reklama

Vsaďte na celoroční odrůdy

Ještě donedávna platilo, především pro ředkvičky a saláty, že jejich pěstování v letním období  není možné, protože vlivem tzv. dlouhého dne  jdou velmi rychle do květu. V současné době je však sortiment rozšířen o odrůdy označené jako celoroční, které je možné i v letním období úspěšně vypěstovat.

Některé odrůda zeleniny je možné pěstovat celoročně (Zdroj: Ludmila Dušková)

Především milovníci ředkviček nebudou muset držet "letní pauzu", ale mohou bez problémů vysévat a následně si pochutnávat na červených bulvičkách celé letní období. To samé platí pro novou odrůdu hlávkového salátu.

Které tedy odrůdy můžeme nabídnout:

Ředkvička Viola

Tvoří tmavě červenou kulovitou bulvičku střední velikosti. Má jemnou bílou dužninu. List je polovzpřímený, nižší, jemnější, ale dostatečně pevný pro využití na svazkování. Vyniká odolností nejen k vybíhání, ale i praskání. Pěstuje se pouze z přímého výsevu na záhoně, nebo jako rychlené pod fóliovým krytem. Má velmi krátkou vegetační dobu, od výsevu do sklizně potřebuje 30-35, výjimečně 40 dnů. Na rozdíl od jiných zelenin koření velmi mělce. Jsou dosti odolné vůči chladu, ale pozdní jarní mrazíky je mohou poškodit.

Ředkvička má velmi krátkou vegetační dobu (Zdroj: Ludmila Dušková)

Půdu budeme volit humózní, dostatečně zásobenou pohotovými živinami. Vyžadují také dostatek vláhy po celou dobu růstu. Při nedostatku vody bývají bulvičky protáhlé a měkké a mají nepříjemnou palčivou až hořkou chuť. Odrůdu Violu je možné vysévat do teplého pařeniště již v únoru, kde bulvičky rychlíme pro sklizeň ve druhé polovině března. Do studeného pařeniště můžeme vysévat již v polovině března, zde je možné řádky ředkviček kombinovat s řádky mrkve k rychlení (např. Stupická), která se pak sklízí o něco později.

Do volné půdy, na záhony, vyséváme od března až do začátku září řídce do řádků od sebe vzdálených 15-20 cm. Husté výsevy jsou na úkor kvality sklizených bulviček, které se nemohou dostatečně vyvinout, a mnohdy jsou slabé a niťovité. Ředkvičky sklízíme včas, tak jak dorůstají. Přerostlé vyšeptávají, měknou, nebo naopak dřevnatí a jejich chuť není dobrá. Vyplácí se proto provádět výsevy postupně v týdenních až čtrnáctidenních intervalech. V letních měsících mohou být ředkvičky stejně jako ostatní brukvovitá zelenina napadány dřepčíky, kteří poškozují listy. Proto se vyplatí výsevy chránit nakrytím bílé netkané textilie. Výsevy je dobré pravidelně zalévat, aby bulvičky měly co nejjemnější chuť.

Ředkvička Lada 

Poloraná odrůda určená pro celoroční polní pěstování. Rostliny jsou středního až většího vzrůstu, bulvička je kulovitá, až mírně ploše kulovitá, temně červená, velká, s bílou jemnou dužninou. Je značně odolná proti vybíhání do květu i při letním pěstování a velmi odolná proti praskání a houbovatění bulviček. Výsev od března. Vegetační doba od výsevu je 33-37 dní. Nároky na půdu jsou shodné s odrůdou Tercie.

Ředkvička Lada je poloraná odrůda určená pro celoroční polní pěstování (Zdroj: Ludmila Dušková)

Tip: 

Ředkvičky jsou během letních měsíců napadány brouky, dřepčíky, kteří dokážou mladé rostlinky důkladně zdecimovat. Nesnášejí ale vlhko. Pro omezení jejich výskytu je proto dobré výsevy ředkviček pravidelně zalévat. Budou mít i lepší chuť.

Salát Adinal

Milovníci hlávkového salátu budou mít nyní radost. Vždyť není nad mísu křupavého sladkého listí s dobrou zálivkou a ještě když je ho hodně. To všechno v sobě spojuje nová odrůda celoročního salátu Adinal. Vytváří velkou kompaktní hlávku svěží zelené barvy, dobře uzavřenou, ze které uděláme salát pro celou rodinu. Především vybíhání do květu často pěstitele odrazuje od pěstování letních odrůd. Většinou nelze všechny hlávky sklidit najednou, a jakmile se sklizeň o několik dní opozdí, listy hořknou a jsou pro konzumaci nevhodné.

Salát Adinal je ale vysoce rezistentní k vybíhání do květu a to mu předurčuje oblibu především u drobných pěstitelů. Netrpí  okrajovou spálou listů a je rezistentní ke mšici kořenové. Hlávka má plochou spodní část, snadno se sklízí a sklizeň má vysoké procento hlávek první jakosti. Další neocenitelnou vlastností nové odrůdy je přizpůsobivost k různým půdním podmínkám, proto se o její pěstování může pokusit i ten, kdo nemá s pěstováním salátu valné zkušenosti, nebo se mu jeho pěstování příliš nedařilo. Snáší nejen půdy písčité ale i těžší, jílovité.

Salát Adinal
Salát Adinal vytváří velkou kompaktní hlávku svěží zelené barvy (Zdroj: Ludmila Dušková)

Doporučená výsadba je  do sponu alespoň 40×40cm vzhledem k mohutnosti rostlin, které potřebují pro zdárný růst a vývoj dostatek místa a světla. Nejobávanější chorobou salátu je plíseň salátová, je proto třeba pěstovat nové odrůdy k této chorobě rezistentní a mezi takové patří odrůda Adinal.

SaturnF1

Je považována za odrůdu pro celoroční pěstování ve skleníku. Má dlouhé plody o průměrné velikosti 33-38 cm a na teplotu nemá zvláštní požadavky. Roste dobře z jarních, letních i podzimních výsevů. Je raná a výnosná ve vytápěných i nevytápěných prostorách. Vyplatí se však vyštipovat každý třetí plod, což má příznivý vliv na velikost a kvalitu plodů. Okurky jsou cylindrické, slabě žebrované, rovné, tmavě zelené, lesklé s krátkým krkem. Okurka Saturn F1 je velmi tolerantní k padlí, skvrnitosti a černi, což je zárukou pravidelného a spolehlivého výnosu.

Okurka je plodinou první tratě. Vyžaduje záhřevné, hlinité humózní půdy dostatečně vyhnojené chlévským hnojem, nebo alespoň kompostem. Vzhledem k poměrně slabému a mělkému kořenovému systému je náročná na dostatek přístupných živin a vyrovnaný vláhový režim. Sazenice okurek předpěstujeme výsevem přímo do malých hrnků. Abychom získali silné rostliny, přesazujeme je ještě jednou do hrnků větších, asi o průměru 10–12 cm. Pro zvýšení odolnosti skleníkových okurek proti některým houbovým chorobám roubují někteří pěstitelé mladé semenáčky okurek na sazeničky tykve fíkolisté.

Okurka SaturnF1 je považována za odrůdu pro celoroční pěstování ve skleníku (Zdroj: Ludmila Dušková)

Předpěstované silné sazenice s dostatečně prokořeněnými baly vysazujeme na vzdálenost asi 60–80 cm do připraveného záhonu. V příznivých podmínkách sazenice okurek rychle rostou. Každou rostlinu je pak nutné postupně vyvázat pomocí provázku ke konstrukci ve výši asi 180 cm nad úrovní záhonu. Motouz vyvazujeme na lodyhu velmi opatrně, nejlépe v místě pod děložními lístky. Úvazek je třeba ponechat dostatečně volný, aby se při růstu lodyhy nezařezával, stejně tak volný necháme i motouz, po němž budeme rostliny vést k nosnému drátu. Vyplatí se i předem na motouzu vyvázat 2–3 oka kterými se rostlina jednoduše provléká. Asi do výšky 60 cm odstraňujeme všechny postranní výhony na hlavní ose, a současně od této výšky ponecháváme za každým listem jeden plod.

Tipy receptáře:

  • Okurky nejlépe rostou při teplotě 20–24 °C a rovnoměrné vlhkosti.
  • Nejčastějšími škůdci skleníkových okurek jsou svilušky, pouze včasný postřik, nebo vysazení predátorů (draví roztoči) je zárukou zdravých rostlin.
  • Osivo hadovek patří mezi nejdražší, proto se vyplatí nakupovat uváženě, nejlépe tolik semen, kolik rostlin budeme potřebovat, v 1 g osiva je přibližně 30 semen.

Udělejte si vitaminovou bombu

{"type":"onnetworktvvideo","code":"284368"}

Publikováno: 3. 6. 2021, Autor: Ludmila Dušková