Včely mají vynikající orientační smysl i další výjimečné schopnosti
Včely mají výborný orientační smysl. Za nektarem a pylem nalétají za den až desítky kilometrů. Včely průzkumnice dokáží vyhledat kvetoucí pole a louky s tím nejlepším nektarem. Průzkumné lety podnikají až do vzdálenosti kolem 7-10 km. Po návratu do úlu sdělují pohybem a zvukem ostatním včelám, jakým směrem a kam se mají vydat. Včely se dorozumívají doteky tykadel, tancem, vůněmi - feromony a zvuky. Vrtí zadečkem a mávají křidélky a přitom intenzivně bzučí.
Včely nalétají za den až desítky kilometrů, aby přinesly co nejlepší pyl a nektar (Zdroj: Depositphotos)
Orientace včel
Včely se dokážou velmi dobře orientovat v prostoru. Řídí se podle slunce a významných bodů v krajině. Bylo zjištěno, že včela disponuje myšlenkovými mapami, které si vytváří ve své nervové soustavě. Jedná se o snímky krajiny, které si ukládá do paměti, což jí pomáhá při orientaci a hledání míst či zkratek při cestě za nektarem. Pomocí této mapy dokáže najít cestu zpět i z neznámého prostředí.
Včely se velmi dobře orientují v prostoru, kromě slunce se řídí podle významných bodů v krajině
Jak daleko včely létají
Včely létají za potravou, pro pyl a nektar, často i velmi daleko. Dokáží uletět několik kilometrů a vyhledat i velmi vzdálený zdroj pylu a nektaru. Pokud je zdroj nektaru v blízkosti úlu slabý, létají do vzdálenějších míst, někdy 5-7 km, k vydatnějšímu zdroji. Rozhodují se podle toho, který zdroj je pro ně výhodný, přičemž hledají maximální zisk pokud možno s minimálním výdejem energie.
Když včelař přestěhuje úly, může se stát, že je včely nenajdou a vrátí se na původní místo. „Je známo, že krátkou vzdálenost včely snadno donavigují, ale vzdálenější místo nemusejí najít a vrátí se na původní stanoviště. I když často létají do vzdálenosti 5-7 km, větší vzdálenost už by nemusely zvládnout. Pokud by na nové místo nedoletěly, neměly by šanci vrátit se zpět. Ony vycítí, že by to nemusely zvládnout, že by mohly po cestě zemřít,“ vysvětlují včelaři, Daniel Beran a Jana Berková.
Při přestěhování úlů se může stát, že včely úly nenajdou a vrátí se na původní místo
Včely se orientují podle feromonů
Včely se řídí pachem včelí matky, která vylučuje feromony. Tyto látky uvolňují někteří živočichové do okolního prostředí a vábí jimi většinou opačné pohlaví. Existují ale i značkovací feromony, které tvoří matka i dělnice na chodidlových žlázách a včely si jím označují i česno, aby se lépe orientovaly. Feromony produkované včelí královnou, která hraje ve včelstvu významnou informační roli, ovlivňují chování včel.
Včely se řídí a dorozumívají prostřednictvím feromonů, které vylučuje včelí matka nebo dělnice
Výzkum včel a nové objevy
Výzkumy ukazují, že včely dokáží využívat určitých orientačních bodů, aby se dostaly zpět do úlu. Vzdálenost, kterou uletí, poznají a měří zrakem. „Bylo zjištěno, že včela disponuje jakousi GPS neboli strukturou s navigační pamětí, která ji s velkou přesností navede k cíli,“ sdělují včelaři Daniel a Jana a dodávají, že když včelstva stěhují na jiné místo, je ideální zvolit minimální vzdálenost do 3 km, aby se včely nevrátily na původní místo.
Včely využívají určitých orientačních bodů v krajině, aby trefily zpět do úlu
Výjimečné schopnosti včel
Včely jsou velmi zajímavé organismy, a jak se zdá, nejsou ještě probádány a známy všechny schopnosti, kterými disponují. V různých částech planety probíhají výzkumy, které přinášejí nové a nové poznatky a informace ze života včel. Poslední výzkumy ukazují, že kromě zraku a čichu využívají včely během letu k orientaci i jiné smysly, a sice že se jako některé další živé organismy orientují podle magnetického pole Země.
Poslední výzkumy také ukazují, že včela využívá, stejně jako ostatní živočichové a zvířata, magnetického pole Země k orientaci a pohybu v terénu. Včela se orientuje pomocí magnetických struktur, které má na přední části těla a na zadečku. Jak přesně tato magnetická čidla fungují, se zkoumá. Předpokládá se, že změny magnetického pole Země zaznamenané v posledních letech mohou mít vliv na ovládání navigace včel. Vědci z londýnské univerzity dokonce zjistili, že včely dokáží velmi rychle vyřešit i složité úkoly.
V některých letech dochází k extrémní červivosti jablek. Taková jablka se špatně skladují a musíme je předčasně zpracovat. Příčinou je škůdce obaleč jablečný. Vhodnou redukcí je umístění feromonových lapačů na stromy. Feromony lákají samečky, kteří se při
