Hnojivo z banánových slupek

Banány i jejich slupky obsahují mnoho minerálních látek. Než se rozhodnete je vyhodit do koše, zvažte, zda je raději nevyužít pro vaši zahradu jako výživu pro plodiny, květiny, keře a ovocné stromy. Slupky od banánů můžete střádat a vkládat je do větší, zavařovací sklenice, pak je zalít  vodou a zhruba po týdnu použít výluh jako hnojivo pro rostliny, keře a stromy. Banánové slupky můžete do sklenice s vodou dál doplňovat a hnojení opakovat.

Hnojivo z kávové sedliny, banánových slupek a skořápek

Dalším vhodným životabudičem pro rostliny je mix kávové sedliny, banánových slupek a vaječných skořápek. Skořápky obsahují vápník, podporující kvetení, sedlina z kávy dusík, vyživující půdu a současně přitahující žížaly, které půdu kypří, a slupky z banánů mají spoustu minerálních látek, včetně draslíku. Když všechen tento bioodpad  vložíme do nádoby, přidáme litr vody a rozmixujeme, získáme skvělé přírodní hnojivo. Rozmixovaný nálev slijeme do konve s vodou a zaléváme jím rostliny přímo ke kořenům. Je to skvělá  výživa pro keře, ovocné stromy, plodovou zeleninu i květiny.

Škůdci v zahradě

Mezi nejčastěji se vyskytující škůdce v našich zahradách patří saví škůdci. Jedná se zejména o mšice, které jsou několik milimetrů dlouhé, křídlaté i bezkřídlé, různě zbarvené, napadající většinu druhů zeleniny, ovoce, keřů i květin. Dalšími, častými škůdci jsou molice, což jsou malincí motýlci s voskově bílými křídly, dále třásněnky, hmyz zhruba jeden a půl až dva milimetry velký, štíhlý s protáhlým tělíčkem. Na rostlinách po něm nacházíme černé kousky trusu. Nebezpeční pro zahradu jsou i červci, například puklice, jejichž tělo je pokryto voskovými vlákny a také svilušky, což jsou malincí, okem neviditelní pavoučci menší než 1 mm, kteří čile běhají po rubu listů, na kterých pak můžeme vidět drobné pavučinky. 

Jak se přírodní cestou zbavit škodlivého hmyzu

Proti škůdcům v našich zahradách se osvědčily biologické přípravky v podobě postřiků vyrobených na bázi olejů a vonných silic. „Velmi účinný je ekologický přípravek proti mšicím, molicím, třásněnkám, puklicím, červcům a padlí, vyrobený z pongamového oleje, ze stromu Pongamia pinnata, což je buk pocházející z Indie. Olej se získává lisováním za studena, bez použití jakékoli chemie, který působí kontaktně i protipožerově, to znamená, že ošetřené rostliny škůdcům nechutnají. Jeho použití je tedy účinné a bezpečné a neohrožuje naše zdraví, domácí mazlíčky, životní prostředí, ani užitečné organismy v zahradách, jako jsou včely nebo slunéčka sedmitečná“, vysvětluje odborník na ochranu rostlin, Jan Růžička.

Americké angreštové padlí

I na tuto chorobu, která likviduje angrešt a černý rybíz, existují účinné prostředky, vyrobené na bázi přírodního oleje. Stejně dobře fungují i proti mšicím a sviluškám. Postřik připravíme podle návodu na balení a aplikujeme ho běžným postřikovačem na postižené keře a stromy. Stříkáme přímo na rostlinu či keř, dokud se nezačnou tvořit kapky, které se spojují a stékají. Důležité je zaměřit se na rub listu, kde se škůdci nejčastěji skrývají.

i (Zdroj: Prima DOMA)

U angreštového padlí ošetřujeme keře poprvé před začátkem kvetení a po odkvětu v intervalu 7 až 14 dnů, podle počasí. Je-li chladněji a deštivo, interval zkracujeme a naopak během sucha ho můžeme prodloužit. Postřikovačem důkladně smočíme celou rostlinu či keř až do počátku skanutí. Postřik je účinný proti škůdcům vyskytujícím se na okrasných rostlinách, bylinkách, paprikách, rajčatech, okurkách, cuketách, jádrovinách, peckovinách, jehličnatých stromech i chmelu a aplikuje se hned při prvním výskytu škůdců.