Jak na rozmnožování kapradin výtrusy ve sklenicích na zavařování

Kapradiny jsou svérázné rostliny, které každý běžně pozná v lese či poblíž potoka. Můžeme je zkusit rozmnožovat a pěstovat přímo z výtrusů listů osvědčenou metodou, kterou používá zkušený pěstitel Jaroslav Bureš z Varnsdorfu.

Pusťte se do množení kapradin výtrusy (Zdroj: Jaroslav Bureš)

Většinou kapradiny najdeme ve vlhku lesa, kde tvoří jeho podrost. Poslední dobou jsou jejich pestré zahradní varianty stále oblíbenějším prvkem přistíněných zahradních kompozic s kvetoucími rostlinami či keři.

Kde seženeme listy kapradin s výtrusy pro rozmnožování

Listy s výtrusy rostliny získáme běžně v přírodě. Některé druhy kapradin jsou chráněné, ale 5 cm listu obsahuje několik tisíc výtrusů. Nezpůsobíme téměř žádnou škodu ve srovnání s tím, co se například děje při sběru některých bylin či plodů v bezohledném stylu vůči přírodě. Našim cílem je navíc rostliny rozmnožovat a vracet pak do zahrad. Listy vzácnějších kapradin lze také získat po domluvě s různými pěstiteli, možná i z botanických zahrad a z výměny mezi specialisty a kluby.

Romantika kapradin
Romantiku zahrady vykouzlíme bujným porostem rašících kapradin pérovníků pštrosích (Zdroj: Jaroslav Bureš)

Jak získat z listů výtrusy

Výtrusy většinou vznikají na spodní straně listů kapradin ve výtrusných kupkách koncem léta a na začátku podzimu. Některé kapradiny mají zvláštní výtrusné listy, např. pérovník pštrosí nebo naše horská žebrovice různolistá. K výsevu stačí malý kousek listu, který na několik dní uložíme do papírového sáčku a necháme zaschnout. Drobounké výtrusy buď samy vypadnou, nebo je z listu opatrně seškrábneme. Výjimkou jsou kapradiny osmundy, které mají zelené výtrusy a musí se nasít během 2 až 3 dnů.

Výtrusy
Výtrusy pro rozmnožování většinou vznikají na spodní straně listů kapradin (Zdroj: Jaroslav Bureš)

Využijeme zavařovací sklenice

 Dle rad zkušeného pěstitele Jaroslava Bureše z Varnsdorfu je vhodné využít staré zavařovací sklenice se skleněným víčkem bez gumiček. Na dno nasypeme asi 3 cm vrstvičku bílého štukového písku, která funguje po zalití jako zásobárna vody po celou dobu růstu prvoklíčků.

Výtrusné konce
Výtrusné konce listů kapradiny podezřeně královské – Osmunda regalis jsou fantastickou korunou každé romantické zahrady (Zdroj: Jaroslav Bureš)

Druhá vrstvička je najemno prosátá rašelina, stačí 0,5 cm. Oba materiály musí být sterilní.  Sterilizovat je vhodné substrát po dobu 20 minut zabalený v látce na pařáku umístěném v hrnci nad  nízkou hladinou vody. Ideálně k tomuto účelu poslouží tlakový hrnec. Na povrch předem sterilizovaného substrátu ve sklenici pak nasypeme výtrusy kapradin a přiklopíme průhledným víčkem. Samozřejmě ještě předem výsev zamlžíme jemným rozprašovačem.

Sklenice
Pro rozmnožování kapradin využijte staré zavařovací sklenice se skleněným víčkem bez gumiček (Zdroj: Jaroslav Bureš)

Co je to rodozměna

Každou sklenici s výsevy je třeba označit názvem, známe-li ho, nebo alespoň místem výskytu nebo jiným identifikačním znakem. Sklenice umístíme nejlépe na severní okno (nesmí mít přímé slunce). Během 14 dnů až 1 měsíce povrch rašeliny zezelená – začnou vyrůstat drobné prvoklíčky. Prvoklíčky jsou velké od několika milimetrů po 2 – 3 cm. Tvar mají většinou jako zelená srdíčka ležící na povrchu půdy a jsou přichycena drobnými vlákny k podkladu.

Jelení jazyk
Jelení jazyk – Phyllitis scolopendrium „Undulatum“ si oblíbil místo mezi kameny v polostinném místě zahrady (Zdroj: Jaroslav Bureš)

Na jejich spodní straně vznikají pohlavní orgány a přenos spermií mezi nimi umožní kapka vody. Prvoklíček je proto nazýván generací pohlavní. Po splynutí pohlavních buněk vznikne zárodek, který postupně vytvoří první pravý list a pravý kořen a vyroste do podoby kapradiny, kterou známe. Tato rostlina již nemá žádné pohlaví – je to generace nepohlavní. Střídání těchto generací nazýváme rodozměnou.

Obrázek5
Schematické znázornění rodozměny od výsevu po růst prvních prvoklíčků (Zdroj: Jaroslav Bureš)

Ve sklenicích stále kontrolujeme vlhkost a asi za půl roku začneme častěji rosit. Oplození probíhá na spodku prvoklíčků v kapce vody.  Ke konci roku se začínají objevovat drobné pravé lístky, a to je první stupeň úspěchu. Většinou trvá ještě od výsevu po růst další rok, než jsou rostliny tak velké, aby se daly přepíchat do humózní zeminy v truhlících.

Truhlíky
Většinou trvá od výsevu po růst ještě další rok, než jsou kapradiny schopné přesazení do truhlíků (Zdroj: Jaroslav Bureš)

Jakmile rostliny zesílí, putují ze skleníku volně do zahrady. Vzrostlé kapradiny se většinově dobře přesazují až na některé choulostivější druhy, kterým změna místa nevyhovuje. V zahradě se kapradinám daří zejména pod korunami stromů v polostínu, kde vytváří krásné kompozice s kvetoucími rostlinami. Mnoha vzácným drobnějším květinám poskytují v horku léta cenný stín.

Kapradiny v kořenech
Jemné listy kapradiny – Polystichum setiferum „Cristatum“ se vyjímají v kořenech stromů či zetlelých větvích (Zdroj: Jaroslav Bureš)

Přání pěstitele na závěr

Každému, kdo se pokusí o vlastní výsev kapradin, přeje jejich pěstitel Jaroslav Bureš hlavně hodně trpělivosti a štěstí v této zábavě a nám všem více kapradin do zahrad. 

Jaroslav Bureš je členem Pražského klubu skalničkářů, kde je možno se s ním také kontaktovat.

Publikováno: 26.4.2021, Autor: Jana Hanšpachová