reklama

Pozor na škůdce zeleniny ve sklenících

Mezi nejpěstovanější druhy zeleniny, pěstované ve skleníku u nás patří papriky, okurky, rajčata, lilky, a v posledních letech i vodní melouny. Především během letních měsíců, kdy velmi často dochází ke kolísání teplot a srážek může dojít k napadení rostlin chorobami a škůdci. Proto je potřeba věnovat rostlinám pravidelnou péči a alespoň částečné znalosti pomohou diagnostikovat pěstiteli závadu, kterou na rostlinách zjistí. Důležitá jsou především preventivní opatření. Při přemnožení škůdce či rychlém nástupu plísní je často zanedbání ochrany příčinou předčasného úhynu rostlin. Snahou každého pěstitele je udržet rostliny v dobré kondici, vedoucí k maximálnímu prodloužení období sklizně.

i (Zdroj: Depositphotos)
Pozor na škůdce zeleniny ve sklenících (Zdroj: Depositphotos)

Škůdci zeleniny ve sklenících

Mezi nejčastější a nehorší škůdce patří mšice

Při přemnožení dokážou velmi rychle zdecimovat celé rostliny. Vylučováním medovice se navíc na listech objeví čerň. Listy i plody jsou pak lepkavé, nevzhledné, často deformované. Proti mšicím je třeba zasáhnout ihned při prvním výskytu. Buď pomocí chemických přípravků, nebo okamžitým vysazením dravé vosičky Aphidius colemani. Ta pak dokáže poměrně rychle mšice likvidovat, a tak nemusíme po celou dobu vegetace aplikovat chemické postřiky.

msice na paprice ve skleniku
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Mšice ve skleníku na paprikách

Bílé mušky - molice se v horkém létě vyskytují i na venkovních porostech. Přezimují i venku na hluchavkách nebo  ve sklenících. Všech molic se zcela nezbavíte, ale dají se omezit Mospilanem. Vysávají listy, svými cukernatými tělními produkty začerňují listy a likvidují rostlinu obdobně jako svilušky vysáváním tkání listů. Okurky zvadnou a přestanou růst plody. Při silném napadení rostliny  proběhne zkáza během několika dnů, takže je dobré preventivně prohlížet rostliny  od začátku.

molice
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Molice se v horkém létě vyskytují i na venkovních porostech

Poměrně často se na rostlinách objeví třásněnka západní. Ta způsobuje kromě přenosu viróz deformaci mladých listů a zakrnění vrostlého vrcholu. Povrch listů má typické šedostříbřité zabarvení. Třásněnky se silně rozmnožují v květech, ty jsou znečištěny pylem a mají zhnědlé okraje. Včasný a opakovaný zásah ekologickými přípravky Neudosan nebo NeemAzal zbaví rostliny těchto škůdců.

 Prostředí skleníků vyhovuje i sviluškám, které vysávají listovou čepel. Ta žloutne a  zasychá. Zejména na spodní straně listů se nacházejí drobní pavoučci, asi 0,5 mm velcí, zbarvení žlutobíle až červeně. Ochranu je možné provádět postřikem chemickým přípravkem Vertimec, ale i zde se opět jednoznačně upřednostňují ekologické přípravky.

sviluska sklenikova-okurky
Sviluška skleníková dokáže rostliny okurek úplně zlikvidovat (Zdroj: Ludmila Dušková)
sviluska
Svilušky jsou saví škůdci, které najdeme ve sklenících i na pokojových rostlinách (Zdroj: Ludmila Dušková)

Pozor na slimáky

Slimáčci, slimáci a plzáci mohou, zejména v letech následujících po vlhkých teplých zimách, právě jako byla ta letošní, poškozovat vysazené rostliny. První výskyt těchto nevítaných hostů pozorujeme právě ve sklenících, kde je pro ně vyhovující vlhkost i teplota. Většinou se setkáváme se slimáčkem síťkovaným, slimáčkem polním a někdy slimáčkem hladkým. V posledních letech se významným škůdcem stává  invazní plzák španělský. Požerky slimáčků a slimáků lze často zaměnit s požerky housenek, jedním z diagnostických znaků jejich přítomnosti bývá stříbřitá slizová stopa na rostlinách. Plzák španělský se ale zaměnit s jiným škůdcem rozhodně nedá. Má nápadnou rezavou barvu, dorůstá do délky až 12 cm a je neúprosně žravý. V zahradě likviduje od brambor přes okrasné rostliny téměř veškerou zeleninu.   

slimaci2
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Ve sklenících se setkáváme se slimáčkem síťkovaným, slimáčkem polním a někdy slimáčkem hladkým

Co je příčinou tak silného výskytu plžů?

Odpověď není jednoznačná. V posledních dnech se objevují zprávy, kde je příčinou přemnožení uvedena mírná zima. Plži ale přezimují ve stadiu dospělců, a především vajíček ve značné hloubce půdy, kde jim nehrozí poškození ani déle trvajícími mrazy. Často ale také sami nevědomky vytváříme pro plže ideální podmínky. Hromady dřeva, staré sudy, cihly a jiný materiál odložený na pozemku vytváří nevysychající místa, kde se plžům náramně daří. Také nepokosené louky, zahrady i příkopy jsou ideálním útočištěm. Možná, že si položíte otázku, kam se poděli přirození nepřátelé plžů? Celá řada obratlovců jako jsou hrabaví ptáci, kachny, krtci, ježci, rejsci nebo slepýši se jimi přeci živí. V důsledku dlouhodobého používání chemických nástrah se však u nich vyvinul reflex vyhýbat se plžům. Tito přirození predátoři se často setkávají s mrtvými plži, jimiž se pak sami přiotráví.

navnady
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
U granulí proti slimákům dávejte pozor na domácí mazlíčky a malé děti, granule jsou jedovaté

Jak se bránit, když máme na zahradě a ve skleníku plže?

Existuje celá řada lidových metod. Vyplatí se rozhodně vytvořit ohraničující výsevní pásy z hořčice, lichořeřišnice, šalvěje nebo yzopu. Účinnost závisí pravděpodobně na vývinu éterických olejů a vonných látek. Přitom hrají rozhodující roli půdní poměry, světlo a teplota.  Zajímavá je i metoda mulčování listů kapradin nebo rajčat do ohrožených porostů.  

Přirozené překážky  se dají vytvářet z kamenné moučky, vápna nebo dřevěného popele. Kamennou moučkou se mohou poprášit i listy. Tyto ostré látky nutí plže se jim vyhnout. Prostředky působí ovšem jen za suchého počasí. Déle vydrží čistý písek, který na měkkém těle plžů působí jako nepatrné, zato však velmi ostré krystalky. Jedlové a smrkové jehličí, rákosová drtina nebo tlučené vaječné skořápky rovněž plže odradí. V neposlední řadě jsou i suché piliny. Ty se již odedávna sypou jako silný ochranný val kolem jiřin a fazolí.

Slimák
i (Zdroj: Ludmila Dušková)
Opravdovou pohromou je velký a žravý plzák španělský

Dobře známé je použití kuchyňské soli. Posolený plzák se jednoduše rozloží. Tento způsob ale není vhodný pro použití na pěstebních záhonech, ve sklenících, fóliovnících či na trávníku. Dochází tak k silnému zasolení půdy, kterého se budeme velice těžko a zdlouhavě zbavovat. Kvalitní ochrana, kromě agrotechnických opatření zahrnujících kvalitní přípravu půdy s důkladným zapravením posklizňových zbytků, spočívá v aplikaci moluskocidních přípravků.

Víte, jaké jsou výhody pěstování zeleniny ve skleníku?

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Publikováno: 21. 6. 2021, Autor: Ludmila Dušková, Profil autora: Ludmila Dušková