Co můžeme udělat, aby nám na zahradu létal užitečný hmyz?
Je potěšující, že si lidé uvědomili, jak nutně potřebují obývat svůj životní prostor s dalšími živočišnými druhy, zejména s užitečným hmyzem. Co vysadit na zahradě, abychom přilákali užitečný hmyz? A proč je tak důležité, aby se hmyz do přírody zase vrátil?
Bohatě kvetoucí zahrady vyhledává velmi rád hmyz. Mnohé druhy přitom počítáme mezi přirozené nepřátele mšic a dalších nežádoucích živočichů. Proto je označujeme jako užitečné. Patří sem slunéčka sedmitečná, denivky, lumci, dlouhososky ve stádiu larev, samozřejmě včely a čmeláci, motýli, parazitické vosičky či srpice. Tito tvorové jsou však nejen závislí na výskytu mšic a dalších škůdců, ale také na nektar a pyl kvetoucích rostlin.
Například dlouhososky - Dlouhososka velká (Bombylius major) můžeme nalézt na kvetoucí petrželi. Chcete-li si tyto včele podobné živočichy na zahradě udržet, nechte jim několik rostlin petržele vykvést. Dlouhososky jsou také podobné vosám, což je chrání před útokem ptáků. Na rozdíl od včel a vos jsou rozpoznatelné především tím, že při letu téměř stojí na jednom místě. Kromě petržele milují kopr, kmín, fenykl, paznehtník a mnoho dalších miříkovitých či okoličnatých rostlin. Dospělé dlouhososky se živí medovicí mšic a nektarem z rostlin. Vajíčka kladou právě do blízkosti kolonií mšic. Pravými požírači mšic jsou larvy dlouhososek. Každá larva je do zakuklení schopna spořádat až 900 mšic.
Lumek veliký (Rhyssa persuasoria) nebo také velký s oblibou vyhledává mrkev nebo svazenku. Lumci jsou velmi užitečným hmyzem, neboť parazitickým způsobem likvidují mšice. Do jejich těl kladou svá vajíčka a vylíhlé larvy pak mšice doslova sežerou zaživa. Jedna samička lumka takto dokáže díky svému potomstvu zahubit za svůj život až 1000 mšic. Kromě toho kladou vajíčka i do larev dřevokazného hmyzu.
Včely lesní a vosy samotářky jsou na našich zahradách také vítány. Mají také zajímavá jména, která často naznačují jejich způsob života. Tak například vosy kutilky, včely drvodělky, čalounice, pískorypky, ploskočelky, chluponošky, maltářky, ruděnky, pilorožky, maltářky a další. Tyto samotářky nevytvářejí roje, nemají královnu a za vděk vezmou nejlépe ztrouchnivělé dřevo na vaší zahradě. Zde se uplatní hmyzí domečky, které dokážou v krátkém čase obydlet. Za odměnu vám budou pomáhat v boji s mšicemi, které nosí svým larvám jako potravu.
Hmyzí domečky rády obydlují vosy a včely samotářky, které vám za to vysbírají škůdce ze zahrady (Zdroj: Depositphotos) Postavte na zahradě několik hmyzích domečků a vaše zahrada velmi brzy ožije (Zdroj: Depositphotos)
Oproti tomu včelamedonosná (Apis mellifera) a čmelák (Bombus) patří mezi naše oblíbence. Jsou to neúnavní opylovači, bez kterých bychom naše zahradní plodiny nikdy pěstovat do sklizně nemohli. Ačkoliv včelám říkáme medonosné, jejich označení je nesprávné, protože včely nosí jen nektar, který v úlu zpracují na med. Kromě toho pak můžeme využívat i včelí vosk, mateří kašičku, propolis či samotný pyl.
Čmeláci jsou také opylovači a díky svému stočenému jazýčku, který je dlouhý až 2 cm dokážou proniknout i do složených rostlinných úborů květů. Jejich "pastvinou" jsou například jetelová pole, hluchavky, ale také rozkvetlé louky a zahrady s květinami. Na anglickém trávníku a s hradbou jehličnanů se včely ani čmeláci vyskytovat nebudou.
Čmeláci jsou opylovači třeba jetele (Zdroj: Depositphotos) Bez včel bychom na spoustu úrody zeleniny a ovoce mohli zapomenout (Zdroj: Depositphotos)
Srpice (Mecoptera) patří do skupiny drobného hmyzu s dvěma páry křídel. Svá vajíčka kladou do mechu či do půdy. Larvy se kuklí na zemi. Dospělci poletují přes den od května do září ve stinných křovinách kolem vody a chytají škodlivý hmyz. Živí se i mrtvými jedinci.
Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) je asi nejznámějším broučkem Evropy. Je velmi rozšířeným druhem žijícím téměř všude, kde se vyskytují mšice a červci. Jimi se živí jak larvy slunéček, tak i dospělý hmyz.
Parazitické a dravé vosičky (Aphidius colemani) jsou opravdu nedocenitelní bojovníci s hmyzími škůdci. Některé jako třeba hrnčířka zednická (Odynerus spinipe)využívají larvy nosatců jako živou spižírnu. Loví je tak, že je ochromí a odvleče do hnízda. Na potravinové i šatní moly je expertem vosička Trichogramma evanescens, která díky své drobnosti vystopuje vajíčka molů a naklade do nich svá vlastní. Phidius colemani využívá jako živou konzervu rovnou dospělé mšice.
Parazitické vosičky jsou geniální hmyz, který nás dokáže zbavit škůdců velmi účinně
Motýli jsou nádherní zástupci hmyzu s ladným pohybem křídel a neuvěřitelnými variantami barev a dekorů. Dospělí motýli potřebují ke svému životu nektar z květin. Tím samozřejmě napomáhají opylování rostlin. Bohužel larvy některých zástupců (bělásek zelný, píďalka zhoubná, obaleč jablečný, zavíječ moučný nebo mol šatní) patří mezi škodlivé zástupce, protože jejich hlavním úkolem je plošná likvidace naší zeleniny či napadení plodů ovocných stromů, případně potravinových zásob ve spíži. Tyto škody mohou být dokonce rozsáhlé. Třeba taková bekyně mniška, patřící rovněž mezi zástupce motýlů dokáže díky svým larvám proměnit tisíce hektarů lesa na holožíry.
Motýli jsou poněkud kontroverzním hmyzem, který pomáhá, ale i škodí
Pokud tedy chceme mít na zahradě i motýli, měli bychom vedle nich umístit ptačí budky pro špačky a sýkorky nebo vysadit křoví pro červenky. Zpěvní ptáci nám následně pomohou s invazí škodlivých housenek. A pokud necháme na zahradě hromádky spadaného listí či otýpku chrastí, mohou se do takových úkrytů nastěhovat ještěrky, žáby, ježci nebo rejsci. I oni mají ve svém jídelníčku spoustu neoblíbeného a neužitečného hmyzu. Shrnuto a podtrženo, pokud pomůžeme přírodě, pomůže příroda nám.
Postavte si na zahradě hmyzí hotel:
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Publikováno: 8. 6. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
