Čarověníky se vzhledově blíží v mnohém k bonsajím. Je jim vlastní přirozený zakrslý růst a nepodléhají takové přísné údržbě jako je tomu nutné u bonsají. Připomínají svým růstem miniatury opravdových stromů. Čarověníky jsou proto ideální rostliny pro skalky a menší zahrady. Uplatní se také v nádobách. Jejich původ má v sobě něco čarovného, jak napoví název.
Vyskytují se v korunách stromů, odkud se získávají a roubují na podnože stejných druhů dřevin. Jejich pěstování je velmi populární, protože se jedná o nenáročné dřeviny s nízkým vzrůstem.
Co je to tedy vlastně ten tajemný "čarověník“?
V zásadě se jedná o přírodní mutaci na původní rostlině, která je odborníky odebrána a přeroubována na rostliny stejného druhu. Vysoko v korunách stromů vypadá čarověník jako zvláštně zahoustlé místo, které se na první pohled odlišuje od rostliny, na které roste. Každá mutace má svou vlastní DNA a nenajdete v přírodě dvě shodné. To ale neznamená, že si některé nebudou podobné. Čarověníky se vyznačují velkou různorodostí tvarů. Velká většina jich je nízkých, proto se hodí do skalek, kde i po desítkách let zůstávají ve tvarech zakrslých stromů připomínajících v seskupení miniaturní les.
Čarověníky si našly obdobně jako původně bonsaje své místo v malých zahradách pro svůj nízký růst. Již v době starověkého Orientu začali lidé zakládat zahrady, které jim vracely duševní klid. Budovali zahrady, které se vyznačovaly přísnou uspořádaností. Začali do nich vsazovat květiny, kvetoucí keře a stromy pro úlevný stín. Tak vznikaly první bonsaje, tedy uměle zastřihované stromky. Tento praktický zahradnický počin, který bránil nežádoucímu přerůstání stromů, nakonec přerostl ve své vlastní umění.
Mají podobné vlastnosti jako bonsaje
Pěstování čarověníků je koníček, který začíná jejich hledáním v přírodě či získáváním roubů od pěstitelů. Ruce zkušeného pěstitele vytváří z větviček sebraných v korunách stromů specifické rostliny, které jsou velmi žádané a potřebné pro menší zahrady svými zajímavými tvary a nízkým vzrůstem. Krásy kolem nás není nikdy dost a je-li tato krása přírodní, je o to více třeba si jí vážit a rozšiřovat ji kolem nás. Pěstování čarověníků vyžaduje určitou praxi a zkušenosti. Proto je vhodné se obrátit pro rady a doporučení na zkušené pěstitele v tomto oboru. Děkujeme pěstiteli čarověníků Jiřímu Trojanovi za poskytnuté rady a fotografie z jeho čarokrásné zahrady ve Varnsdorfu.
Pan Jiří Trojan z Varnsdorfu se věnuje výhradně pěstování čarověníků jehličnatých. V jeho sbírce lze nalézt kolem 3 000 kultivarů. Problematice pěstování a roubování těchto rostlin se věnuje téměř 20 let a rád každému poradí s výběrem i pěstováním rostlin. Rostliny lze pěstovat roubováním, řízkováním i výsevem. Roubování je nejrozšířenějším způsobem množení čarověníků. Roubuje se nejčastěji do boku plátováním, ale o tom bude následovat delší pojednání a podrobnější vysvětlení v samostatném článku. U pěstitelů jsou v sortimentu naroubované čarověníky připravené ke zdárnému růstu s nepříliš náročnou péčí.
Začínající nadšení pěstitelé si mohou roubování zkusit sami ze získaných roubů od pěstitelů. Určitě je vhodné získat informace "jak na to“ z literatury nebo ideálně přímo od samotných pěstitelů. Za dodržení určitých podmínek se dle rad zkušeného pěstitele může roubování podařit. Stejný případ je řízkování rostlin, který není ale u všech druhů použitelný. Proto je vhodné se podělit o zkušenosti s pěstiteli čarověníků. Další možností, jak získat nový čarověník je výsev semen ze šišek nebo jiných plodů již nalezeného čarověníku. Pravděpodobnost úspěchu z takového výsevu je ale velmi mizivá. Většinou vám vždy vyroste původní druh té samé rostliny.
Čarověníky lze vzhledově k bonsajím přirovnat. Mají však svůj vlastní zakrslý růst a nevyžadují tak přísnou údržbu. Je to ideální rostlina pro skalky, nádoby, parky a všechny okrasné zahrady jakékoliv podoby. Mezi čarověníky existují zcela zakrslé varianty, ale i rostliny solitérní a tedy více vzrůstné. Podle specifických vlastností lze vždy po poradě s odborníky vybrat do zahrady správný kultivar nebo vhodnou kombinaci.
Můžete je úspěšně kombinovat s mnoha nižšími pokryvnými rostlinami. Tím si také zjednodušíme pletí kolem rostlin. Dobrým podrostem čarověníků jsou drobné skalničky a trvalky. Lze použít i nízké vřesovištní rostliny jako vřesy (Calluna Vulgaris) nebo vřesovce (Erica Carnea). Ve slunných partiích pak dobře poslouží obyčejné netřesky (Sempervivum). Kombinace s kvetoucími rostlinami je v podstatě na fantazii každého z vás. Čarověníky se snadno udržují, skalky s nimi vypadají upraveně a zajímavě.
V současné době je na celém světě několik desítek tisíc kultivarů čarověníků jehličnatých a listnatých rostlin. Jejich výběr pro vlastní zahradu je ale velmi omezen počtem kultivarů, pěstovaných v zahradnictvích pro komerční účely. Opravdu širokému sortimentu čarověníků se věnují pouze specialisté a lze u nich nalézt neuvěřitelné skvosty. Za zmínku stojí i fakt, že Česká republika patří mezi tzv. čarověníkářské velmoci.
Tvarové a barevné zajímavosti kompozic
Čarověníky se hodí do skalek, kde lze vhodnou kombinací tvarů drobných korun a solitér vytvořit dojem bizarního lesa, který je po úspěšném zakořenění rostlin vcelku snadný na údržbu. Přední pěstitelé čarověníků mají ve svých sbírkách neskutečné množství tvarů a barev rostlin. Málokdo si umí představit miniaturky stromů rašící bílou nebo rudou barvou jehličí. Také takové kultivary jsou už dnes v sortimentu specialistů. Některé se žlutým jehličím vám doslova rozsvítí zahradu. Existuje mnoho barevných možností a kultivarů, v kombinaci s jinými rostlinami můžete vytvořit fantastické kompozice miniaturního lesa ve skalce a v zahradě.
Tvary čarověníků
Tvar čarověníku při růstu v zahradě je ve většině případů kulovitý a pravidelný. Často také mívá čarověník plochý vršek koruny rozrůstající se do stran. Mnohé rostliny mají sloupovitý nebo převislý tvar, takže nezaberou mnoho místa. V menší míře se vyskytují také čarověníky s bizarním růstem, jejichž větvičky vyráží do různých směrů nevyzpytatelně "jak je napadne“.
Nároky na pěstování
Čarověníky nepotřebují žádné speciální podmínky pro pěstování. Postačí jim podle druhu jen zachovat přistínění a poskytnout půdu podobnou lesnímu charakteru zeminy. V těžkých jílových anebo přemokřených půdách se jim příliš dařit nebude. Po vysazení je třeba nějaký čas hlídat zálivku, po dobrém zakořenění by si již měla rostlina vystačit sama.
,
Pestrost tvarů a barev roubů poukazuje na různorodost přírody, jejíž možnosti nejsou stále probádané, a proto zůstávají nekonečnou výzvou pro nadšené pěstitele. Čarověníky oproti bonsajím nepotřebují řez větví či kořenů a mají i po desítkách let růstu stále přirozený zakrslý, převislý nebo sloupovitý vzrůst bez zásahu ruky zahradníka. Pro tyto vlastnosti, které zaručují úsporu místa a "bezpracnou“ údržbu, jsou čarověníky stále populárnější a žádanější rostliny. Všem zájemcům o krásný přírůstek do zahrady doporučuji navštívit zahradu Jiřího Trojana ve Varnsdorfu nebo někoho ze specializovaných pěstitelů. Pro první pěstování je vhodné nechat si poradit, jaké nároky bude rostlina mít a poradit se o jejím vzhledu a vhodném umístění do zahrady či nádoby.
Jak postupovat při roubování?
Publikováno: 18. 5. 2021, Autor: Jana Hanšpachová, Profil autora: Jana Hanšpachová
