Dejte si pozor, fytoftora vám dokáže zlikvidovat všechny jahodníky
Těšili jste se na velkou úrodu chutných jahod a místo toho sklízíte nepoživatelné jahody, které mají chuť dezinfekce? Tak to s největší pravděpodobností vaše jahodníky napadla fytoftora známá i jako plíseň kaktusová nebo antraknóza. Tento zákeřný houbový patogen dokáže zlikvidovat nejen samotné jahody, ale i celé rostliny. Odkud se ale tahle zákeřná plíseň bere a co s ní?
Těšili jste se na lahodnou chuť jahod a místo toho sklízíte jahody, jež jsou nepoživatelné? Nejspíše vaše jahody napadla fytoftora jahodníku (Zdroj: Depositphotos)
Co je zač ta fytoftora?
Fytoftora je plísňový rostlinný patogen, který v posledních letech na jahodách a malinách páchá velké škody. Odborná literatura ve spojitosti s jahodami řeší především Phytophthoru cactorum a Phytophtoru fragariae. Jsou si sice podobné, ale přesto se každá z nich něčím specifickým vyznačuje.
Phytophthoru cactorum najdete na jahodách častěji než její příbuznou fragariae. Fytoftora vyvolává tzv. krčkovou nebo rhizomovou hnilobu jahodníku a kožovitou hnilobu jahod. Nákaza touto plísní dokáže proběhnout poměrně rychle. Nejprve se nakazí zpravidla její plody a z nich se pak fytoftora dostává dál. Nakonec plíseň poškodí nejen plody, ale řapíky, květní či plodové stonky a následně listy. Bohužel tím fytoftora nekončí, nenechá totiž na pokoji ani kořeny.
Nezralé plody napadené fytoftorou nejprve zastaví svůj růst, postupně zhnědnou, získají kožovitou konzistenci a nakonec zasychají. Napadené zralé plody postupně ztrácejí svou přirozenou barvu, jsou namodralé a bez lesku, postupně vadnou a měknou, rychle ztrácejí svou chuť, hořknou, mají chuť dezinfekce, až se stanou nepoživatelnými. K většímu poškození dochází především u starších rostlin. Zákeřnost fytoftory je pak v tom, že je schopna přetrvávat i jako zcela bezpříznaková infekce. Při silnější infekci citlivější rostliny začnou vadnout. Nejprve u nich zasychají starší a potom i mladší listy až nakonec odumřou celé rostliny. Na fytoftoře je záludné to, že během chvilky zvládne nakazit i zcela zdravé plody po sklizni a kompletně tak celou várku znehodnotit.
Tento typ fytoftory je dokonce mnohem agresivnější než fytoftora cactoruma. Vyznačuje se tím, že vede k rychlé a k absolutní smrti rostliny. Choroba zpočátku nezpůsobuje žádné viditelné škody. Ty jsou viditelné až potom, co se plíseň více rozšíří. Jedním z prvních příznaků nákazy je pak krnění rostlin. Následně dochází k zmenšování listů, které získávají modrozelené zbarvení. Listy postupně vadnou a odumírají. Potom, co prostoupí celou rostlinou, tak jí nakonec uhynou i její kořeny. Nejprve hynou postranní kořeny. Když v této fázi rostlinu vytáhnete ze země, vidíte zredukovaný počet kořenů, přičemž ty postranní mají podobu krysích ocásků. Charakteristickým znakem nákazy je přitom černá barva kořene, který má na řezu červenou barvu.
Fytoftora fragariae je agresivnější než Fytoftora cactorum
Jak se jahodníky nakazí?
Nakažení jahod a jahodníků je poměrně snadné. Patogen se v největší míře šíří vodou. Když se dostane do půdy je schopen v ní dlouho vydržet a vyčkat na svou příležitost. Nejlépe se fytoftoře daří v těžších půdách a vlhčích stanovištích. Šíří se především za deštivého počasí a teplotách nad 20 °C. Nicméně, šířit se také může i se závlahou. Dalšími šiřiteli jsou i larvy brouků (a to především háďátka, která poškozují kořeny jahodníku). Nákaza je nejlépe vidět krátce před květem, pak i během kvetení a na podzim. V létě dochází k chvilkovému zdánlivému zotavení rostlin, které dokáže zahrádkáře oklamat.
Jak se zbavit fytoftory?
Vzhledem k tomu, že její likvidace není vůbec jednoduchá, je vždy lepší nákaze předcházet.
Abyste nákaze fytoftorou předešli, dbejte proto na správný výběr místa, kde jahody zasadíte.
Vyhněte se přitom těžkým a vlhkým půdám. Ideální jsou lehčí, dobře propustné, dobře zpracované půdy, které netrpí přemokřením.
Při nákupu sazenic si vybírejte ty odolnější druhy.
Vysazujte pouze zdravou sadbu.
Na jednom stanovišti pěstujte jahody pouze 3 roky.
Průběžně napadené rostliny odstraňujte.
Pokud se na daném stanovišti vyskytla fytoftora, neměli byste na daném místě jahody pěstovat minimálně po dobu pěti let.
Pokud chcete předejít nákaze fytoftorou, zasaďte jahodníky na to správné místo
Snažte se zamezit přemokření půdy.
Před začátkem sklizně snižte závlahu na minimum.
S regenerací rostlin začněte ihned po skončení zimy. Všechny rostliny důkladně prohlédněte, a pokud jsou povytažené ze země, tak je zatlačte zpět do země a přihrňte je hlínou.
Během prvních teplých dnů odstraňte staré, odumřelé a suché listy, protože v nich se daří fytoftoře (a nejen jí). Pokud se listy drolí, pomoci si můžete hráběmi.
Pozitivně se jeví přihnojování jahod granulovaným kravským hnojivem nebo případně kombinovaným kravským a koňským hnojivem.
Jestliže objevíte u svých jahodníků náhle vzniklé a rychle se rozvíjející ohnisko nebo masivní odumírání jahodníků různého stáří, buďte nekompromisní, porost co nejrychleji zlikvidujte, aby se nerozšířila dále.
V žádném případě nepoužívejte sadbu z napadených rostlin, a to i přesto, když vypadá zdravě.
Co byste ještě měli vědět, než se vrhnete na její likvidaci?
Obě plísně v půdě vydrží velmi dlouho, a proto je absolutně nemyslitelné, abyste rostliny kompostovali. Dokonce ani potom, co byste k nim přidali vápno. Jediné, co je možné, je jejich spálení. Pozor, i to byste měli realizovat v dostatečné vzdálenosti od jahodníků!
Jahodníky napadené fytoftorou na kompost nepatří. Kontaminovaly by ho
Když je nejhůř, musí dorazit chemie
Pokud chcete nákaze fytoftorou skutečně předejít, je dobré novou i starou sadbu ošetřit fungicidem. Efektivní je rovněž i namáčení sazenic (až po kořenové krčky) na dvacet minut do fungicidu před výsadbou. Případně pak i zálivka mladých porostů registrovaným fungicidem. Pásová zálivka se provádí zhruba 10 až 14 dní po výsadbě. Je vhodnější v sušších podmínkách, bez možnosti závlahy. Pozor však, neprovádí se ve chvílích, když jsou mrazy. Starší výsadbu je možné ošetřit po sklizni. Bohužel u starších rostlin tato péče již příliš dobře nefunguje.
