reklama

Pokroucené listy broskvoní mohou značit jednu zákeřnou chorobu stromů

Kadeřavost broskví je jednou z nejčastějších chorob, které broskvoně postihuje. Pokud příčinu podceníme a stromy včas neošetříme, můžeme se rozloučit s úrodou a někdy dokonce i se stromem. Proč tomu tak je, co kadeřavost způsobuje a jak postupovat, když se už kadeřavost rozvinula? Poradíme vám.

Jak se zbavit kadeřavosti broskví? (Zdroj: Depositphotos)

Kadeřavost broskví

Původcem kadeřavosti broskvoní je mikroskopická houba Taphrina deformans, česky zvaná palcatka broskvoňová. Kromě broskvoní dokáže napadat i mandloně a broskvomandloně. Choroba se objevuje prakticky každé jaro, pokud nejsou stromy ošetřené právě proti kadeřavosti.

Příznaky

Na mladých listech broskvoní vznikají nejprve žlutozelené, později červené skvrny, které se rychle zvětšují, až vypadají jako puchýře, a tím deformují celou plochu listů. Listy se v důsledku rozvoje choroby zkroutí a "zkadeří". Houba pak na spodní straně listů později vytváří bělavé povlaky. Napadené listy se vysílí, ztmavnou a opadají. Chorobou se ale postupně vysiluje také strom. Letorosty napadených stromů jsou většinou nevyzrálé, mají menší násadu květních pupenů a jsou náchylnější k namrznutí. Houba může napadat i plody, na kterých vznikají deformované plochy s nepravidelným okrajem zbarvené dožluta nebo dočervena. Důležité ale je, že kadeřavost si v první fázi lidé mohou splést s napadením mšicemi. Mšice totiž rovněž způsobují svým sáním kroucení listů, ale chybí zde onen bělavý povlak houbových výtrusů. 

Kadeřavost
Typické zkroucení listů a puchýřkovité výrůstky (Zdroj: Depositphotos)

Následkem oslabení stromu pak v dalších letech dochází k tvorbě nevzhledných a neduživých plodů. Často se u napadených výhonů objevuje klejotok, silně napadené letorosty zasychají. Infekce kadeřavostí je zvlhčení pupenů a teplota nad 10 °C, což dovoluje propuknutí choroby již v předjaří. Deštivé počasí na jaře podporuje výskyt onemocnění.

Ochrana

Dříve, než se rozhodneme pro výsadbu broskvoní, měli bychom vybírat druhy rezistentní na kadeřavost. Ani u těch ale nemáme 100% šanci, že se u nich kadeřavost neprojeví. Měli bychom se tedy věnovat především prevenci a následně i léčení již propuknuté choroby.

Jedinou spolehlivou ochranou proti kadeřavosti broskvoní je ošetření vhodnými fungicidními přípravky. Nesázejte na žádné babské rady, většinou jsou zcela neúčinné. Chemická ošetření proti kadeřavosti broskvoně je doporučeno provést každý rok bez ohledu na předchozí výskyt choroby. Při postřiku se doporučuje jedno ošetření před příchodem zimy a dvě v předjaří, tedy ještě před rašením stromů. Teplota by neměla být nižší než 7 °C a měla by v tu dobu být již stálá. Někdy je doporučováno napadené listy s výhony pečlivě odstranit a zlikvidovat, nejlépe spálit, spory však většinou přezimují na letorostech.

Zároveň jsou velice důležitá všechna opatření, která podporují rychlou regeneraci dřeviny – tedy přihnojení dusíkem, vydatná zálivka, silné omezení násady plodů. Toto provádíme při silném napadení a významném oslabení stromu. 

Broskve
Stromy, napadené kadeřavostí mají následně velmi malé výnosy (Zdroj: Depositphotos)

Nejvhodnější jsou měďnaté přípravky typu Kuprikol 50 nebo Champion 50 WP, slabší účinek má sirnatý přípravek Sulka. Aplikace přípravku na listy podmiňuje použití smáčedla (například pár kapek Jaru nebo tekuté mýdlo). Pokud přetrvává dlouhodobě chladné a vlhké počasí, je vhodné aplikaci postřiku jednou až dvakrát zopakovat v intervalu 7 až 10 dnů, a to přípravky Delan 700 WDG, Delan 750 SC, Dithane DG, Dithane M 45 nebo Syllit 65. Postřik se snažte provést ještě před násadou květů v době rašení, poté je již neúčinný. Na podzim je pak možné provést třetí postřik, který považujeme spíše za preventivní. Provádíme jej v době, kdy ještě nezačínají teploty klesat pod bod mrazu a listy broskvoní opadávají.

Publikováno: 4. 7. 2021, Autor: Martina Pilzová