Pokud jste nikdy neslyšeli o drvopleni obecném, je na čase zbystřit. Tento nevítaný návštěvník jabloňových sadů má výborné maskování, a tudíž jste ho mohli v minulosti snadno přehlédnout. Povíme vám, proč si na něj dát pozor a jak se zachovat, pokud na něj v zahradě narazíte.
Drvopleň obecný
Drvopleň obecný, jinak také zvaný vrbová nebo topolový (Cossus cossus), je motýl, kterého můžeme nalézt převážně na zdravých stromech. Jeho housenky jsou neskutečně žravé a škodlivé, protože poškozují větve a kmeny dřevin. Vyskytuje se po celé Evropě, u nás byl zaznamenán zvýšený výskyt v jabloňových sadech, kde se housenky schovávaly pod plastovými kryty stromů proti okusu zvěře.
Drvopleň obecný napadá převážně zdravé stromy, svým plošným požerem je oslabuje a chodby jeho housenek jsou vstupní branou pro různé choroby. Dochází zároveň k silnému poškození dřevin, odumírání větví nebo dokonce i celých dřevin. Kromě zmíněných jabloní je nalezneme na vrbách, topolech, břízách a dalších listnatých stromech. Nejčastěji se vyskytují v okolí vodních toků, ve smíšených lesích, v parcích i ovocných sadech.
Kromě drvopleně obecného se můžeme častěji setkat s drvopleněm hrušňovým, který, jak název napovídá, hostuje na hrušních a obecně ovocných stromech. Housenky byly objeveny též na rybízu, vinné révě nebo granátovém jablku.
Jasně červené housenky velikosti až 10 cm se živí lýkem, žijí těsně pod kůrou, a teprve později se živí dřevem a vyhlodávají hlubší a široké chodby, z nichž vyhazují ven piliny a trus. Hlavním znakem housenky drvopleně je nejen masově červená barva s tuhými řídkými štětinkami, ale také výrazný octový zápach. Housenky drvopleně hrušňového jsou jasně žluté s černými bradavičkami. Oba druhy drvopleně spolu dokážou žít v naprosté symbióze, proto není žádná zvláštnost, že na větvích ovocných stromů můžeme nalézt housenky drvopleně hrušňového, zatímco kmen stromu ohryzávají housenky drvopleně obecného.
Motýli jsou noční tvorové, přes den posedávají na kůře stromů a díky svému zbarvení s kůrou stromů perfektně splývají. Teprve za noci je možno pozorovat jejich těžkopádný let. Samice kladou vajíčka do prasklin kůry různých ovocných, lesních i okrasných dřevin, v jedné snůšce je 700–1 000 vajíček.
Stromy, napadené drvopleněm jsou silně oslabené, náchylné na lámání větví ve větru a dochází často i k samotnému zlomení kmene. Opuštěné chodbičky po housenkách drvopleně pak lákají další škůdce, např. mšice.
Likvidace
Housenka drvopleně obecného bývá napadána entomopatogenními houbami rodu Cordyceps. Je také oblíbeným hostitelem larev lumka a kuklic. Velmi chutnou potravou jsou housenky drvopleně také pro strakapoudy, vajíčka zase rády vyhledávají sýkory. Dospělé motýly pak loví netopýři, lelci nebo menší sovy.
Housenky na naší zahradě nebo sadu pak můžeme likvidovat mechanicky sběrem, často je také potřeba vybírat ze silně zamořených stromů housenky pomocí drátků či oček a zároveň chodbičky vystříkávat insekticidy. Pomáhá také nátěr kmenů v období června a července, kdy samičky drvopleně kladou pod kůru stromů oplozená vajíčka.
Jedna jediná housenka je schopna zlikvidovat celý strom. Pokud nalezneme ovocné stromy již silně napadené housenkami drvopleně, je nerozumnější strom vykopat a spálit. Jistou ochranu představují i feromonové lapače umístěné v blízkosti ovocných stromů.
Víte, jak bojovat proti otravnému domácímu hmyzu?
Publikováno: 17. 6. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
