reklama

Pokroucené listy třešní mají většinou na svědomí mšice

Pokud se vám po odkvětu třešní a násadě plodů začnou zničehonic kroutit listy, poohlédněte se po mšicích. Mšice láká sladká míza listů a hojně se v tuto dobu na třešňové stromy slétají. Výskyt mšic vám potvrdí i mravenci, kteří se okolo stromů začnou objevovat v celých tlupách. Co s tím? Poradíme vám.

Pokroucené listy třešní mají většinou na svědomí mšice (Zdroj: Depositphotos)

Mšice na třešních

Mšice třešňová (Myzus cerasi) patří mezi parazitické škůdce, kteří se živí sáním listů rostlin. Ačkoliv většina dospělých mšic bývá zelená, mšice třešňová je černě zbarvená. Existuje asi 3000 druhů mšic, z toho v Evropě jich nalezneme okolo 850. Mšice bohužel nejsou moc vybíravé, takže je nalezneme na pokojových rostlinách stejně jako na růžích, ovocných stromech i okrasných keřích. Zejména všude tak, kde jsou šťavnaté listy rostlin se sladkou mízou, kterou mšice s oblibou vysávají.

Mšice
Černý shluk drobných škůdců může pro třešňový strom znamenat problém (Zdroj: Depositphotos)

Mšice na rostlinách hned nespatříme, jejich většinou zelená a téměř průhledná těla snadno splynou se zelení listů. Pokud nebudeme důsledně kontrolovat stav našich rostlin, velmi rychle se stane, že mšice nikým a ničím nerušeny založí obrovské kolonie a my máme problém. Zaměříme se na mšice na třešňových stromech, kde se shlukují velmi rády. Jedním z prvotních znaků napadení stromu mšicemi je změna na listech.

Intenzivním sáním mšice z listu odebírají mízu, list se začne kroutit a postupně zasychá. Právě zkroucené třešňové listy od špiček letorostů nás upozorní, že je třešeň napadená mšicemi. Jakmile list rozevřeme, většinou objevíme shluk černých teček, což jsou zárodky mšic a jejich rodiče. Dalším výrazným znakem jsou mravenci, kteří se mšicemi žijí v symbióze. Využívají mšice jako takové miniaturní krávy, ze kterých dojí sladkou medovici, kterou mšice vylučují. Medovicí pak mravenci krmí svoje larvy v mraveništi. 

Listy
Pokroucené listy značí přítomnost mšic (Zdroj: Depositphotos)

Vedle mravenců se na třešních začnou houfovat také slunéčka sedmitečná, a to jak dospělé berušky, tak jejich nymfy. Oba totiž patří mezi dravý hmyz, který je v boji se mšicemi velmi úspěšný. Kromě slunéček se na mšicích pasou též zlatoočka nebo larvy pestřenek, dravé ploštice, a dokonce i pavouci. Kromě zakroucených listů pak můžeme pozorovat zakrňování letorostů třešní, a dokonce opad listů. Mšice kromě toho, že vysávají mízu z rostlin, také mohou roznášet další virová onemocnění na rostliny.

Beruška
Slunéčka patří mezi znamenité predátory (Zdroj: Depositphotos)

Ochrana před mšicemi

Ochran před mšicemi je dokonce několik. Mechanická, biologická nebo chemická. Mechanickou ochranou se rozumí především ruční sběr napadených listů a otírání, čímž se likvidují vajíčka. Je také možné mšice smývat z listů třešní pomocí silného proudu vody, ale tato ochrana je spíše krátkodobá, mšice se na listy velmi brzy vrátí. Takováto ochrana navíc není možná u velkých stromů nebo v třešňových sadech. Ochrana biologická spočívá v spolehnutí se na přirozené predátory, které můžeme navíc do zahrady nalákat vysazením vhodných rostlin jako je koriandr, kopr, petržel, fenykl nebo měsíček.

Můžeme také nachystat lepové desky, ale na nich dost často končí i další druhy hmyzu, nejen mšice. Biologickou ochranu před mšicemi můžeme umocnit použitím preparátu Fitoverm. Biologická látka Fitoverm má účinek na nervovou soustavu dospělých mšic prostřednictvím zažívacího traktu těchto škůdců, na larvy je ale neúčinná. Přípravek není toxický vůči jiným živočišným druhům a je plně rozložitelný. Podobné velmi dobré výsledky zaručuje přípravek Akarin nebo Iskra Bio. Aplikace se provádí nejlépe večer, kdy je aktivita mšic nejnižší. 

Postřik
Včasná ochrana před mšicemi nám zachrání úrodu (Zdroj: Depositphotos)

Včasným postřikem chemickými přípravky pak dokážeme třešňové stromy i jiné rostliny ochránit před nálety mšic. Jedná se především o přípravky:

  • Mospilan 20 SP
  • Rock Effect
  • Afik AE
  • Karate Zeon 5CS
  • Multirose

Vždy je potřeba postupovat přesně podle návodu výrobce a postřik provádět  v doporučeném období, jinak ochrana nebude fungovat. Je nutno si i uvědomit, že období výrazných veder ovlivňuje i účinnost všech přípravků (u některých více, u jiných méně), takže při teplotách nad 20°C již nemusí být úspěšnost aplikace 100%. Ideální doba je večer případně brzo ráno, abychom neprováděli postřik v době, kdy na rostliny silně svítí slunce.

Mospilan je systémový přípravek (nepůsobí pouze v místě zasaženém postřikem, ale rostlina so ho sama rozvede i do jiných oblastí) určený k hubení širokého spektra škůdců na ovoci, zelenině nebo na okrasných rostlinách. K dostání je i ve formě spreje, kdy je uvnitř lahve rozpustný sáček s 0,2g přípravku, který doplníme 0,5Lt vody, protřepeme a po cca. 5 minutách můžeme přípravek aplikovat. Tento přípravek je vhodný k použití na:

  • brambory (mandelinka bramborová)
  • jádroviny (obaleč, mšice, vlnatka krvavá)
  • třešeň, višeň (květopas peckový, vrtule třešňová). Použití není v etiketě uvedené, ale účinná je stejná dávka jako u jádrovin)
  • okurky a rajčata (mšice)
  • okrasné rostliny (molice skleníková, mšice, vč. mšice bavlníkové)
Mospilan 20 SP
Správné dávkování se dozvíte v příbalovém letáku (Zdroj: Lovela)
LOVELA Mospilan 20 SP Sprej 0,2g
Lahev obsahuje prášek rozpustný ve vodě (Zdroj: Lovela)

Používejte všechny přípravky na ochranu rostlin bezpečně. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku. Respektujte varovné věty a symboly. 

Lidové rady

  • Zmíníme také několik starých návodů, které používali naši předkové. Nejčastěji se používá roztok dřevěného popela s trochou hypermaganu. V 10 l vody se rozmíchají zhruba dva šálky popela. Následně přidáme asi půl lžičky hypermanganu. Tímto roztokem naplníme postřikovač a stromy omyjeme.
  • Obdobně působí roztok popela, mýdla a octa. Do 3 l vody nasypeme asi 300 g popela, přidáme 2 lžíce mýdlových vloček nebo nastrouhaného mýdla a rozmícháme. Doplníme 7 l vody a přidáme 2 polévkové lžíce octa. Třešeň se postříká tímto roztokem před květem a 2 týdny po odkvětu. 
Roztok
V době květů třešní vyzkoušejte spíš biologickou ochranu (Zdroj: Depositphotos)
  • Velmi intenzivní výsledky vykazuje postřik česnekovou vodou. Česnek zbavuje stromy nejen mšic, ale i celé řady dalších škůdců. Do 10 l teplé vody rozmačkáme 50 g česneku. Roztok přefiltrujeme přes plátno a použijeme jako postřik. 
  • V boji se mšicemi nám dokáže pomoci i obyčejný pampeliškový list. Asi 400 g čerstvých listů nasekáme na kaši a rozmícháme ve vlažné vodě, necháme minimálně 3 hodiny odstát a potom použijeme.
  • Během kvetení bychom třešňové stromy postřikovat chemickými přípravky neměli, neboť tyto přípravky jsou toxické pro včely a další opylovače. Je-li nutné provést ochranu před mšicemi nebo jinými škůdci, použijeme spíše ochranu biologickou. 

Jak si poradit se zahradními škůdci:

Publikováno: před týdnem, Autor: Martina Pilzová