zkusit rozmnožovat a pěstovat přímo z výtrusů listů osvědčenou metodou, kterou používá zkušený pěstitel Jaroslav Bureš z Varnsdorfu.
Většinou kapradiny najdeme ve vlhku lesa, kde tvoří jeho podrost. Poslední dobou jsou jejich pestré zahradní varianty stále oblíbenějším prvkem přistíněných zahradních kompozic s kvetoucími rostlinami či keři.
Kde seženeme listy kapradin s výtrusy pro rozmnožování
Listy s výtrusy rostliny získáme běžně v přírodě. Některé druhy kapradin jsou chráněné, ale 5 cm listu obsahuje několik tisíc výtrusů. Nezpůsobíme téměř žádnou škodu ve srovnání s tím, co se například děje při sběru některých bylin či plodů v bezohledném stylu vůči přírodě. Našim cílem je navíc rostliny rozmnožovat a vracet pak do zahrad. Listy vzácnějších kapradin lze také získat po domluvě s různými pěstiteli, možná i z botanických zahrad a z výměny mezi specialisty a kluby.

Jak získat z listů výtrusy
Výtrusy většinou vznikají na spodní straně listů kapradin ve výtrusných kupkách koncem léta a na začátku podzimu. Některé kapradiny mají zvláštní výtrusné listy, např. pérovník pštrosí nebo naše horská žebrovice různolistá. K výsevu stačí malý kousek listu, který na několik dní uložíme do papírového sáčku a necháme zaschnout. Drobounké výtrusy buď samy vypadnou, nebo je z listu opatrně seškrábneme. Výjimkou jsou kapradiny osmundy, které mají zelené výtrusy a musí se nasít během 2 až 3 dnů.

Využijeme zavařovací sklenice
Dle rad zkušeného pěstitele Jaroslava Bureše z Varnsdorfu je vhodné využít staré zavařovací sklenice se skleněným víčkem bez gumiček. Na dno nasypeme asi 3 cm vrstvičku bílého štukového písku, která funguje po zalití jako zásobárna vody po celou dobu růstu prvoklíčků.

Druhá vrstvička je najemno prosátá rašelina, stačí 0,5 cm. Oba materiály musí být sterilní. Sterilizovat je vhodné substrát po dobu 20 minut zabalený v látce na pařáku umístěném v hrnci nad nízkou hladinou vody. Ideálně k tomuto účelu poslouží tlakový hrnec. Na povrch předem sterilizovaného substrátu ve sklenici pak nasypeme výtrusy kapradin a přiklopíme průhledným víčkem. Samozřejmě ještě předem výsev zamlžíme jemným rozprašovačem.

Co je to rodozměna
Každou sklenici s výsevy je třeba označit názvem, známe-li ho, nebo alespoň místem výskytu nebo jiným identifikačním znakem. Sklenice umístíme nejlépe na severní okno (nesmí mít přímé slunce). Během 14 dnů až 1 měsíce povrch rašeliny zezelená – začnou vyrůstat drobné prvoklíčky. Prvoklíčky jsou velké od několika milimetrů po 2 – 3 cm. Tvar mají většinou jako zelená srdíčka ležící na povrchu půdy a jsou přichycena drobnými vlákny k podkladu.

Na jejich spodní straně vznikají pohlavní orgány a přenos spermií mezi nimi umožní kapka vody. Prvoklíček je proto nazýván generací pohlavní. Po splynutí pohlavních buněk vznikne zárodek, který postupně vytvoří první pravý list a pravý kořen a vyroste do podoby kapradiny, kterou známe. Tato rostlina již nemá žádné pohlaví – je to generace nepohlavní. Střídání těchto generací nazýváme rodozměnou.

Ve sklenicích stále kontrolujeme vlhkost a asi za půl roku začneme častěji rosit. Oplození probíhá na spodku prvoklíčků v kapce vody. Ke konci roku se začínají objevovat drobné pravé lístky, a to je první stupeň úspěchu. Většinou trvá ještě od výsevu po růst další rok, než jsou rostliny tak velké, aby se daly přepíchat do humózní zeminy v truhlících.

Jakmile rostliny zesílí, putují ze skleníku volně do zahrady. Vzrostlé kapradiny se většinově dobře přesazují až na některé choulostivější druhy, kterým změna místa nevyhovuje. V zahradě se kapradinám daří zejména pod korunami stromů v polostínu, kde vytváří krásné kompozice s kvetoucími rostlinami. Mnoha vzácným drobnějším květinám poskytují v horku léta cenný stín.

Přání pěstitele na závěr
Každému, kdo se pokusí o vlastní výsev kapradin, přeje jejich pěstitel Jaroslav Bureš hlavně hodně trpělivosti a štěstí v této zábavě a nám všem více kapradin do zahrad.
Jaroslav Bureš je členem Pražského klubu skalničkářů, kde je možno se s ním také kontaktovat.
Publikováno: 26. 4. 2021, Autor: Jana Hanšpachová, Profil autora: Jana Hanšpachová