Letošní zima, na rozdíl od předchozích, byla mrazivější, a tak jsme věřili, že přijde omezení výskytu škůdců, především pak slimáků. Opak je pravdou a letošní sezonu můžeme vskutku nazvat jako slimáčí. Jsou oblasti, kde se jim daří a díky své žravosti likvidují vše, co se na zahradě snažíme pěstovat.
Slimáci dokážou během několika dnů zkonzumovat neuvěřitelné množství rostlin, a tím způsobit značné škody. Plzák španělský je považován za největšího škůdce nejen u nás, ale v celé Evropě. Zejména proto, že nemá mnoho přirozených nepřátel. Nebezpečný je pro něj nedostatek vody. Plzák španělský (Arion lusitanicus) pochází z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a Anglie. Před 50 lety se začal rozšiřovat dále spolu se zemědělskou činností. Brzy obýval celou Evropu a dostal se až do USA. U nás byl poprvé spolehlivě určen v roce 1991 a od té doby se v kulturní krajině invazně šíří. Svou velikostí 8−12 cm se podobá našemu původnímu plzáku lesnímu (Arion rufus).
Tento na potravu skromnější příbuzný však dorůstá ještě větší velikosti a liší se i zbarvením. Plzák španělský dorůstá délky asi 12 cm a jeho zbarvení má různé odstíny oranžovohnědé barvy.
Mladí plzáci se ještě lépe rozpoznají, protože jsou pestře zabarveni v odstínech žluté až hnědé se dvěma světlými pruhy na zádech. Všichni slimáci jsou velkými ničiteli rostlin, zejména zeleniny. Vylézají večer z temných a vlhkých úkrytů a zkonzumují, na co přijdou. Nejvíce slimáků bývá od konce května do července. Důležité je zahradu, záhony a různá zákoutí pravidelně kontrolovat. Slimáci jsou nejaktivnější po dešti nebo po zálivce, proto, je-li to možné, zaléváme rostliny pouze ráno.
Lze si připravit takovou past pro slimáky, abychom odhalili, že již brzy začne jejich invaze. Na stinném místě položte prkno a pod něj vlhký hadr. Skrýš každý den kontrolujte a hned při prvním výskytu slimáků je třeba proti nim zasáhnout. Existuje celá řada lidových metod, jak zvítězit nad slimáky. Vyplatí se rozhodně vytvořit ohraničující výsevní pásy z hořčice, lichořeřišnice, šalvěje nebo yzopu. Účinnost závisí pravděpodobně na vývinu éterických olejů a vonných látek. Přitom hrají rozhodující roli půdní poměry, světlo a teplota.
Zajímavá je i metoda mulčování listů kapradin nebo rajčat do ohrožených porostů. I zde se uplatňuje silný zápach. V deštivých týdnech a na těžkých půdách se musí pokládat jen tenké vrstvy. Vyplatí se používat zaschlý materiál a pokryv půdy častěji obnovovat. Pozor ale na silnou vrstvu mulče, zde může ve vlhké temnotě vzniknout pravý plží ráj!
Přirozené překážky se dají vytvářet z kamenné moučky, vápna nebo dřevěného popele. Kamennou moučkou se mohou poprášit i listy. Tyto ostré látky nutí plže se jim vyhnout. Prostředky působí ovšem jen za suchého počasí. Déle vydrží čistý písek, který na měkkém těle plžů působí jako nepatrné, zato však velmi ostré krystalky. Jedlové a smrkové jehličí, rákosová drtina nebo tlučené vaječné skořápky rovněž plže odradí. V neposlední řadě jsou i suché piliny. Ty se již odedávna sypou jako silný ochranný val kolem jiřin a fazolí.
Dobře známé je použití kuchyňské soli. Posolený plzák se jednoduše rozloží. Tento způsob ale není vhodný pro použití na pěstebních záhonech, ve sklenících, fóliovnících či na trávníku. Dochází tak k silnému zasolení půdy, kterého se budeme velice těžko a zdlouhavě zbavovat. A tak se mnozí pěstitelé vrhají na pravidelný sběr již od časných ranních hodin. Při přemnožení ale samotný sběr slimáků opravdu nestačí. Při silném výskytu je třeba použít návnadu na slimáky. Vhodný je přípravek, jehož účinnou látkou je fosforečnan železitý, který není škodlivý pro životní prostředí. U slimáků nedochází k nadměrné tvorbě slizu a povrch záhonů zůstává čistý.
Slimáci se po požití granulí stáhnou s pocitem nasycení do skrýší, kde později hynou. Za vlhka se účinnost přípravku nesnižuje naopak, granule nabobtnají a jsou pro slimáky ještě lákavější. Za sucha se granulím vrátí opět jejich původní velikost.
Pro dosažení nejvyššího efektu je nutné přípravek rozhodit rovnoměrně po záhonu. Nedoporučuje se jej aplikovat v hromádkách nebo kroužcích. Pokud se slimák tímto kruhem prokouše, vytvoří tím cestičku pro své kolegy. Účinnou látkou přípravku je fosforečnan železitý, běžně se vyskytující v přírodě, který se bez problémů rozloží na základní prvky – fosfor a železo, které rostliny dále využijí.
Další možností je využití parazitických hlístic. Po aplikaci do půdy začnou pronikat parazitické hlístice (nematody) do slimáků a plzáků spolu se symbiotickou bakterií (Moraxela osloensis), kterou si v sobě nesou. Na toto napadení slimák nejprve reaguje tak, že během 3-5 dnů přestává žrát a ukryje se pod zem a následně v rozmezí 7–21 dnů dochází k jeho přirozenému uhynutí. Po té začínají hlístice vyhledávat nového hostitele. V případě dalšího výskytu je možné aplikaci přípravku zopakovat. Přípravek lze použít v orné půdě, v zeleninových záhonech, okrasných zahradách, ve sklenících a otevřených plochách.
Parazitické hlístice působí nejlépe na menší a mladé slimáky a plzáky. Při použití proti dospělým slimákům, je účinek hlístic malý. Přípravek není vhodné aplikovat na těžkých, zamokřených a zmrzlých půdách. Použití přípravku spolu s chemickou ochranou je vyloučené. Obzvláště rizikové pro parazitickou hlístici Phasmarhabditis hemafrodita jsou půdní insekticidy, nematocidy a fumiganty. Účinnost hlístic lze také snížit kultivačními zásahy jako je okopávání, rytí apod.
A posledním způsobem likvidace slimáků je použití chemických moluskocidů s obsahem metaldehydu, přípravků pod názvem např. Slimex nebo Limanish. Jedná se o tzv. požerovou nástrahu, kterou slimák musí zkonzumovat. Oba přípravky proto obsahují přírodní atraktaktanty (lákadla) tvořená výtažky z brukvovitých rostlin, které jsou pro slimáky nejchutnější. Svou vůní lákají slimáka dokonce tak, že dá granulce nástrahy přednost před pěstovaným salátem. Slimáci pak po pozření během dvou dnů přestávají přijímat potravu a
hynou.
Publikováno: 12. 7. 2021, Autor: Ludmila Dušková, Profil autora: Ludmila Dušková
