Co Čech, to zahrádkář. Tak, jak se mění doba, přichází změny v prioritách i zálibách každého z nás. Lidé se opět vrací k tradicím svých předků a nejedna zahrada změnila svou okrasnou tvář na záhony plné různých druhů zeleniny. Ne každému se však daří rostlinky dopěstovat a získat z nich bohatou úrodu. Jak si poradit se sázením zeleniny vám poradíme právě teď.
Bohatá úroda je dar pro každého zahrádkáře (Zdroj: Depositphotos)
Časté chyby
Předpěstované rostlinky vzešly ze semínek, která byla vyseta již před několika měsíci. Sazenice bylin a zeleniny je vždy lepší vypěstovat v květináčích či truhlících. Výsev přímo do záhonu bývá méně úspěšný. Velice často jsou tyto rostlinky pohlceny rychle rostoucími rostlinami, čímž máme na mysli plevel.
Správné sázení připravených sazenic do záhonů, není žádné umění, ale jistá pravidla je nutné dodržet. Nejvíce chyb dělají zpravidla začínající zahrádkáři. Každé sazenici by se měl při přesazování věnovat takový komfort, aby vlastně ani nemohla zareagovat na změnu. Jestliže razantně pocítí změnu spojenou s vytržením ze své rodné půdy, může úplně zajít nebo přinejmenším pozastavit svůj růst, a to až o několik dní.
Vždy je lepší vysazovat sadbu tzv. balíčkovanou. Jedná se o sazenice, které jsou i se čtverečkem zeminy přímo z malého květináčku. Pro takovou rostlinu není přesazení na záhon žádným šokem. V případě, že se vysazuje tzv. sadba trhaná, rostlinka zbrzdí svůj růst a trvá jí týden až deset dnů, než se vzpamatuje a pokračuje ve svém růstu.
Většina pěstitelů ve snaze dopřát sazenicím dostatek hlíny sází rostliny příliš hluboko. Kedlubny, celer, jahody i hlávkový salát jsou rostliny, kterým příliš hluboké zasazení spíš uškodí. Do země se zasadí pouze kořen a přihrne se hlína tak, aby srdíčko rostlinky zůstalo nad zemí. Stejné pravidlo platí i pro květák či brokolici. Každý přece ví, že plody těchto rostlin vyrostou nad zemí a nikoliv pod ní. Naopak hlouběji se sázejí rostliny, jejichž kořenový krček dobře obrůstá, jako jsou např. rajčata.
Příliš hluboké zasazení rostliny do země může sazenici uškodit
Důležité jsou živiny
Záhony pro sazenice různých druhů zeleniny musí být dobře nachystané. Již na podzim je dobré do nich zapracovat organické hnojivo, jako je např. koňský hnůj či kompost. Zemina na záhoncích by měla být před výsadbou dobře zrytá, kyprá a vzdušná.
Co je dobré vědět
Při výsadbě zeleniny musíme mít na paměti, že stejně jako lidé i některé druhy zeleniny vůči sobě trpí nesnášenlivostí. Před samotnou sadbou je nadmíru vhodné prostudovat, které druhy zeleniny mají mezi sebou vztahy prospěšné a které se nesnáší a v žádném případě by neměly sdílet hlínu jednoho záhonu či blízké okolí. Nejméně problematickou rostlinou je mrkev. Je vhodným sousedem k převážné většině zeleniny. Mírnou apatii pociťuje snad jen k fazolím, které se však báječně hodí do sousedství celeru. Každá rostlina má své potřeby a nevhodný soused může mít za následek neblahý vliv na úrodu.
Mrkev je nejméně nesnášenlivou rostlinou na zahrádce
Bylinky jako přírodní lékař
Bylinky léčí nemoci a neduhy nejen lidí, ale i zeleniny vysázené na zahrádkách. Např. česnek chrání své sousedy před houbovitým onemocněním a zvyšuje jejich odolnost. Majoránka je přírodní ochránce cibule. Mravenci se rostlinám obloukem vyhnou. Při zahradničení též pomáhá bazalka, která podporuje úrodnost okurek. Heřmánek, stejně jako česnek, ochraňuje své přívržence před houbovitým onemocněním a pórek navíc před červivostí.
Pro brambory je báječným kamarádem máta peprná. Dokáže rostliny chránit před bramborovou plísní a navíc má repelentní účinky proti bělásku zelnému. Neméně důležitá je na zahrádce přítomnost levandule, jež odpuzuje mravence, mšice i ploštice. Šalvěj lékařská se naopak vysazuje pro její repelentní účinky vůči bělásku zelnému a také proti slimákům. Křen je rostlina, která odpuzuje mandelinku bramborovou, a cibule či pórek dokážou potlačit nádorové onemocnění kořenů u košťálovin.
