Rady do zahrady

Zahradní stavby, Zahradní technika, Pěstování zeleniny, Pěstování ovoce, Bylinky, Okrasná zahrada, Trávník, Zahradní nábytek, Choroby, škůdci, plevele, Rady do zahrady, Voda v zahradě, Chemie a hnojiva, Pokojové rostliny

Kvalitní kompost jako zdroj důležitých živin pro zahradu

Kompostování je ideálním řešením pro likvidaci zahradního odpadu i bioodpadu z kuchyně. Pokud tedy máte zahradu a navíc velkou spotřebu zeleniny a ovoce, je vhodné si ho založit a nevyhazovat biologický odpad do popelnice. Nejen, že zužitkujete vše, co vám zahrada dala, ale vrátíte jí to zpět ve formě kvalitního organického materiálu. Dobře založený kompost je cennou výživou pro záhony i ovocné stromy.

Kompostováním zužitkujete téměř veškerý odpad ze zahrady i bioodpad kuchyně (Zdroj: Depositphotos)

Kde a jak založit kompost

Abychom vytvořili kvalitní základ pro kompostování, je třeba dodržet několik pravidel. Pro založení kompostu je nutné najít nejprve vhodné místo, které bude tak trochu stranou, nejlépe u plotu, kde k němu budeme mít i dobrý přístup. Kompost by neměl překážet a neměl by vadit ani sousedům. Současně by neměl být vystaven přímému slunci a zároveň by měl být schován alespoň zčásti před prudkým deštěm a větrem. Přímé slunce kompost vysušuje a zpomaluje proces zrání, při dešti může kvůli nadměrné vlhkosti hnít a mohou se z něho vyplavovat užitečné látky.

Kompostér ze starých prken

Máte-li na zahradě dostatečný prostor a dáváte přednost přírodním materiálům před plastovým kompostérem, je to volba ze všech nejlepší. Výhodou otevřeného kompostéru vyrobeného ze starých vyřazených prken nebo pletiva je volný přístup vzduchu, který proniká dovnitř materiálu ze všech stran. Navíc je možné ho udělat z jedné strany přístupný, aby bylo možné kompost přeházet či z něho odebírat materiál. Jeho minimální velikost by měla být 1 × 1 m na šířku a 1 m na výšku.

Plastový kompostér (Zdroj: Depositphotos)

Jak postupovat při vrstvení materiálu

Jako základ kompostu se nejlépe hodí drobné větvičky, nadrcená štěpka nebo kůra, které rozvrstvíme na volné dno kompostéru. Tento základ funguje jako drenáž a zásobárna vzduchu. Na tuto vrstvu pak přidáváme postupně další biologický materiál včetně zeminy. Do kompostu se brzy nastěhují i žížaly a červi, kteří urychlují rozkladné procesy kompostovaného materiálu.

Co patří do kompostu

Především jsou to organické zbytky z kuchyně a zahrady, tedy veškerý biologický odpad. To znamená slupky a zbytky syrové zeleniny a ovoce, kávová sedlina, použité čajové sáčky, skořápky od vajec a ořechů, posekaná tráva, shrabané listí, dřevní odpad, rozdrcené větve, sláma, seno nebo popel ze dřeva, který obohatí kompost o vápník, fosfor, draslík a hořčík. Aby kompost nebyl příliš vlhký, je nutné do něho přidat suchý organický materiál anebo ho přeházet. Do kompostu můžeme dokonce přidat i zmačkané nebarvené papírové ubrousky nebo na kousky rozstříhané kartonové krabičky. Pozor ale, aby papír neobsahoval škodlivé látky. Kompost je nutné občas prolít vodou, aby se organický materiál rozložil. K rychlejšímu rozkladu je možné použít i různé urychlovače.

Zbytky ovoce a zeleniny — Do kompostu můžete dát zbytky ovoce a zeleniny, odpad z kávy a čaje, vaječné skořápky, listí, popel ze dřeva nebo rozdrcené větve (Zdroj: Depositphotos)

Co nepatří do kompostu

V žádném případě do kompostu nepatří plasty, sklo, kamínky nebo zbytky jídel například masa či kostí, které by v kompostu zahnívaly. Nevhodný je i popel z uhlí, který obsahuje škodliviny. Do kompostu bychom neměli dávat ani zbytky a slupky z chemicky hnojeného a ošetřeného ovoce a zeleniny, například citrusy. Z papírového odpadu tam nepatří například křídový nebo voskovaný a barevný papír. Abychom si z kompostu neudělali nebezpečnou skládku nebo smetiště, měli bychom dodržovat správné zásady kompostování.

Sklo, plast, zbytky jídla — Na kompost nepatří plasty, sklo ani zbytky jídel (Zdroj: Prima DOMA)

Proč kompostovat

Kompostování je přirozený proces, při kterém hrají nejvýznamnější roli mikroorganismy - žížaly, různí červi a brouci. Ti rozkládají organickou hmotu. Aby vznikl kvalitní kompost, je nutné zajistit, aby do něho měl přístup vzduch. Při tomto procesu se biologický odpad promění v substrát plný živin a humusu. Aby do materiálu mohl pronikat vzduch, je nutné kompost alespoň jedenkrát za měsíc přeházet. V kompostu se vlivem teploty, která v něm vzniká, ničí choroboplodné zárodky. Aby kompost přilákal živočichy, je nutné biologický odpad promíchat se zeminou a pravidelně ho vlhčit. Přístup do kompostu mají mikroorganismy i ze volného dna kompostéru.

Drtič zahradního odpadu

Při zakládání kompostu bychom měli myslet i na to, čím bude materiál dodávaný na kompost drobnější, tím rychleji dojde k jeho rozložení. Kompost tak bude dřív vyzrálý. Proto je vhodné materiál ze zahrady jako jsou větve nebo dřevnaté části keřů a rostlin rozdrtit a použít do kompostu. K drcení větví slouží drtič zahradního odpadu. Do něho se větve seshora zasunou a ze zásobníku ve spodní části drtiče vypadává dokonale rozdrcený materiál použitelný do kompostu.