reklama

Obyčejný plevel v zahrádce poskytne důležité informace o půdních živinách

Zahradní plevely ukazují a poskytují informace o stavu půdy. A pokud se týká stavu živin, je sledování růstu plevelů na místě. Údaje těchto "signálních" rostlin nám mohou velmi pomoci v rozhodování, čím hnojit a jak půdu vyživit.

Plevel jako ukazatel živin v půdě (Zdroj: Depositphotos)

Plevel jako ukazatel živin

Věděli jste, že podle toho, jaké plevely vám vyrážejí z půd, se dá určit, v jaké stavu samotná půda je? Že takto můžeme zjistit, zda obsahuje dostatek živin a dokonce, že poznáme, které živiny jí chybí či přebývají?

Přílišnou půdní kyselost pro zahradní rostliny ukazuje výskyt následujících plevelů:

  • šťovík menší
  • kolenec rolní
  • jetel rolní
  • violka skalní
  • věsenka
  • kopretina osení
  • vratič
  • rdesno ptačí

Abychom zmírnili půdní kyselost, je potřeba na podzim půdu dostatečně vyvápnit, čímž narovnáme pH.

Jetel
Jetele rolní má velmi rád kyselou půdu (Zdroj: Depositphotos)

Na dobrý stav vápníku naopak ukazují tyto plevele:

  • pcháč oset
  • svlačec rolní
  • ostrožka polní
  • chrpa
  • podběl obecný
  • tetlucha kozí pysk
  • lnice
  • měsíček
  • kohoutek
  • mák rolní
Pcháč
Pcháč oset si bude libovat v půdě, bohaté na vápník (Zdroj: Depositphotos)

Dusíkem chudé trávníky budou prorostlé jetelem plazivým. Kde strádají traviny, protože jim chybí dusík, se snadno rozšiřuje právě jetel, který do sebe dusík právě vstřebává. Jakmile pohnojíme hnojivem, které je bohaté na dusík, jetel plazivý zmizí.

Dusíkem bohaté jsou půdy, kde rostou následující plevely:

  • jitrocel větší
  • kopřiva žahavka
  • zemědým
  • mléč
  • pryšec okrouhlý
  • kokoška
  • svízel přítula
  • sléz
  • lebeda
  • pýr plazivý
  • kakost
  • hluchavka objímavá
Kopřiva
Kopřivy značí vysoký výskyt dusíku v půdě (Zdroj: Depositphotos)

Všeobecně na živiny chudé jsou půdy se zvonkem řepkovitým, přesličkou rolní, jetelem, osívkou jarní, třezalkou, pomněnkou nebo pryšcem chvojkou.

Dobré zásobení živinami ukazují následující plevele:

  • durman
  • blín černý
  • potměchuť
  • zemědým
  • mochna
  • popenec
  • podběl obecný
  • pampeliška
  • lebeda
  • šťovík
  • jitrocel kopinatý i větší
  • hluchavka
  • svlačec
Pampeliška
Pampelišky nalezneme v dobře vyživené půdě (Zdroj: Depositphotos)

K mírně dusíkatým patří půdy, kde se vyskytují tyto plevele:

  • mléč rolní
  • drchnička rolní
  • přeslička rolní
  • violka rolní
  • šklebivec
  • polníček kozlíček
  • pěťour
  • ptačinec žabinec

Poměr živin v půdě upravíme správným hnojením, které bude zaměřeno právě na nedostatek těch kterých živin. Protože mezi stavební kameny správné výživy rostlin patří především dusík, vápník, fosfor a draslík, budeme podle poměru plevelů moci určit nadbytek nebo nedostatek těchto látek.

Dusík dodáme do půdy buď ve formě ledku, který se do půdy velmi rychle rozpouští, ale také se snadno vyplavuje zvlášť, pokud se hnojí ledkem v době, kdy může přijít prudký déšť. Další možností je čpavkový dusík, který ale zase rostliny přijímají jen zčásti. Zbytek se dostává do půdy, kde se mění na dusičnan. Vhodné je také využití dusíkatého vápna, mletou rohovinu, která je bohatá právě na dusík, nebo močovinu, kterou rostliny přijímají nejsnáze. Organická dusíkatá hnojiva působí tehdy, pokud mají teplo, vlhko a půdní bakterie. Nedostatek dusíku se projevuje blednutím listů, slabým a zpomaleným růstem rostlin.

Vápník, jak jsme si již řekli, dodáme do půdy podzimním vápněním. Můžeme také do půdy zapravit vápennou vodu nebo přímo vápenná hnojiva. Nedostatek vápníku působí poruchy v transportu a výměně látek, odumírání růstových vrcholů a kořenů, žloutnutí listů a jejich předčasné opadávání. Fosforem, tedy správněji kyselinou fosforečnou, můžeme hnojit do zásoby. Z půdy si však rostliny vezmou jen zcela malý podíl a zbytek se "uchovává" v nerozpustných sloučeninách. Fosforem se tedy musí hnojit opakovaně. Nedostatek fosforu se pozná nejvíce podle květů. Kvetení rostlin je slabé a opožděné, nevyvíjí se oplodňovací části a nevyvinuté plody proto předčasně opadávají.

Bezchloridovým síranem draselným dodáme rostlinám a půdě draslík. Je dobré hnojivo doplnit o draselnou sůl, která dodá nejen draslík, ale také podíl chloru. Nejvíc podílu draslíku ale nalezneme v obyčejné chlévské mrvě nebo zahradním kompostu. Při nedostatku draslíku začne rostlina živořit. Špatně probíhá fotosyntéza, tvoří se málo cukrů a škrobů, listy od krajů odumírají a svinují se nahoru, některé žloutnou až hnědnou a předčasně opadávají. Mohou se špatně vyvíjet i kořeny.

Jak na zelené hnojení:

Publikováno: 6. 7. 2021, Autor: Martina Pilzová