Také máte na zahradě krásné zelené buxusy obrostlé drobnými sytě zelenými lístky? Pravděpodobně ano, protože buxus nebo také zimostráz se hodí ke každému domu, ať už jako dekorativní solitér nebo skupinově v podobě živého plotu.
Pokud máme starou roubenou chalupu někde v podhůří, můžeme zde buxus nechat volně vyrůstat v přírodní, lehce rozcuchané podobě. K moderním, ale i městským domům, stejně jako do zámeckého parku, se buxus upravuje různě rafinovaným střihem. Buxusy se samozřejmě perfektně hodí na živé ploty.
Péče o buxusy je v celku nenáročná, je ale potřeba čas od času zkontrolovat, zdali se nám mezi větvičkami neusadil nebezpečný zavíječ zimnostrázový. To je velmi agresivní škůdce, který dělá problémy nejednomu pěstiteli. Spousta z nás už bohužel díky zavíječi o svoje krásné vzrostlé buxusy přišla.
Tento škůdce je u nás relativně nový, vyskytuje se zde teprve pár let, ale už dokázal napáchat obrovské škody. Keře, které napadne, seschnou a uhynou. Pokud se do nich jednou pustí, záchrana už v podstatě není možná. Zavíječ zimostrázový se má totiž čile k světu a je schopný vytvářet až tři generace do roka. Proto je tak důležitá pravidelná kontrola.
Při zběžné kontrole bohužel většinou nic nepostřehneme a na přítomnost škůdce nás upozorní až jasně viditelné okousané lístečky, které začínají schnout. Housenka má totiž perfektní ochranné zbarvení, je zelená a dokonale splývá s prostředím, proto je tak těžké ji najít. Je tedy třeba prohléhnout keř nejenom po povrchu, ale rozhrnout větve a velice důkladně se podívat do středu keře, protože housenky začínají vyžírat právě z vnitřního chráněného prostoru.
Jakmile housenky spatříme, je třeba okamžitě jednat. Můžeme použít rychlý chemický postřik, ale lépe je připravit si přípravek biologický. Musíme myslet na to, že v okolí keřů si často hrají děti, běhají tu psi a kočky, takže sem určitě chemie nepatří. Vybereme radši postřik na bázi bakterie bacillus thuringiensis. Tento stoprocentně biologický přípravek má nulovou ochrannou lhůtu a můžeme ho používat bez obav třeba i na zeleninu.
Postřikovač natlakujeme, a pak už jen běžným způsobem celý keř postříkáme. Začneme opět jako při prohlídce, tedy z vnitřní části a na závěr ošetříme i celý povrch.
Vždy postupujeme odshora směrem dolů. Protože pracujeme ekologicky, do postřiku přidáme přírodní smáčedlo lignohumát, který navíc působí jako podpora vitality rostliny. Listy bychom měli postřikem důkladně smáčet, ale nesmí nám skapávat dolů. Je důležité, aby přípravek na nich ulpěl. S jedním postřikem si bohužel nevystačíme, je třeba proceduru opakovat alespoň třikrát, podle lokality a teploty ale třeba i počtvrté.
Josta je keř, který je silně odolný vůči chorobám, proto při jeho pěstování nepotřebujete chemické postřiky. Zvláště když víte, jak máte správně o jostu pečovat.
