Houbové choroby zeleniny vyžadují pro svůj rozvoj teplotu a vlhkost. V okamžiku, kdy tyto podmínky nastanou, hrozí pěstovaným kulturám akutní nebezpečí. Pokud nechceme o úrodu přijít, je nutné ve vhodný okamžik zasáhnout patřičným fungicidním přípravkem. Které houbové choroby naši zeleninu ohrožují?
Chraňte svoji úrodu před houbovými chorobami (Zdroj: Jan Kopřiva)
V našich podmínkách napadá plíseň okurková (Pseudoperonospora cubensis) kromě všech druhů a typů okurek i cukrové melouny. Na listech vznikají zpočátku žlutozelené skvrny, které jsou u některých odrůd ostře ohraničené listovými žilkami a u jiných jsou rozptýlené. Napadené pletivo hnědne, zasychá a celé rostliny postupně hynou. V převážné většině případů se potřebná komplexní ochrana proti plísni okurkové neobejde bez ochrany chemické. První ošetření se provádí v souladu s vyhlašovanou signalizací, další pak podle průběhu počasí.
Plíseň zelná (Peronospora parasitka) je houbová choroba, která škodí na brukvovitých rostlinách ve všech fázích jejich růstu. Mladé rostliny může napadat již ve fázi děložních listů. Na nich i na pravých listech se nejdříve vytvářejí žlutozelené až žluté neohraničené skvrny, které jsou ráno nebo po deštích ze spodní strany pokryty řídkým bělavým povlakem houby. Napadené listy postupně odumírají a při silnějším výskytu odumírají celé rostliny. U starších rostlin parazit napadá především vnější (starší) listy, kde způsobuje skvrnitosti listů. Silněji napadené listy žloutnou a odumírají. Nejčastěji bývá napadeno hlávkové zelí a květák, přičemž u zelí může infekce pronikat i dovnitř hlávek a způsobovat zde hniloby projevující se ještě za vegetace nebo až při skladování. Základem chemické ochrany je moření osiva.
Plíseň salátová (Bremia lactucae) napadá rostliny během celého vegetačního období bez závislosti na vývojové fázi a způsobuje významné škody na produkci. Choroba se zpočátku projevuje na spodních listech tvorbou žlutozelených skvrn, které rychle žloutnou, a jsou ohraničeny žilnatinou. Na spodní straně listů se tvoří bílý povlak sporangioforů. Podle vzdušné vlhkosti dochází následně k zasychání listů anebo se rozvíjí měkká hniloba. Onemocnění se šíří od okrajů směrem ke středu hlávky. V závěru dochází až k odumření celé rostliny. Choroba se přenáší osivem, přežívá v půdě pomocí oospor v posklizňových zbytcích. Během vegetace se šiří sporangiemi. Výskyt choroby podporuje vysoká vzdušná vlhkost a teplota nad 10 °C.
Plíseň salátová napadá rostliny během celého vegetačního období
V boji proti uvedeným chorobám je vhodné použít kombinovaný fungicidní přípravek působící proti půdním a listovým chorobám, které způsobují padání klíčních rostlin, nekrózy kořenů, pat stonků a choroby nadzemních částí rostlin. Je určený k ochraně okurek, salátů a košťálové zeleniny (zelí, kapusta, květák, růžičková kapusta, kedlubna), kde působí proti půdním a listovým chorobám, především pak proti plísni okurkové, salátové a zelné.
Houbové onemocnění ale trápí také jahodník. Příčinou je plíseň šedá, nejškodlivější onemocnění jahodníku. Napadá plody ve všech fázích vývoje, řapíky listů, stopky květů a květy. Napadené nezralé plody hnědnou, zralé plody tmavnou, měknou a hnijí. Na čepelích listů jsou viditelné šedohnědé, koncentrické skvrny, které postupně nekrotizují. Ostatní napadené části rostlin se také zbarvují šedohnědě kvůli povlaku konidioforů a konidií. Choroba přezimuje myceliem nebo sklerociem na napadených pletivech. Na jaře se vytvářejí konidiofory s konidiemi, kterými se choroba dále šíří.
Plíseň šedá je nejškodlivější onemocnění jahodníku
Předpokladem pro rozvoj choroby je ovlhčení listů nebo vysoká vzdušná vlhkost. Optimální je teplota 20–22 °C, ale jahodníky mohou být napadeny i při mnohem nižších teplotách. Mezi nejnáchylnější k plísni šedé patří odrůda Senga Sengana, nejodolnější jsou Korona, Elvira, Elsanta, Redgauntlet, Zefyr nebo Karmen. Abychom jahodníky ochránili, nepřehnojujeme je dusíkem, porost dostatečně větráme, zvolíme optimální polohu pozemku a dodržujeme přiměřenou hustotu výsadby. Poprvé rostliny ošetříme vhodným fungicidem v době, kdy vykvete 2–5 % jahodníků. Pořídit můžete fungicidy s účinkem nejen k ochraně jahodníku, ale také višní, meruněk, třešní, slivoní, broskvoní a nektarinek, které ochrání proti moniliové spále či moniliové hnilobě. Fungicid působí kontaktně a preventivně, proniká do listů, čímž je zaručena dlouhodobá účinnost.
Znáte jahodový stromek?
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Publikováno: 27. 6. 2021, Autor: Jan Kopřiva, Profil autora: Jan Kopřiva
Na jaře sice vše začíná kvést, ale zároveň se na rostlinách vyskytují i houbová onemocnění. Prozradíme, jaká onemocnění existují, jak je poznáme a jak jim předcházet.
