Vybírejte takové keře do zahrady, aby zdobily po celý rok
Okrasné keře tvoří nedílnou složku zahradní kompozice. Při jejich výběru a osazování zahrady bychom se měli zaměřit na to, abychom vytvořili dílo s celoroční působností. Po celý rok by dřeviny, které zasadíme do zahrady, měly přinášet efekt a zajímavé oživení. Nemusí to ale být jen pěkné květy, dobře působí i sezónní vybarvení listů, pestré plody a zajímavá barva a struktura kůry.
Štědřenec svoji barvou květů a termínem kvetení doplňuje šeříky (Zdroj: Daniela Dušková)
Se všemi proměnami, které dřeviny přináší, si můžeme vyhrát, zapojit vlastní fantazii a sestavit poutavé dílo. Celoročně zajímavá zahrada by měla být cílem vaší snahy. Při výběru dřevin musíme vždy zohlednit nároky jednotlivých druhů tak aby se jim dobře dařilo. Keře, které na daném stanovišti živoří, nepřinesou očekávaný efekt. I z nenáročných dřevin lze krásně komponovat.
Kalina bodnanská (Viburnum bodnantense). Hlavní efekt tohoto nádherného keře přichází v zimě, kdy se objevují růžovobílé vonné květy. V závislosti na teplotách může kalina nakvétat po dlouhou dobu od listopadu až do února. Keře jsou nenáročné, potřebují dostatek sluníčka a propustnou půdu. O efekt zimního kvetení se postará i vilín (Hamamelis), který je ovšem o něco náročnější, vyžaduje vlhkou půdu s dostatkem rašeliny a kyselou reakcí. Nemá rád větrné lokality a nadbytek jílu v půdě.
Vilín, hamamelis intermedia, zaujme svým zimním kvetením.
Kdoulovec (Chaenomeles) vykvétá velmi brzy od konce března či počátku dubna. Jeho kvetení kopíruje známou zlatici (Forsythia). Kdoulovec má krásné květy, které jsou v závislosti na kultivaru růžové, oranžové, losové nebo červené, mohou být poloplné i plné. Nejčastěji se pěstují dva druhy, kdoulovec lahvicovitý a kdoulovec japonský. Dřevina je to velmi nenáročná, roste v jakékoliv půdě a dobře snáší tuhé zimy.
Šeřík (Syringa) kvete v květnu a krásně navazuje na zlatici a kdoulovce. Vybírat můžeme z krásných kultivarů i druhů šeříků. Pro přírodněji řešené zahrady doporučuji šeřík čínský (Syringa chinensis), který kvete velmi bohatě jemnějšími květy. Celý keř je hustý, drobnolistý kulovitého tvaru. Netvoří kořenové výmladky a nepotřebuje řez. Druh Syringa josiflexa kvete později, až v červnu. Šeříky jsou nenáročné, rostou na slunci i v lehkém polostínu. Ve stejnou dobu jako šeřík vykvétá i vzrůstný keř štědřenec (Laburnum). Má zlaté převislé hrozny květů a výborně se kombinuje zejména s fialově kvetoucími šeříky
Pěnišníky (Rhododendron) jsou v květu okouzlující. Opadavé druhy pěnišníků, azalky, často doprovází i nádherná vůně. Hodí se zejména do zahrad s kyselejší půdou. Vzhledem k tomu, že tvoří poměrně kompaktní a malý kořenový bal, lze pro ně půdu před výsadbou připravit a vylepšit ji navážkou rašeliny. Azalky jsou o něco méně náročné a rostou i v horší půdě. Pěnišníky vyniknou nejlépe ve skupinové výsadbě.
Rhododendrony patří ke keřům s nejkrásnějšími květy. Většina druhů vykvétá v druhé polovině jara
Vajgélie (Weigela) navazuje svým kvetením na přelomu května a června. Jde o nenáročný keř, který miluje plné slunce. Snese i sušší půdu. Vajgélie květnatá (Weigela florida) dorůstá až do 3 m, dobře snáší řez a jednou za čas ji prospěje hlubší zmlazení. Květy jsou nejčastěji růžové nebo karmínově červené.
Hortenzie (Hydrangea) se svými krajkovými květy patří ke kosmopolitně oblíbeným keřům. Hortenzie preferuje polostín a kyselou propustnou půdu s dostatkem vlhkosti zejména v letním období. Hortenzie jsou v našich podmínkách mrazuvzdorné a i v případě omrznutí výhonů velmi dobře a regenerují po hlubším řezu.
Nejznámější hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) kvete v mnoha barevných variantách až do června. Později na ni navazuje hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens), která je cenná svým letním kvetením, její květy jsou jemnější, bělavé. Kvetení je dlouhé a květy na keři dlouho vydrží. Je plně otužilá a každoročně ji vyhovuje hlubší řez až na Ľ výhonků. Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) dosahuje do 2 m. V současné době se dostává do popředí a do velké obliby pěstitelů i šlechtitelů. Barva květů je bílá, během dlouhé doby kvetení se ale pomalu proměňuje v jemně růžovou, tmavorůžovou a končí jako sytě červená. Keře vykvétají později než hortenzie velkolistá, většinou až v srpnu. Květy se pak postupně vyvíjejí a prochází svou barevnou proměnou až do října.
Hortenzie kvete velmi výraznými květy. Miluje mírný stín
Spolu s hortenzií latnatou se o dostatek květů v druhé polovině léta stará také ořechokřídlec (Caryopteris), perovskie (Perovskia) a komule (Buddleia). Všechny tyto keře milují sluníčko a hlubší jarní řez. Ořechokřídlec vyniká jasně modrou barvou květů, které jsou opravdovým lákadlem pro včely. Komule je zase známá svou atraktivitou pro motýly a často se setkáme i s jejím lidovým označením motýlí keř. Perovskie se hodí zejména pro sušší písčité půdy.
Květy komule tvoří bohaté hrozny, jemně voní a lákají motýly (Zdroj: Daniela Dušková) Perovskie kvete od července do září. Miluje slunné a suché stanoviště (Zdroj: Daniela Dušková)
V září se pomalu dostávají ke slovu dřeviny s pěknými plody, mezi nejkrásnější patří hlohyně (Pyracantha). Plody připomínají drobná jablíčka a hustě obalují výhony po celé délce. Jejich barva může být červená, oranžová nebo žlutá. Hlohyně tvoří dlouhé výhony, které je možné vyvazovat také ke konstrukci. Velmi pěkně se vyjímá na treláži u zdi domu, výhony je dobré zakracovat řezem, časem vytvoří dokonalou zelenou stěnu, která je na podzim naprosto nepřehlédnutelná.
Na podzim je o květy již daleko větší nouze, vegetační sezona v našich klimatických podmínkách končí a rostliny se připravují na dlouhé období zimního klidu. O to, aby i v tomto období byla zahrada zajímavá, se postarají nejen dřeviny s pěknými plody ale i s pestrým vybarvením listů. Na podzim nádherně vybarvují javory, do malých zahrad jsou perfektní druhy Acer ginnala, A. japonicum, A. palmatum, A. Rubrum, jejich zbarvení je v červených a oranžových tónech. Pro pěkné vybarvení je potřeba dostatek sluníčka, v polostínu je vybavení méně intenzivní. Do krásných oranžovočervených tónů vybarvuje i vilín a škumpa.
V zimě, kdy jsou listy dávno opadané, se musíme spolehnout na strukturu dřeviny, tvar a barvu větví. Nejlepší jsou svídy (Cornus), druh Cornus alba 'Sibirica' je pověstná karmínově červenými pruty, které krásně září na bílém sněhu, Cornus stolonifera flaviramea má výhony žlutozelené. S červenokorou svídou se dobře kombinuje. Aby byly výhony sytě zbarvené, je potřeba keře pravidelně řezat. Nejhezčí barvu mají právě mladé pruty.
