Pouštní venkovní juku na vaší zahradě nezaskočí ani zimní mrazy
Juka je nenáročná a majestátně působící rostlina z pouštních oblastí. Díky své odolnosti se jí skvělé daří i v našich končinách. Můžete ji vysadit kolem příjezdové cesty, nebo jako solitér do kvetoucí zahrady. Vytvoříte tak nádherný kontrast silné statné rostliny a drobných něžných květin. A ať se vám to nemusí zdát pravděpodobné, není vůbec náročná na podmínky ani péči.
Juka je hojně pěstovaná jako pokojová rostlina. Vzrostlá se často využívá na balkonech a terasách a díky své odolnosti je možné ji podle potřeby a chuti přemisťovat. Nevadí jí ani menší zanedbání, pokud ji zapomenete například zalévat. Nijak výrazně by jí to nemělo ublížit. Proto se často využívá i při různých akcích, svatbách, jako výzdoba cateringů apod. Pochází z pouště, co jí předurčuje k opravdu velké nenáročnosti. Naproti jiným rostlinných jí tak vadí spíš větší zálivka, než opomenutí pitného režimu.
Juku můžete vysadit v podstatě kamkoliv. Nedělá jí dobře ale přílišná vlhkost a půda, která zadržuje vodu je naprosto nevhodná. Pokud juka nepřežije, je to většinou právě proto, že kořeny uhnily v důsledku velkého množství vody v půdě. Nejvhodnější je pórovitá, kypřitá půda, klidně promíchaná se štěrkem a kamením. Pokud máte půdu tuhou, jílovitou a dobře zadržující vodu, promíchejte jí s kvalitní kompostovou zeminou a drobnými kamínky.
Protože je jejím původním domovem poušť, snese plně slunné stanoviště i prudké sluneční paprsky celý den. Ve stínu to zvládne taky, ale poroste pomaleji a nekvete. Na plném sluníčku vás může odměnit bohatým květem. Po odkvetení odstraňte celý oddenek, aby rostlinu zbytečně nevysilovat a také zbytečně nehyzdil.
Juka nepotřebuje žádné hnojení, je skutečně nenáročná. Období bez srážek snáší také velmi dobře, nemusíte tedy hlídat nijak zvlášť ani zalévání. Zalévejte jenom čerstvě zasazené exempláře a odnože po množení. Spíše hlídejte, zda se voda pod rostlinou nedrží zbytečně dlouho.
Svou dlouhověkost si udržuje výhonky mladých rostlin. Nové zelené růžice, které vyhání po stranách, jednoduše oddělte od zbylé rostliny a můžete je ihned vysadit na jiné stanoviště. Ideálně celou rostlinu odkopejte, vyberte odnože, které mají už delší vlastní kořeny a odřízněte je rýčem. Původní rostlinu zasaďte zpátky a novou kam potřebujete. Po zasazení pořádně udusejte půdu kolem, abyste zamezili vyvrácení. Suché a převislé listy pravidelně odstraňujte a můžete také juku tvarovat tím, že budete odstraňovat postupně právě spodní listy.
Juka, ač pouštní rostlina je díky své odolnosti schopna přezimovat a odolat mrazu bez jakékoliv další ochrany. Nepotřebuje proto ani v zimě žádnou speciální péči, zálivku ani zakrytí. Pokud by byla příliš suchá a teplá zima a potřebovala by zavlažit, tak vám jasný signál dají usychající listy. Jinak si ji nemusíte vůbec všímat. Kořeny zakrýt nepotřebují, ale pokud k nim na zimu nasypete lehce mulčovací kůru, určitě tím nic nezkazíte. Opět ale hlídejte, zda se zbytečně nedrží u kořenů přebytečná vlhkost. Jediné, co vás v zimě může překvapit, jsou do sebe se stahující listy kroucením. To ale není na škodu, tím se rostlina chrání a na jaře se opět vrátí do svého původního stavu.
Na nemoci juka netrpí skoro vůbec. Vzácně se může vyskytnout skvrnitost listů, co vypadá, jakoby začala rezivět. Způsobuje to už zmíněná přemíra vlhkosti. Takto poškozené listy co nejdříve odstraňte, upravte půdu na více zrnitou a propustnost. Nemocné listy nikdy nekompostujte. Škůdci juku také příliš často nenapadají, vzácně se v ní mohou ubytovat hryzci, kteří se ale ze zahrady vyhánějí a likvidují všeobecně velmi těžko.
