Skoncujte s plevelem v zahradě. Nejjednodušší metody jsou nejúčinnější
Ptačinec, žabinec nebo pěťour maloúborný, či pýr plazivý… Znáte je určitě také dobře, protože se vyskytují na každé zahradě bez výjimky. Jsou to plevele, se kterými bobujeme poměrně často, a většinou i neúspěšně.
Zahrádkaření je krásný, ale i náročný koníček (Zdroj: Depositphotos)
Proto si dnes necháme poradit od odborníka, pana docenta, inženýra Jana Mikulky, herbologa a specialisty v oboru, který nám prozradí, odkud se plevele u nás na zahrádce stále berou a jak bychom s nimi měli nejlépe zatočit.
Zjistit způsob rozmnožování
Plevele jsou přirozenou součástí ekosystému a je proto naprosto přirozené, že se vyskytují i na zahradě, v záhoncích a trávnících. Abychom se s nimi dokázali účinně vypořádat, je důležité si uvědomit, jakým způsobem se plevele rozmnožují, a právě na tuto jejich vlastnost cílit naši obranu. Jednoleté plevele se množí semeny a vytrvalé kořenovými výběžky, cibulkami nebo oddenky. Z toho je patrné, že vitalita plevelů je skutečně velká a my je musíme v průběhu celého roku soustavně a cíleně eliminovat.
Asi nejčastější plevel, se kterým se na zahrádce můžeme setkat, je pýr. Šíří se hlavně prostřednictvím oddenků. Z jedné rostliny, která na počátku roku vypadá celkem nenápadně, si pýr během sezony dokáže vytvořit až 15 m oddenků. Z toho vyplývá, že kdybychom s tímto plevelem nic nedělali, velice rychle se rozšíří po celé zahradě. Výhoda pro nás ve srovnání s dalšími vytrvalými plevely je, že oddenky se vyskytují zhruba do hloubky 10, nejvíce 15 cm. To znamená, že jsou v zóně, kterou rýčem nebo motyčkou dokážeme pohodlně obhospodařit a plevel tedy můžeme snadno vyjmout.
Pozor ale, rýčem lze oddenek pýru snadno přeseknout, a tak místo toho, abychom se jej zbavili, ještě si ho namnožíme. Proto radši používáme takzvaný kopáč, kterým můžeme oddenky ze záhonu bezpečně vyvláčet. Po našem zásahu by ideálně v půdě neměly zůstat žádné oddenky pýru, protože rostlina je nesmírně vitální a dokáže znovu vyrůst i z velmi malé části.
Pýr je nejčastější a nevytrvalejší ze všech plevelů
Měrnice černá (Ballota nigra)
Velkým problémem mnoha zahrad je měrnice. Známe více druhů této vytrvalé hluchavkovité rostliny, u nás se ale téměř výhradně vyskytuje právě jen měrnice černá. Je velice odolná, vytrvalá a dorůstá až 50 cm. Vytváří trsy fialově kvetoucích šlahounů, které pokud nejsou důsledně odstraněné, stále dál regenerují. Nezbývá, než celý trs do hloubky vyrýpnout a i s kořeny jej odstranit. Pro dočištění je vhodné použít opět kopáč, abychom odstranili veškeré kořeny, protože i z nich rostlina dokáže znovu vyrašit.
Měrnice černá je plevel, zároveň ale i účinná léčivka
Ptačinec prostřední, žabinec (Stellaria media)
Ptačinec, zvaný též žabinec, dokáže ve velmi krátkém časovém úseku pokrýt i hodně velkou plochu záhonu. Naštěstí koření poměrně mělce, a proto se vyplatí jej pohodlně vyvláčet, to znamená vyhrabat, rostlinky nechat zaschnout a po oschnutí je prostě posbírat a odnést na kompost. Tuto práci ovšem musíme provádět ještě před kvetením, protože žabinec se množí semeny a jedna rostlinka dokáže vyprodukovat až tisíc semen, které znovu v průběhu roku klíčí. Pro tuto práci se skvěle osvědčila plečka.
Ptačinec se využívá v medicíně, i jako jedlá rostlina
Úrazník položený (Sagina procumben)
Úrazník je maličká rostlinka, která dorůstá velikosti maximálně 2 cm a vytváří drobné kvítečky. Je schopná se ze semen stále dále šířit. Nevyskytuje se tak často na záhonech, ale spíš ji najdeme ve spárách dlažeb, na okrajích záhonů a štěrkopískových cest, kolem schodů a mezi kameny. Tam se ale dokáže opravdu úctyhodně rozrůstat a brzy, pokud včas nezakročíme, je schopna pokrýt i velkou část pochozí plochy. Na odstranění je nejlepší použít horkou vodu nebo ještě lépe plamenomet.
Pro odstranění plevele ve spárách je nejlepší plamenomet
Rostliny se snadno umrtví a nejsou schopné se dále regenerovat. V záhonech je použití plamenometu složitější, protože jednak hrozí, že si poškodíme i pěstované rostliny a dále je to vždy možnost, že se mezi hrudkami hlíny nějaká maličká rostlinka schová a vyroste znovu.
Drobounký úrazník se drží hlavně ve spárách chodníků
Boj pomocí chemie
To, zda používat k likvidaci plevelů chemické prostředky je složitá otázka, a ještě náročnější je odpověď. V tomto případě je pomoc chemie opravdu naprosto zbytečná, protože běžně se vyskytující plevele dokážeme poměrně snadno soustavným mechanickým způsobem odstraňovat. O chemii lze uvažovat snad jenom u vytrvalých a houževnatých plevelů, například pýru, pokud by se opravdu hodně přemnožily a to ještě jen na místech, kam běžně nechodíme, například podél plotu. Ale pokud zahradu plejeme pravidelně, výskyt plevelů si celkem snadno ohlídáme v únosné míře.
Horká voda – jednoduše zalijeme spáru vroucí vodou přímo z varné konvice. Rostliny zaschnou, ale občas znovu obrazí. Nezbývá než proces průběžně opakovat.
Konkurenční rostliny – dalším z rychlých a snadných způsobů, jak zlikvidovat plevele, je zajistit, aby jednoduše nevyrostly. Proto na okraje záhonů, ale i mezi řádky zeleniny vysadíme další rostliny, které zamezí plevelu v růstu. Prostě mu znepříjemníme život. Například tam, kde se rozrostla máta, nezbyde už místo pro kopřivy. To samé dokáže půdopokryvná lichořeřišnice, měsíček lékařský nebo špenát.
Ocet a sůl – plevel postříkáme solným nebo octovým roztokem. Tyto prostředky však užíváme radši jenom na plevele rostoucí mezi spárami chodníků a na schodech. Jejich přítomnost v půdě by totiž mohla změnit její kvalitu, a to by se pěstovaným rostlinám asi moc nelíbilo.
