reklama

Moniliová spála na jabloních nás připraví i o celou úrodu

Moniliová spála není záležitostí jen jabloní, ale i mnoha dalších stromů a dokonce i okrasných keřů. Jedná se o houbovou chorobu, která má na svědomí i totální odumření nasazených květů. Pro nás to pak znamená marné čekání na úrodu. Jak si s touto nepříjemnou a zákeřnou chorobou stromů i keřů poradit? Povíme vám, kde začít.

i (Zdroj: Depositphotos)
Moniliová spála na jabloních nás připraví i o celou úrodu (Zdroj: Depositphotos)

Moniliová spála 

Moniliovou spálu dřevin má na svědomí houba třídy Leotiomycetes z čeledi hlízenkovitých (Sclerotiniaceae). Kromě jabloní jsou moniliovou spálou nejčastěji ohroženy peckoviny, tedy třešně, višně, meruňky nebo slivoně, ale i okrasné dřeviny jako zlatice, višně plstnaté nebo mandloně. Tato choroba je také známá pod označením moniliový úžeh (Monilinia laxa), případně jako mrtvice. Moniliová spála se projevuje náhlým zavadáním a hnědnutím květů, po kterém následuje rychlé vadnutí, zasychání a odumírání nasazených plodů a letorostů. Napadené letorosty a květy vypadají jako spálené (odtud název spála) a uschlé zůstávají v korunách stromů až do konce vegetace. Příznaky napadení květů, které neopadávají a zůstávají na stromech, připomínají poškození mrazem.

Listy
i (Zdroj: Depositphotos)
Listy při moniliové spále vypadají jako přešlé mrazem

Vznik a vývoj moniliové spály je závislý na průběhu počasí v době kvetení stromů. Příznivé podmínky pro vznik onemocnění vytvářejí dešťové srážky nebo jen vysoká vzdušná vlhkost ve spojení s nižší průměrnou denní teplotou pod 12 °C. Zárodky houby přežívají v mumifikovaných plodech a v napadených částech rostlin. Na jaře se pak díky výtrusům po větru roznášejí po okolí do dalších květů. Infekce plodů vzniká při poranění pokožky plodu ať už mechanicky, nebo okusem od hmyzu. Rozvoj hniloby plodů podporuje deštivé teplé počasí.

Silně napadené stromy ztrácí úrodu, usychají a mohou i odumřít, protože se na postižených letorostech často tvoří klejotok a rakovinné ranky, které jsou vstupní branou pro další dřevokazné mikroorganismy. U všech druhů peckovin jsou podstatné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd. Shodný původce je i příčinou moniliové hniloby plodů peckovin. Moniliová spála napadá více peckoviny, u jabloní se tak často nevyskytuje, ale naopak jsou jabloně (a dále také hrušně nebo kdouloně) napadány moniliovou hnilobou.

Květy
i (Zdroj: Depositphotos)
Třešňové květy zasažené moniliovou spálou hnědnou a usychají

Moniliová hniloba

Objevuje se prakticky společně s moniliovou spálou. Slupka i dužnina plodů všech druhů ovocných stromů měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavě bílé polštářky, kdy dochází k narůstání a tvorbě plodnic hub. Tyto polštářky jsou většinou uspořádány v kruzích. Dužnina jablka napadeného moniliovou hnilobou postupně hnědne, až celý plod shnije kompletně. Pod jeho pokožkou se vytvářejí takzvaná sporodochia. Pokožka plodu popraská a na povrchu plodu budou patrné typické svazky houbových spor. Charakterizovat je lze jako bělavé kruhy.

Hniloba
i (Zdroj: Depositphotos)
Moniliová hniloba dokáže zdecimovat celou úrodu

Prevence a ochrana

Nejlepší ochranou je prevence, která spočívá v pěstování odolnějších odrůd. Dále je potřeba odstraňovat napadené květy, plody i větve. Na počátku kvetení a při odkvétání je možné stromy ošetřit povolenými fungicidními přípravky, jako např. Horizon 250 EW, Kumulus WG nebo Moon Privilege. Fungicidní ošetření proti moniliové spále se provádí na začátku květu ovocných stromů (pokud je minimálně 15–20 % květů rozkvetlých), dále pak v průběhu povětrnostních podmínek se 1–2× postřik opakuje. Současně se provádí postřik proti hnilobě, která se rozvíjí společně s moniliovou spálou.

Proti moniliové hnilobě se ošetřuje v létě při zabarvování plodů, vždy ale s respektováním ochranné lhůty přípravku, tedy doby ve dnech od posledního postřiku do sklizně. Shnilé a mumifikované plody se musí neprodleně sesbírat a zlikvidovat. V žádném případě se nesmí házet do kompostu, protože v nich houba dále přebývá a zjara by se opět začala šířit. Stejně tak je nutné odstranit napadené větévky. Zapomenout nelze ani na ochranu před obalečem jabloňovým ve formě postřiků. Ideální je aplikace fungicidů v době kvetení. Z přípravků můžeme jmenovat třeba Dithane DG či Agro moniliová spála STOP a jiné. Nezapomeňte také prosvětlit korunu stromu.

Větvičky
i (Zdroj: Depositphotos)
Větvičky meruněk s květy zasaženými moniliovou spálou

Vyhněte se neúspěšnému pěstování jablek

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Publikováno: 18. 7. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová