Ptačinec, žabinec nebo pěťour maloúborný, či pýr plazivý… Znáte je určitě také dobře, protože se vyskytují na každé zahradě bez výjimky. Jsou to plevele, se kterými bobujeme poměrně často, a většinou i neúspěšně.
Proto si dnes necháme poradit od odborníka, pana docenta, inženýra Jana Mikulky, herbologa a specialisty v oboru, který nám prozradí, odkud se plevele u nás na zahrádce stále berou a jak bychom s nimi měli nejlépe zatočit.
Zjistit způsob rozmnožování
Plevele jsou přirozenou součástí ekosystému a je proto naprosto přirozené, že se vyskytují i na zahradě, v záhoncích a trávnících. Abychom se s nimi dokázali účinně vypořádat, je důležité si uvědomit, jakým způsobem se plevele rozmnožují, a právě na tuto jejich vlastnost cílit naši obranu. Jednoleté plevele se množí semeny a vytrvalé kořenovými výběžky, cibulkami nebo oddenky. Z toho je patrné, že vitalita plevelů je skutečně velká a my je musíme v průběhu celého roku soustavně a cíleně eliminovat.
Pýr (Elytrigia)
Asi nejčastější plevel, se kterým se na zahrádce můžeme setkat, je pýr. Šíří se hlavně prostřednictvím oddenků. Z jedné rostliny, která na počátku roku vypadá celkem nenápadně, si pýr během sezony dokáže vytvořit až 15 m oddenků. Z toho vyplývá, že kdybychom s tímto plevelem nic nedělali, velice rychle se rozšíří po celé zahradě. Výhoda pro nás ve srovnání s dalšími vytrvalými plevely je, že oddenky se vyskytují zhruba do hloubky 10, nejvíce 15 cm. To znamená, že jsou v zóně, kterou rýčem nebo motyčkou dokážeme pohodlně obhospodařit a plevel tedy můžeme snadno vyjmout.
Pozor ale, rýčem lze oddenek pýru snadno přeseknout, a tak místo toho, abychom se jej zbavili, ještě si ho namnožíme. Proto radši používáme takzvaný kopáč, kterým můžeme oddenky ze záhonu bezpečně vyvláčet. Po našem zásahu by ideálně v půdě neměly zůstat žádné oddenky pýru, protože rostlina je nesmírně vitální a dokáže znovu vyrůst i z velmi malé části.

Měrnice černá (Ballota nigra)
Velkým problémem mnoha zahrad je měrnice. Známe více druhů této vytrvalé hluchavkovité rostliny, u nás se ale téměř výhradně vyskytuje právě jen měrnice černá. Je velice odolná, vytrvalá a dorůstá až 50 cm. Vytváří trsy fialově kvetoucích šlahounů, které pokud nejsou důsledně odstraněné, stále dál regenerují. Nezbývá, než celý trs do hloubky vyrýpnout a i s kořeny jej odstranit. Pro dočištění je vhodné použít opět kopáč, abychom odstranili veškeré kořeny, protože i z nich rostlina dokáže znovu vyrašit.

Ptačinec prostřední, žabinec (Stellaria media)
Ptačinec, zvaný též žabinec, dokáže ve velmi krátkém časovém úseku pokrýt i hodně velkou plochu záhonu. Naštěstí koření poměrně mělce, a proto se vyplatí jej pohodlně vyvláčet, to znamená vyhrabat, rostlinky nechat zaschnout a po oschnutí je prostě posbírat a odnést na kompost. Tuto práci ovšem musíme provádět ještě před kvetením, protože žabinec se množí semeny a jedna rostlinka dokáže vyprodukovat až tisíc semen, které znovu v průběhu roku klíčí. Pro tuto práci se skvěle osvědčila plečka.

Úrazník položený (Sagina procumben)
Úrazník je maličká rostlinka, která dorůstá velikosti maximálně 2 cm a vytváří drobné kvítečky. Je schopná se ze semen stále dále šířit. Nevyskytuje se tak často na záhonech, ale spíš ji najdeme ve spárách dlažeb, na okrajích záhonů a štěrkopískových cest, kolem schodů a mezi kameny. Tam se ale dokáže opravdu úctyhodně rozrůstat a brzy, pokud včas nezakročíme, je schopna pokrýt i velkou část pochozí plochy. Na odstranění je nejlepší použít horkou vodu nebo ještě lépe plamenomet.

Rostliny se snadno umrtví a nejsou schopné se dále regenerovat. V záhonech je použití plamenometu složitější, protože jednak hrozí, že si poškodíme i pěstované rostliny a dále je to vždy možnost, že se mezi hrudkami hlíny nějaká maličká rostlinka schová a vyroste znovu.

Boj pomocí chemie
To, zda používat k likvidaci plevelů chemické prostředky je složitá otázka, a ještě náročnější je odpověď. V tomto případě je pomoc chemie opravdu naprosto zbytečná, protože běžně se vyskytující plevele dokážeme poměrně snadno soustavným mechanickým způsobem odstraňovat. O chemii lze uvažovat snad jenom u vytrvalých a houževnatých plevelů, například pýru, pokud by se opravdu hodně přemnožily a to ještě jen na místech, kam běžně nechodíme, například podél plotu. Ale pokud zahradu plejeme pravidelně, výskyt plevelů si celkem snadno ohlídáme v únosné míře.

Tip pro vás:
Přírodní odstraňovače plevele
Jak na mechanické odstraňování plevelů jsme si už posvítili, teď si ještě povíme několik triků, jak jim pomocí dostupných fíglů znepříjemníme život:
- Horká voda – jednoduše zalijeme spáru vroucí vodou přímo z varné konvice. Rostliny zaschnou, ale občas znovu obrazí. Nezbývá než proces průběžně opakovat.
- Konkurenční rostliny – dalším z rychlých a snadných způsobů, jak zlikvidovat plevele, je zajistit, aby jednoduše nevyrostly. Proto na okraje záhonů, ale i mezi řádky zeleniny vysadíme další rostliny, které zamezí plevelu v růstu. Prostě mu znepříjemníme život. Například tam, kde se rozrostla máta, nezbyde už místo pro kopřivy. To samé dokáže půdopokryvná lichořeřišnice, měsíček lékařský nebo špenát.
- Ocet a sůl – plevel postříkáme solným nebo octovým roztokem. Tyto prostředky však užíváme radši jenom na plevele rostoucí mezi spárami chodníků a na schodech. Jejich přítomnost v půdě by totiž mohla změnit její kvalitu, a to by se pěstovaným rostlinám asi moc nelíbilo.

Pozor na jedovatý plevel!
Publikováno: 26. 6. 2021, Autor: Jana Šulcová, Profil autora: Jana Šulcová