Mandelinkám vyhovuje teplo. Horké a převážně suché počasí umožňuje její rychlý vývoj. Při přemnožení dokážou larvy porost brambor během několika dní zdecimovat. Proto se nevyplatí mávnout rukou nad prvními brouky a larvami. Ale jak je to vlastně s vývojem tohoto škůdce?
Před lety se pořádaly hromadné akce na její sběr. Školní mládež byla opatřena kelímky a vypuštěna mezi řádky, dokonce odměna neminula nejlepší sběrače. Mandelinka se nedá zaměnit vzhledem k nápadnému zbarvení, je velmi dobře vidět a tak i pravidelným sběrem se dá její škodlivost regulovat.
Starší generace zná mandelinku také pod názvem "americký brouk“ a dokonce právem. Až do poloviny 19.stol žila totiž jen na území státu Colorado v USA, kde se živila planými rostlinami z čeledi lilkovitých. Poté přešla na bramborové kultury, které se zde začaly pěstovat, a tím zahájila cestu kolem světa. K jejímu trvalému usazení v Evropě došlo v průběhu 1. světové války. V naší republice byla poprvé zjištěna v roce 1945. V současné době je rozšířena na celém našem území.
Biologie mandelinky je velmi zajímavá a určitě její objasnění přispěje k rozšíření znalostí o tomto škůdci a možnosti zavedení důslednější ochrany. Dospělí brouci přezimují v půdě v hloubce 10-40 cm, kde jim neškodí nepřízeň počasí, především mrazy.
Jakmile dojde na jaře k prohřátí půdy na 14 °C v hloubce asi 25 cm, vylézají brouci z půdy. To většinou bývá v době, kdy brambory začínají rašit. V případě, že brambory ještě nemají listy, živí se mandelinky na plevelných lilkovitých rostlinách. Především v podmínkách zahrádek, kde není možnost umístit nové porosty brambor alespoň 200 m od loňské výsadby, mají vylíhlí brouci ihned k dispozici zdroj potravy. Toto je také hlavní důvod, proč jsou zahrádkářské plochy podstatně více napadány než porosty velkovýrobců.
Po páření samičky kladou vajíčka. Každá v průběhu měsíce května a června 500 ale až 3000 žlutých až oranžových vajíček ve skupinkách, která jsou nalepena na spodní strany listů, jako ochrana před slunečními paprsky. První larvičky se líhnou v závislosti na teplotě za 4 až 15 dnů a jejich vývoj, přestože mají 4 vývojová stádia, trvá 12-20 dnů. Čím jsou larvy větší a starší, tím jsou žravější. Jestliže larvy 1. stádia sežerou jen 2 % z celkového množství potravy, pak u larev 4. vývojového stádia je to až 80 %.
Po této době larvy zalézají do země, kde se zakuklí a za 7–15 dnů se z nich líhnou noví brouci, kteří požírají listy brambor. U části těchto brouků, především v teplejších oblastech, kde má mandelinka 2 generace za rok, dochází k páření. Avšak ne všechny oplozené samičky opětně kladou vajíčka, protože část z nich zalézá do země a zde upadá do tzv. diapauzy, ve které setrvávají až do jara příštího roku. Zbývající část samiček je oplozena až na jaře. A tak není na místě radovat se, když mandelinky z našich brambor během srpna zmizí. Jenom nabírají síly na příští rok. K přezimování mandelinek jsou vhodnější půdy písčité než půdy s vyšším obsahem humusu a půdy jílovité. Zajímavý je také objev, že některé samičky mohou přezimovat dokonce dvě zimy a v obou letech jsou plodné.
Mandelinka je nejen nejvážnějším škůdcem brambor, ale v teplejších oblastech může dělat škody i na rajčatech a lilku. Největší škody ale na bramborách. Bylo zjištěno, že sto larev za měsíc zkonzumuje 80 g listů, což představuje asi 1000 cm2 listové plochy. Často se mylně uvádí, že žír brouků je zanedbatelný, protože je jich mnohem méně než larev, je zjištěno, že jeden brouk zkonzumuje 5× více bramborové nati než larva. Určit, jaký vliv má poškození natě mandelinkou na výnos hlíz, záleží především na tom, v jaké vývojové fázi k poškození došlo. Uvádí se však, že redukce listové plochy žírem o 10 % představuje v průměru 10% pokles výnosu hlíz.
Přestože má mandelinka své přirozené nepřátele, jejich význam v omezení výskytu tohoto škůdce vzhledem k jeho množství, je malý. Z ptáků omezují populaci mandelinky především špačci, kosi, koroptve a bažanti. Z obojživelníků pak ropuchy. Z hmyzu pak střevlíci, slunéčka, škvoři a pavouci sekáči. Výskyt mandelinky omezují i parazitické hlístice a některé půdní entomofágní houby.
Prima tipy:
- Nejúčinnějším termínem pro postřik je období vývoje larev v 1. vývojovém stádiu. V tomto období jsou larvy likvidovány velmi spolehlivě, proto se vyplatí provádět postřik co nejdříve.
- z účinných postřiků registrovaných proti mandelince je vhodné použít např. Spintor či Mospilan 20 SP, který je velmi spolehlivý.
- ošetření by mělo být ukončeno do doby, než začnou převládat larvy 4. stupně.
Mospilan je systémový insekticid určený k hubení širokého spektra živočišných škůdců: mandelinky bramborové v bramborách, ale také mšic a obaleče jablečného v jádrovinách, mšic na zelenině a mšic a molic v okrasných rostlinách. Dodržujte dávkování podle návodu na obalu. Více o produktech se dočtete na www.lovela.cz.
Jak si poradit s deformacemi brambor?
Publikováno: 6. 6. 2021, Autor: Ludmila Dušková, Profil autora: Ludmila Dušková