reklama

Co nás čeká v červnové zahradě?

Do zahrady přichází vůně léta, nastává období červené barvy. Kromě červených plodů prvních jahod a třešní září rudá barva růží a pivoněk. Teploty se zvyšují a dny prodlužují. To je důvod, proč na zahradě trávit více času.

Růže na záhonech v červnu jen září (Zdroj: Shutterstock)

Okrasná zahrada

V červnu jsou v plném květu i vyšší zahradní trvalky (např. kopretiny, šalvěje, rozrazily dlouholisté, stračky aj.). U mnohých těchto časněji kvetoucích druhů se vyplatí po odkvětu odstranit (sestřihnout) odkvetlé květní stonky. Rostliny pak poměrně ochotně opakuji kvetení ještě během léta či časného podzimu. Máme-li na záhonech vysázené cibuloviny, které odkvetly na jaře (např. velkokvěté tulipány), nastal čas jejich vyjmutí z půdy. Postupně, jakmile jim začnou zasychat listy, je vyryjeme a uložíme do lísek na suché, větrané místo, kde přečkají do září.

Trvalkový záhon
Odstraňujeme odkvetlí květenství trvalek (Zdroj: Shutterstock)

Tento postup není nutné uplatňovat u všech cibulovin každoročně, ale tulipánům tímto velmi prospíváme. U drobnějších, tzv. skalkových či botanických tulipánů, není každoroční vyndávání cibulí z půdy obvykle třeba. Červen (především jeho druhá polovina) je vhodným obdobím pro výsev dvouletek jako jsou náprstníky, macešky, pomněnky, zvonky prostřední či sedmikrásky. Rostliny do podzimu vytvoří listové růžice a druhým rokem nakvétají.

Dvouletka divizna
Červen je vhodným obdobím pro výsev dvouletek (Zdroj: Shutterstock)

Ovocná zahrada

Postupně sklízíme dozrávající jahody (ručně v dopoledních hodinách, kdy již oschly). Při sklizni zároveň odstraňujeme a likvidujeme plody napadené plísní šedou. Omezíme tím následné šíření infekce v porostu. Sběr nastává také u třešní a prvních višní. Během sklizně třešní je možné řezem "sesadit“ jejich velké koruny na vhodné nižší rozvětvení. Větve odstraněné řezem z korun opatrně spouštíme na zem, kde je pohodlně očešeme. Spojíme tak dvě práce v jednu. Řezné rány po odstraněných větvích ošetříme stromovým balzámem. Při řezu vždy respektujeme metodu Zahnova řezu, který je k peckovinám šetrnější. Vylamujeme nebo vytrháváme i s dřevnatou patkou zahušťující letorosty (vlky), které rostou v koruně nebo na horních stranách větví a výhonů.

U zmlazených a přehoustlých korun stromů jsme ještě důkladnější. Letorosty rostoucí v požadovaném směru nevytrháváme ani nezkracujeme. Provádíme probírku plůdků. Ta by měla vždy následovat po jejich přirozeném fyziologickém propadu. Zásadně z větví odebíráme plody nevyvinuté, poškozené, v zastíněných částech korun a plody rostoucí ve shlucích jednotíme. Vzniklá vzdálenost mezi plody by měla být v ideálním případě kolem 20–25 cm. Při probírce dbáme na to, abychom na plodonoši ponechaly stopku od odstraněného plodu. Pokud bychom ji tam nenechali, tak by ponechaný plod po té zaschl.

Probírka
Při probírce jádrovin odtrhneme (nebo odřízneme) plůdek, nikoliv stopku! (Zdroj: Josef Sus)

Zeleninová zahrada

Zatímco se jedna kultura sklízí, vedle se to samé muže sázet nebo sít. Platí to např. pro brambory, kedlubny, salát, květák, týká se to hrášku, fazolí, raných karotek a mrkví, špenátu. Ať je počasí, jaké chce, po letním slunovratu začíná být aktuální výsev salátových čekanek, čínského a pekingského zelí, štěrbáků (dříve seté obyčejně vykvétají), hlíznatého fenyklu, letních ředkví, vodnic. Výsevům trvá asi měsíc, než narostou do slušné sadby, nevadí tedy, že v době výsevů je ještě první plodina (předplodina) na záhoně. Předpěstování sadby se týká salátových čekanek, čínského a pekingského zelí, štěrbáků, fenyklu. Vodnice a ředkve se sejí přímo na stanoviště, po sklizni.

Když na začátku června (či koncem května jako tomu bylo letos) nastoupí chladné počasí (malí ledoví muži) dostanou zabrat zejména okurky, papriky, lilky a tykvovité vysazené ve volné půdě. Pokud jim chceme trochu pomoci, přikryjeme je netkanou textilií, přihnojíme na list, popřípadě ošetříme přípravky zvyšujícími odolnost nepříznivým vlivům (vitality komplex). Odkrýt při kvetení by se musely jen ty, které nejsou partenokarpické, ty potřebují opylení. Schytat to může i celer. Možné je, že ho chladno "vyprovokuje“ ke kvetení.

Rajčatům můžeme po vydatných deštích, po zálivce, před jejich okopáním, přidat kopeček kompostu k bázi stonku. Pokud přijde delší dešťové období, je po jeho skončení třeba celou zahradu okopat, půdu nakypřit. Rajčata musíme opakovaně vyštipovat, tyčkové vyvazovat či omotávat okolo spirály, sklízet a podle signalizace (např. zprávy ÚKZÚZ) ošetřovat proti plísni rajčat, popřípadě spolu s paprikami i přihnojit na list ledkem vápenatým (aby citlivé odrůdy netrpěly zasycháním plodů z nedostatku vápníku.

Vyštipování
Včas vylomený zálistek (Zdroj: Ivan Dvořák)
Rubrika vzniká ve spolupráci s časopisem Zahrádkář, více na www.izahradkar.cz.
Roční předplatné objednávejte na predplatne@zahradkari.cz či na tel. 602 557 560.

 

Logo
Časopis Zahrádkář vychází každý měsíc (Zdroj: Zahrádkář)

Publikováno: 5. 6. 2021, Autor: Redakce