Škůdci, kteří se vyskytují okolo nás, jsou po většinu roku zdrojem našich starostí a obav. Škůdci ohrožují naše domovy, zahrady, naše mazlíčky i nás. A proto je v našem zájmu výskyt škůdců v okolí eliminovat.
Jak se zbavit nejrůznějších druhů škůdců (Zdroj: Depositphotos)
Likvidace škůdců
Škůdci nezískali svůj název jen tak pro nic za nic. Právě proto, že pro nás nejsou ničím užiteční, jsou nazývání škůdci. Ale pozor, to, že nejsou užiteční pro nás, neznamená, že by nebyli užiteční pro někoho jiného. Ano, my je na svých zahradách, záhonech, zelenině či ovoci vidíme opravdu neradi, neboť to znamená zdecimování a znehodnocení části nebo dokonce celé úrody, zničení okrasných květin, v mnoha případech pak dokonce ohrožení zdraví našeho či našich domácích mazlíčků. To samé je ve chvíli, kdy se škůdci dostanou do našich domácností, kde znehodnocují potraviny, napadají nás i domácí zvířata, sdílí s námi obydlí, což nepůsobí ani esteticky, roznáší nejrůznější choroby či alergie a soužití s nimi vede jen k problémům.
I klíště je škůdce, který navíc přenáší nebezpečné choroby
Tito škůdci jsou ale potřební pro další zástupce živočišné říše od parazitických mikroorganismů přes užitečný hmyz až po ptáky, hmyzožravce nebo drobná zvířata. Proto, pokud jsme se pustili do boje se škůdci, kteří nám ztrpčují život, nezapomínejme, že jsou tu i další tvorové, které by naše úporná likvidace škůdců mohla stát život.
V boji proti škůdcům bychom měli vždy v první řadě nasadit biologické zbraně a teprve ve chvíli, kdy se škůdci našemu snažení vysmějí, použít chemické zbraně hromadného ničení škůdců. V mnoha případech pak lze škůdce eliminovat nebo vypudit z našeho okolí pomocí nejrůznějších mechanických plašičů nebo pomocí nasazení jiného živočišného druhu.
Ti nejmenší
Mezi nejmenší škůdce zařadíme škodlivé mikroorganismy, roztoče a jiné podobné neviditelné breberky. Právě s roztoči je boj téměř nekonečný. Měli bychom mít na paměti, že roztoči obecně moc nemilují pořádek, takže pokud je pro vás slovo vysavač neslušné, nedivte se, že v posteli pak zdaleka nespíte sami. Roztoči obývají naše domovy zejména v textiliích, matracích postelí nebo pohovek, v lůžkovinách nebo čalouněném nábytku. Vynulovat jejich počet se nám asi nepovede, ale pomocí vysavače nebo parního čističe je můžeme zredukovat.
Mšice, svilušky, smutnice, třásněnky nebo puklice patří ke škůdcům, kteří s oblibou vyhledávají naše pokojové rostliny.
Mšice většinou nalezneme jako shluk černých či hnědých teček na spodních stranách listů, okolo okvětí nebo na stoncích, kde vysávají z rostlin mízu a zanechávají nám na nich lepkavou medovici. Nezřídka kdy se vedle mšic objeví i mravenci, kteří sladkou medovici považují za lahůdku. Mšice s úspěchem požírají larvy slunéčka sedmitečného. I dospělí jedinci, lumci a lumčíci je využívají jako chodící spižírny pro své potomstvo. Pokud nechceme ihned sahat po insekticidu, lze na mšice použít parazitické hlístice ve formě roztoku.
Svilušky, které rovněž patří mezi roztoče, se nám prozradí drobnými skvrnkami na listech rostlin, posléze pak hustou pavučinkou nebo velkým pavučinovým hnízdem pro další populaci. Rostliny po jejich nájezdu vadnou a usychají. Svilušky lze z listů rostlin smýt jarovou vodou s trochou rostlinného oleje nebo denaturovaným lihem.
Puklice společně s červci jsou savý hmyz, který útočí na dužnaté listy pokojových rostlin. Na puklice platí letnění rostlin, kdy je z listů dostanou polétaví predátoři. Přenesením rostlin zpět do bytu většinou výskyt puklic opět nastartuje. Pomáhají ale postřiky biopreparáty, případně pak insekticidy.
Smutnice jsou drobounký tmavý hmyz, který si velmi libuje ve vlhkých květináčích se substrátem, do něhož klade svá vajíčka. Larvy smutnic pak napadají kořínky i části rostlin. Zlikvidujeme je především tím, že přestaneme zalévat naše pokojovky do květináče, ale pouze do podmisek. Protože si smutnice většinou přineseme z obchodu v substrátu, neuškodí, když substrát před použitím propaříme horkou párou. Zvýšení výskyt smutnic lze také eliminovat žlutými lepovými deskami.
Žluté lepové pásky jsou lákadlem pro spoustu druhů škodlivého hmyzu
Co můžeme potkat na záhonech?
Kromě výše uvedených minipotvor se na našich záhonech nebo ve sklenících můžeme setkat s nejrůznějšími housenkami, které se sem opravdu nepřišly pochlubit krásou svého chlupatého těla. Zejména taková housenka běláska zelného kouká, co by kde sežrala, a pozve si na to ještě všechny svoje příbuzné a kamarádky. V důsledku pak z naší zeleniny zbydou sotva košťály a nám oči pro pláč. Bohužel, ačkoliv tyto housenky vystavují svůj barevný kabátek bezostyšně do okolí, pro většinou ptáků nejsou vůbec zajímavé. Vypouštějí totiž jedovaté látky, které ptáky odrazují. Nám zbývá buď housenky sesbírat ručně, nebo doufat v pomoc lumčíka žlutonohého, který do housenek klade svá vajíčka. Housenkám také nevoní některé bylinky, jako třeba máta, šalvěj nebo rozmarýna, takže můžeme tyto byliny vysévat do okolí našich zeleninových záhonů.
Většina housenek se živí zelenými šťavnatými listy rostlin
Nejrůznější brouci, škůdci, kam zařadíme nejčastěji lalokonosce, dřepčíky, nosatce nebo mandelinkubramborovou, nám likvidují úrodu nejen sami, ale i za vydatné pomoci svých larev. Zde opět pomáhá ruční sběr, který je ale spíše lovem než sběrem. Brouci jsou většinou rychlejší než my. Zkuste ale denně projít své záhony a okrasné zahrady a potřást svými rostlinkami. Brouci, předstírajíce mrtvé, popadají na zem, kde je lépe sesbíráme. Pomáhá také pod rostliny rozmístit plachty nebo bílý papír, na kterých škůdce snáze uvidíme.
Mandelinka bramborová je pak kapitolou sama o sobě. Její nenasytné larvy decimují bramborovou nať skutečně příkladně. I zde pomáhá intenzivní sběr a zejména důsledný postřik. Před insekticidem zkuste nejprve roztok plnotučné hořčice, octa a vody. Dávejte ale pozor, abyste příliš intenzivním postřikem nespálili listy brambor.
Stále častěji se na naše zahrady vrací krtonožka. Ta sice rostliny jako takové neožírá, protože je hmyzožravá, ale svým soustavným rejděním pod zemským povrchem silně narušuje kořínky rostlin a hloubí i chodbičky, kterými rostliny narušuje. Krtonožky můžeme nachytat do pastí, případně se poohlédnout po jejich hnízdě, které je několik centimetrů pod povrchem a rýčem jej vyrýt a odstranit. Ideálním pomocníkem jsou ale ježci, kteří krtonožky požírají. Přilákat proto na zahradu párek bodlináčů je rozhodně praktičtější.
Ačkoliv většina brouků je také létavá, stejně tak i motýli, nás bude zajímat především populace vos. Vosy jsou prostě neskutečně otravná stvoření, která mají nejspíš jen jednu ideu, a to vás píchnout, kdykoliv se objevíte na zahradě. Vosy milují sladké, a proto je nalezneme nejčastěji v okolí ovocných stromů a keřů, kde dozrává sezonní ovoce, a potom u našich zahradních lehátek a křesílek, kde upíjíme sladké nápoje. Abychom od nich měli aspoň na chvíli pokoj, rozvěsíme na stromy PET lahve, do kterých nalijeme trochu piva nebo sladké limonády. Vosy se v tekutině namočí a utopí. Pokud pak objevíme jejich hnízdo poblíž našeho domu, jednáme co nejrychleji. Malé hnízdo lze vykouřit a poté odstranit, s velkým by si raději měli poradit hasiči.
Vosám chutná sladké, proto je tak často nacházíme v našich limonádách
Hlodavci
Mezi škůdce musíme samozřejmě započítat i zvířátka trochu větší. Řeč je o myších, rejscích, křečcích, krysách, potkanech a hraboších. Všichni tito hlodavci mají jedno společné, a to velkou chuť k jídlu. Ačkoliv jsou bráni jako živočichové, kteří se živí zrním a částmi rostlin, věřte, že vaší večeří nepohrdnou také a příště se přijdou zeptat, jestli něco nezbylo. A pokud nezbylo, obslouží se sami. Vyhánět pak z domu několik kolonií myší není nic příjemného. Na myši a další hlodavce nalíčíme pastičky. Pokud dáváte přednost humánnějším způsobům likvidace, pořiďte si kočku nebo nabídněte zahradu v noci sovám a přes den dravcům. Také čápi myšmi nepohrdnou. Radikálnější metoda spočívá v otráveném zrní nebo nasypaném jedu, ovšem zde se vystavujeme nebezpečí, že si této pochoutky lízne náš domácí mazlíček, nedejbože i malé dítě, případně pak otrávenou myš zhltne jiné divoké zvíře a otráví se samo.
