reklama

Kam se stěhují mšice?

Není pěstitele, který by neznal mšice. Letošní rok je pro ně obzvláště příznivý vzhledem k mimořádně teplému nástupu jara. Atak i ten, kdo má sotva jeden květináč, poznal jejich škodlivost. Mšice napadají vnad všechny pěstované kulturní rostliny od ovocných dřevin, přes zeleninu až po okrasné rostliny.

Největší nápor mšic bývá na jaře a počátku léta (Zdroj: Ludmila Dušková)

Největší nápor jejich škodlivosti bývá na jaře a počátku léta. Svým sáním deformují a kroutí listy, které ztrácejí schopnost asimilace a rostliny mnohdy zpomalí, až zastaví růst. Začátkem léta ale jejich činnost ustává a kolonie se začínají zmenšovat, to znamená, že se mšice stěhují na další hostitele. A protože patří ke škůdcům nejčastějším, neuškodí malé objasnění životního cyklu.

Rozmnožování mšic je označováno jako rodozměna, při které dochází ke střídání způsobů rozmnožování – větší část roku se množí partenogeneticky (bez oplození), na podzim se pak objevuje oboupohlavní generace a dochází k páření. Partenogeneze je často doprovázena živorodostí, což vysvětluje jejich velmi rychlé namožení během krátké doby v příhodných životních podmínkách.

Mšice
Mšice napadají snad všechny pěstované kulturní rostliny (Zdroj: Ludmila Dušková)

Samotný vývoj mšic je ale poměrně komplikovaný. Dochází při něm u řady druhů k pravidelnému střídání primárních (většinou dřeviny) a sekundárních (většinou byliny) hostitelských rostlin. A nyní se alespoň u některých druhů podíváme, kam se vlastně během léta stěhují.

Mšice švestková – škodí sáním na spodní straně listů, kde vytváří velmi početné kolonie. Listy se nedeformují, ale žloutnou a předčasně opadávají, letorosty zastavují růst a dřevo špatně vyzrává. Produkují velké množství medovice, v důsledku toho jsou pak listy pokrývány černí. Nezanedbatelný je i přenos virových chorob, především šarky. Letní generace mšice švestkové žijí na rákosu, ze kterého se na sklonku léta vracejí zpátky na peckoviny.

Mšice švestková
Mšice švestková škodí sáním na spodní straně listů (Zdroj: Ludmila Dušková)

Mšice bodláková patří mezi další škůdce peckovin, její letní generace se vyvíjí na hvězdicovitých rostlinách (bodlák, pcháč, heřmánek, rmen, starček, kopretina) anebo na některých brutnákovitých (hadinec, kostival). Přezimují pak zimní vajíčka na slivoních.

Mšice broskvoňová škodí sáním na spodní straně listů broskvoní a způsobují deformace často zaměňované s kadeřavostí. Začátkem června se stěhují na byliny, kde se dále rozmnožují. Na podzim se vracejí na broskvoně, kde kladou zimní vajíčka, která jsou černá. Mezi druhotné hostitele patří především merlík a lebeda.

Mšice na broskvoni
Mšice broskvoňová škodí sáním na spodní straně listů broskvoní (Zdroj: Ludmila Dušková)

Mšice hnízdotvorná saje na spodní straně listů broskvoní, mandloní, trnek a dalších příbuzných druzích. V červnu se stěhuje na hvězdicovité rostliny, především bodláky. Na podzim se stěhuje zpátky na broskvoně, kde přezimuje ve formě zimních vajíček.

Černá mšice třešňová je vidět na dálku. Svým sáním způsobuje zkroucení a kadeření listů. Mšice vylučují medovici, na níž se následně vyvíjejí černě. Začátkem července se mšice třešňová stěhuje na různé byliny, především na svízele a mařinku vonnou. Na podzim se opět vracejí na letorosty třešní a višní, kde kladou černá přezimující vajíčka.

Mšice třešňová
Černá mšice třešňová je vidět na dálku (Zdroj: Ludmila Dušková)

Mšice rybízová patří mezi nejznámější díky nápadným deformacím sotva vyrašených listů rybízů. Během léta se tato mšice stěhuje na sekundární hostitelské rostliny – zejména hluchavky a čistce, ze kterých se vracejí na primární hostitele, kde poblíž pupenů kladou přezimující vajíčka.

Mšice rybízová
Mšice rybízová patří mezi nejznámější (Zdroj: Ludmila Dušková)

Mšice jitrocelová je v posledních letech stále častější. Projevuje se sáním na listech jabloní. Napadené listy se velmi výrazně vybarvují do červena, kroutí se a jsou velmi křehké. Při silném napadení opadávají. Na jabloních se množí až do srpna. Začátkem léta přelétají okřídlené mšice na jitrocel, kde se usazují na listech a kořenech. Na jabloně se vrací v září a říjnu. Zde kladou černá matná vajíčka, která přezimují. Ošetřování se provádí ve fenofázi zeleného a růžového poupěte.

Mšice jitrocelová
Mšice jitrocelová škodí na jabloních (Zdroj: Ludmila Dušková)

To je výčet těch nejznámějších, z celkového počtu asi 900 druhů, které dobře známe ze svých zahrádek a mnohdy už nevíme jak na ně. Možná alespoň částečné pochopení životního cyklu některých druhů usnadní mnohým někdy marnou snahu o jejich likvidaci. V tomto případě chci apelovat na důsledné provádění předjarních postřiků, které může účinně redukovat množství zimujících vajíček a následně dospělých jedinců. Nenechme se tedy uchlácholit zjištěním, že mšice jsou najednou pryč, ony se pouze připravují na zimu.

  • z předjarních postřiků je vhodné aplikovat např. Decis Protech před rašením listů
  • v průběhu vegetace se osvědčuje použití přípravků Pirimor, Careo nebo Mospilan

Víte jak na pěstování bylinek?

Publikováno: 16. 6. 2021, Autor: Ludmila Dušková