Pokud se u broskvoní zkroutí listy, může se jednat o kadeřavost nebo napadení mšicemi. Jak problém rozpoznat a jak zasáhnout?
Ovocné stromy mohou být napadeny mnoha chorobami a škůdci. Pokud se na nich objeví pokroucené listy, viník je nasnadě. Najdete-li na nich hmyz, půjde zřejmě o napadení mšicemi. Červené nebo žluté skvrny zas ukazují na kadeřavost. Proti obojímu je potřeba bojovat.
Pokud objevíte na listech broskvoní kadeřavost, jednejte (Zdroj: Depositphotos)
Kadeřavost broskvoní
Jednou z příčin pokroucených listů broskvoní může být onemocnění, které způsobuje houba puchýřnatka broskvoňová (Taphrina deformans). Projevuje se po vyrašení listů, když se zvětší jejich plocha. Objeví se načervenalé či nažloutlé puchýře nepravidelného tvaru. Na spodní straně listu najdete poprašek – houbu. Čepel listu je potom viditelně ztluštělá. Silně napadené listy usychají a následně opadávají. Letorosty duří, jsou krátké, usychají, listy na nich narůstají velmi blízko sebe. I plody, pokud narostou, nesou známky napadení. Vznikají na nich červenofialové lesklé skvrny s nepravidelným okrajem.
I když se vám může zdát, že s nastalým podzimem nebo zimou je po nemoci, není tomu tak. Spory přezimují na stromě a na jaře se opět rozšiřují na nové listy a infikují je. Zvláštností je, že napadeny mohou být jen mladé listy do velikosti 1-1,5cm, je to tzv. věková rezistence. Optimum pro její klíčení a vznik infekce je pak mezi 20-22°C. Nejvíce se vyskytuje od začátku rašení do konce kvetení. Délka infekce je pak ovlivněna i počasím, za tepla je rychlá, ale krátká. Pokud je chladno, trvá déle.
Abyste se pokrouceným listům a poškozeným plodům broskví způsobeným kadeřavostí vyhnuli, je třeba provádět ošetření postřiky. V první řadě byste si měli pořídit odrůdy, které jsou co nejodolnější, zdraví je základem odolnosti proti všem chorobám. Udělejte podzimní postřik. Vhodná doba je po opadání listů, ale ještě ve chvíli, kdy nemrzne a je sucho. Ošetřete vždy větve i kmen stromu. Opadané listy je vhodné spálit.
Další postřik by měl přijít, když se nalévají pupeny. To může být už koncem února či začátkem března. Ošetření opakujte ještě jednou nebo dvakrát, pokud je chladné, deštivé počasí. Interval by měl být 10-14dní. Vhodnými, vysoce účinnými preparáty jsou měďnaté fungicidy. Ty můžete používat až do počátku kvetení. Po odkvětu použijte některý z organických prostředků. Ty měďnaté můžou v tomto čase působit na rostliny fytotoxicky. Vhodné produkty jsou Dithane DG Neotec, Champion 50 WP, Kuprikol 50 nebo Kocide 2000.
Dalším původcem pokroucených listů na broskvoni ale i dalších rostlinách jsou mšice (Aphididaea). Na broskvoních jde nejčastěji o mšici hnízdotvornou nebo broskvoňovou, případně slívovou. Najdete je na stromech zjara a na začátku léta. Mšice přelétají během sezóny i na další byliny a dřeviny (kromě mšice jabloňové). Listy se při napadení svinují, u mšice hnízdotvorné se shlukují na vrcholku letorostů. Ty začínají usychat, jejich růst se zastavuje. Na rubu listů můžete najít početné kolonie mšic. Na silně poškozených stromech se nevytvoří květy. V medovici vylučované mšicemi se mohou usídlit černé houby, kvůli kterým jsou pak plody nevzhledné.
Mšice dokáží zdevastovat rostliny, a protože se stěhují, nemusí zůstat pouze u jedné, na které je najdete. Vajíčka přezimují na kůře. Ty můžete zlikvidovat například přípravkem Zolone 35 EC. Ideální je podpora přirozených nepřátel. Mezi ty patří ploštice, slunéčka, zlatoočka a další. Pokud objevíte mšice na stromě a bude jich jen pár, odstraňte napadené letorosty nebo jejich vrcholy. Pokud je populace větší, použijte aficidy. Dejte ale pozor na rezistenci některých populací. A kontrolujte po postřiku účinnost. Ošetření proveďte na podzim, kdy se mšice vrací ze sekundárních hostitelů. Vhodné jsou přípravky Mospilan, Decis Flow nebo třeba Pirimor. Aplikujte je před květem. Existuje i mnoho domácích receptů, které můžete místo chemických prostředků vyzkoušet.
