Většina trvalek miluje slunce, a ve stínu se jim moc nedaří. Pokud chceme kompletně pokrýt půdu ve stinné části zahrady a vytvořit dojem krásně zapojeného zeleného koberce, musíme vybrat speciální druhy trvalek, které jsou pro toto stanoviště adaptované. Jejich působnost spočívá v zapojeném hustém porostu, kdy půda pod nimi téměř není vidět. Zpravidla tolik nekvetou, ale bohatství listů vyváží pestrost květů. Zelené koberce dodají zahradě báječný ráz a rozhodně budou vypadat lépe než plochy plné bršlice a živořící trávy.
Ornamentální a kontrastní půdopokryvná výsadba pod korunami stromů. O jarní kvetení se postará čemeřice, barvu zajišťuje popelivka (Zdroj: Daniela Dušková)
Stinné zahrady mají své osobité kouzlo. Zejména za horkých letních dnů oceníme chladivý stín korun stromů nebo zastřešené terasy. Stín je tedy na části zahrady velmi žádoucí, a pokud renovujeme již letitou zahrádku, dobře si promyslíme, které stromy necháme a které odstraníme. Velmi dobře působí staré ovocné stromy jako jabloně a hrušně. Nemusíme je nutně nechat růst jen pro výnos plodů, ale i pro jejich statné kmeny a malebné větve. Starší stromy určitě šetrně prořežeme a necháme je na jejich místě. Jako pnoucí liány pomohou překonat období, než mladé stromky trochu narostou, stejně tak je ale můžeme na stanovišti ponechat, dokud sami nebudou vitálně růst. Kmeny stromů mohou poskytnout i oporu pro jiné rostliny. Velmi pěknou a osvědčenou kombinaci představují pnoucí růže. Stín na zahradě nemusí ovšem zajišťovat pouze stromy, poskytují ho i altány, pergoly a zastřešené terasy.
Stinné plochy by měly být ideálně v rovnováze se slunnými, tak aby prostor působil harmonicky. Zahrádky jsou ale i ve městech s hustší zástavbou, vznikají v atriích a ve dvorech, zde je často situace opačná a stínu je více než slunce.
Někdy jsou podmínky i takové, že plocha je ve stínu po celou část dne. I v takových lokalitách mohou vzniknout nádherné výsadby, se stínem je potřeba se naučit chytře pracovat a zvolit správné osázení a doplňky. Ať již stinnou plochu tvoříme záměrně nebo jinou k dispozici nemáme, vždy se zaměříme na tzv. stínomilné rostliny. Pokud chceme vytvořit působivý a plně zapojený porost zaměříme se na skupinu půdopokryvných stínomilných trvalek. Snažit se o pěstování keřů, které potřebují slunce, není správnou cestou.
Dlužicha vytváří husté trsy a její listy mohou mít nejrůznější zbarvení i velikost (Zdroj: Daniela Dušková) Hluchavka Lamium orvala je nenáročnou trvalkou, která bohatě kvete a láká včely (Zdroj: Daniela Dušková)
Čemeřice černá (Helleborus niger), plicník (Pulmonaria), škornice (Epimedium), kakost (Geranium), mochnička (Waldsteinia fragarioides). Pro zcela stinné lokality, jako jsou například malé dvorky mezi vysokými domy, bude nejlepší volbou břečťan (Hedera) a barvínek (Vinca).
Geranium platypetalum patří k vyšším druhům kakostů, kvete fialovými květy
Založení a pěstování
Příprava půdy před výsadbou je stejná jako kdekoliv jinde v zahradě. Výhodné je podzimní zrytí plochy, a zapravení organické hmoty. Na jaře upravíme povrch a strukturu půdy. Pokud chceme vysazovat pod koruny stromů, je potřeba vzít do úvahy, které stromy zde rostou. Vysoké břízy extrémně vysušují půdu a pro dobrý výsledek a zdravotní stav rostlin bude potřeba často zavlažovat nebo instalovat závlahu. Naprostá většina stínomilných druhů se totiž dobře adaptovala ke stínu, ale ne k suchu. Suchý stín je opravdu extrémní lokalitou a dobře jej zvládá břečťan (Hedera).
Břečťan je vytrvalou dřevinou pro polostinná i velmi stinná stanoviště. Může se plazit i pnout
Pokud chcete výsadbou stínomilných druhů trvalek doplnit již stávající výsadbu keřů, vyzkoušejte jejich kořenový systém. Zaryjte vedle keře a uvidíte, jak daleko a hustě koření. Zimostráz (Buxus) má velmi hustou spleť kořínků blízko povrchu a konkurenci o vodu a živiny mnoho rostlin nezvládne.
Do těsné blízkosti keřů trvalky nesázejte. Dobrým a osvědčeným řešením je pokrýt plochu černou netkanou textilií a vysazovat až s minimálně metrovým odstupem od stávajících dřevin. Pokud nejde rýč zarýt do hloubky díky spleti kořenů (neplést s kořeny plevelů), posuňte výsadbu trvalek ještě o kus.
I když vyhloubíte pěknou jámu a vyčistíte ji od kořenů, rostliny ji velice rychle zase zaplní, zvlášť pokud jamku vylepšíte kompostem a budete ji zalévat. Plochu výsadby, kterou pokryjete textilií, zasypte nakonec kůrovým mulčem. Nevysazujte nikdy pod dřeviny, které tvoří mnoho kořenových výmladků, jako jsou starší typy šeříků (Syringa vulgaris) a škumpa (Rhus). Pozor na akáty, jejich kořeny uvolňují do půdy jedovaté výměšky, které ostatní rostliny nemají rády. Nová výsadba by zde brzy vzala za své.
Škornice - Asarum je cenná pro svoje stálezelené listy, snese i hlubší stín (Zdroj: Daniela Dušková) Škornice Epimedium×purralchium Frohnleiten zaujme do bronzova zbarvenými listy a výraznou kresbou okolo žilnatiny listů (Zdroj: Daniela Dušková)
Omezený prostor ve stínu
V některých případech může být situace ještě složitější. Například, když není dostatek prostoru, jak pro rozvoj kořenového systému, tak pro listovou plochu. Takovým případem mohou být ohraničené obruby okolo stromů, uzounké záhony, nádoby apod. Zde je třeba volit spíše nižší druhy, dobře adaptované, které si poradí i s nedostatkem vody. K výborným a osvědčeným rostlinám patří břečťan, škornice a mochnička.
