Aby se zelenině i květinám dobře dařilo, musí půda obsahovat dostatek živin v dostupné formě. Díky intenzivnímu pěstování se půda vyčerpává a je proto zapotřebí živiny pravidelně dodávat a to ve formě hnojiv. Minerální hnojiva sice dodají základní prvky, ale neobohatí o humus a proto je vždy lepší se spolehnout na organická hnojiva, která jsou navíc i mnohem více ekologická.
Kvalitní substrát, půda, ve které pěstujeme, představuje základní předpoklad zdárného růstu květin, zeleniny a ovocných stromů. Důležitým faktorem je tzv. úrodnost půdy, která se definuje jako schopnost půdy zajistit rostlinám po celou dobu jejich života dostatečné množství živin a vláhy. Každá rostlina samozřejmě potřebuje něco jiného, ale obecně platí, že na intenzivně obdělávaných plochách se neustále snažíme úrodnost půdy zvyšovat a udržovat na optimální úrovni.
Úrodnost půdy zlepšuje obsah tří základních makroživin: dusíku, fosforu a draslíku. Důležitý je samozřejmě i obsah stopových prvků: bor, mangan, měď, zinek, železo, hořčík, síra, molybden, dostatek humusu, dobrá, drobtovitá struktura půdy, přítomnost půdních mikroorganismů a vyvážené pH v rozmezí 6–6,8.
Jak na tom naše půda je, nám nejlépe objasní speciální laboratoř, do které zašleme vzorek k rozboru. Na základě výsledků potom přistoupíme k opatření, která nám pomohou úrodnost zvýšit. V současné době, je trendem i nutností ekologický přístup, proto v první řadě zvolíme takové řešení, které co nejméně zatěžuje životní prostředí. Vsadíme na dobré mechanické zpracování půdy, případně zapracování složek pro zvýšení její propustnosti jako je např. písek. Klademe důraz také na osevní postupy, které umožní půdu zregenerovat a ozdravit.
Jak na tom naše půda je, nám pomůže zjistit speciální laboratoř
Nesmírně důležitou složkou je také aplikace vylepšujících hnojiv. Pro menší zahrádky a drobné pěstitele se nabízí celá řada přírodních materiálů, které můžeme použít. Minerální, průmyslově vyráběná hnojiva tak můžeme zcela vyloučit. Aplikace přírodních hnojiv jako je kompost nebo zelené hnojení má vliv nejen na zlepšení úrodnosti půdy, ale co je podstatné, zlepšují i strukturu půdy a podporují život a rozvoj důležitých mikroorganismů.
Výběr hnojiv
Kompost
Představuje nejběžnější organické hnojivo a univerzální "zlepšovák“ půdy, který nesmí chybět na žádné zahradě. Kompost se skládá z rozložených zbytků organického původu. Nejčastěji se jedná o rostlinné zbytky a části zeleninových rostlin, plevelů a zbytků z kuchyně. Kompost je potřeba nejprve nechat vyzrát a používat jej až po úplném rozložení. Kvalitní kompost má vysokou výživnou hodnotu. Výborný je zejména pro květiny, kdy jej použijeme na vylepšení půdy na záhonech. Pokud přesazujeme nebo zmlazujeme trvalky, vždy původní zeminu nahradíme alespoň zčásti kompostem. Také při výsadbě nových rostlin přidáme do půdy nebo výsadbové jámy kompost. Na jaře a na podzim kompost rovnoměrně rozhodíme i do trávníku. Při přípravě kompostu nám mohou hodně pomoci i kompostéry ať dřevěné, či plastové. Drží materiál pohromadě a udržují optimální podmínky pro zrání kompostu.
Kompostér je na zahradě vítaným pomocníkem (Zdroj: Daniela Dušková) Dřevěná verze kompostéru (Zdroj: Daniela Dušková)
Zelené hnojení
Provádí se nejčastěji na políčku nebo větším záhoně a nejde o nic jiného než o zaorání nebo zarytí bujných zelených natí vybraných rostlin. Pro zelené hnojení se nejčastěji používá hrách, vojtěška, svazenka, luskoobilná směs, vikev, bob, měsíček, řepka a hořčice. Rostliny určené k zelenému hnojení se vyplatí vysít na pozemek okamžitě po sklizni hlavní plodiny, a to v případě, že už nechceme na uvolněném místě pěstovat nic jiného. Typickou dobou výsevu je podzim, ale můžeme jej aplikovat i na jaře před výsadbou nebo v létě. Zelené hnojení chrání odkrytou půdu před zaplevelením a vysušením, zlepšuje její strukturu, obohacuje o humus a má i fytosanitární účinky. Rostliny vysejeme nahusto a necháme je vzejít do výšky porostu okolo 40 cm. Poté posekáme, v ideálním případě podrtíme, a ihned zaryjeme do půdy.
Pro zelené hnojení se nejčastěji používá hrách, vojtěška, svazenka, luskoobilná směs, vikev, bob, měsíček, řepka a hořčice
Hnůj
V současné době je kvalitního hnoje nedostatek, i když poptávka je velká. Nejlepší hnůj vůbec je totiž koňský a chov koní je značně omezen. Hnůj vzniká fermentací chlévské mrvy (tj. výkalů hospodářských zvířat – krav, koní, prasat, drůbeže, králíků) a podestýlky. Tou je nejčastěji sláma, seno nebo piliny. Hnůj se tradičně zaorává do půdy na podzim, přes zimu se rozloží a na jaře je možné po zpracování a přípravě pozemku sázet a vysévat plodiny.
Hnůj představuje velmi koncentrované organické hnojivo. Pro zahrádkářské použití je velmi cenné i kompostování chlévské mrvy. Rostliny daleko lépe reagují na rozložený hnůj než na syrovou hmotu. Ideální je hnůj použít při výrobě kompostu jako jednu ze složek. Čerstvý hnůj použijeme při podzimním hnojení pozemku i k ovocným stromkům, kam jej zaryjeme rýčem. V současné době se prodává také granulovaný koňský hnůj, který je určený k přímému použití.
V domácnostech se často objevuje i popel. Pokud topíte přes celou zimu v krbu nebo máte kotel na dřevo, může být popele značné množství. Na vyhnojení pole to asi stačit nebude, ale v květinové zahradě se výborně uplatní. Popel nikdy nevyhazujeme, je to totiž cenný zdroj zejména minerálních prvků, ať jej použijeme přímo nebo ho přidáme do kompostu. Důležitým předpokladem ale je topit výhradně dřevem, které je čistě přírodní bez zbytků barev a olejů. Pozor, popel obsahuje také značné množství vápníku a nepatří ke kyselomilným rostlinám, jako jsou vřesy, vřesovce a pěnišníky.
Dřevní popel vylepší půdu v okrasných i trvalkových záhonech (Zdroj: Daniela Dušková) Popel obsahuje hodně vápníku (Zdroj: Daniela Dušková)
Piliny
Také dřevní piliny určitě zpracujeme. Nerozložené čerstvé piliny se dají spolu s kůrou použít jako záhonový mulč, který brání prorůstání nechtěných plevelů. Pro obohacení půdy o organickou hmotu je dobré piliny nejprve zkompostovat.
Listy
Listí je na podzim tolik, že nevíme co s ním. Pro další použití ale vybíráme jen zdravé listí bez známek chorob a škůdců. Listí je ideální zkompostovat nebo využít mezi skupiny okrasných dřevin. Na podzim jej nahrabeme ke keřům, kterým poskytne i dobrou zimní ochranu proti pomrznutí. Na jaře není potřeba na půl zetlelé listy vyhrabat, spíše je do půdy zaryjeme. V krátkém čase se zcela rozloží a obohatí půdu o mikro a makroprvky.
Podobně jako listí se používá v průběhu vegetace i posečená tráva. Můžeme ji rovnou ze sběrného koše sekačky sypat do řádků brambor, kde funguje jako mulč, omezuje výpar a brání růstu plevelů. Po sklizni plodiny ji zaryjeme do půdy, kterou navíc obohatí o organickou hmotu. Tráva se samozřejmě dá i kompostovat.
Organických hnojiv je velké množství. Z dalších, které vyprodukujeme v domácnosti, je to např. podestýlka domácích hlodavců, vaječné skořápky, odpad z kávy a čaje a pod. Využití těchto materiálů v zahradě má velký ekologický i ekonomický význam. V podstatě zadarmo využijeme složky, které máme k dispozici a navíc eliminujeme i množství odpadu.
