V minulých dílech jsme si již mnohé k tématu navrhování zahrad pověděli, nyní je tedy čas podívat se na teorii v praxi. Pro demonstraci řešení jsme vybrali klasickou rozlehlou zahradu bytového komplexu, která se rozkládá na nekomplikovaném pozemku o rozloze přibližně 1000 m². Krásně demonstruje, jak lze pracovat s prostorem, rostlinným detailem i s technickými prvky.

Krásná, živá a obytná zahrada

Jakým způsobem docílit toho, aby zahrada byla nebyla fádní? Doporučení zahradních architektů zní následovně: Radí pracovat současně s dvěma hodnotami – prostorem a funkcí. Obojí by mělo být v ideální rovnováze. Například v naší ukázkové realizaci je patrná výrazně oddělená užitková část i relaxační zóna. Když však přijde najednou více hostů, nemusí se tísnit jen ve funkčním altánu, ale mohou se pohodlně rozprostřít i na trávník, jenž jinak slouží jen jako dekorace.

Trávník ano, ale…

Plánujeme zahradu 1. díl aneb Jak si vytvořit utajenou zelenou oázu uprostřed města

V dnešní době je bohužel vidět hodně zahrad, které zdobí jenom perfektně zastřižené trávníky. Uživatelé se neopodstatněně obávají, že jenom taková zahrada je bezúdržbová a dá se snadno využívat. Nic však není vzdálenější realitě. Majitelé nakonec veškerý čas stráví sekáním a údržbou. Na rovné a ničím oživené ploše se ani jinak realizovat nedá. Je třeba vždy přemýšlet o zahradě tak, jak by ji konkrétní rodina potřebovala a chtěla využívat. Právě proto není vhodné vytvářet univerzální travnatou plochu.

Návrh šitý na míru

Aby zahrada byla skutečně obytná, je důležité přemýšlet nad jejími funkcemi například, jak ji užíváme v průběhu dne. Protože jiné potřeby máme ráno, jiné odpoledne, jelikož ranní kávu si rádi dopřejeme na mírném dopoledním sluníčku, kdežto ohniště pro večerní sezení je lepší umístit směrem, kam zapadá slunce.

Okrasná předzahrada

To samé platí i o ročních obdobích. Například zde je vše promyšleno tak, že v přední části je takzvaná předzahrada, kudy majitelé a hosté pravidelně přicházejí do domu. A právě ona by proto měla být během celého roku vizuálně nejvíc atraktivní. To znamená, stále by se zde mělo něco odehrávat – na jaře a v létě kvetoucí rostliny, traviny na podzim, barevné proměny listí a i v zimě ji můžeme oživit například barevnou kůrou použitých dřevin či bobulemi. Jakákoli funkce je zde pominutá, tato část působí opravdu jen dekorativně.

Funkční zahrada

Plánujeme zahradu 2. díl, Venkovská zahrada

Naproti tomu v zadní části zahrady, která je za domem, je umístěna relaxační a užitková část. Tato zahrada se využívá nejčastěji v teplých měsících, tedy od jara do podzimu. Zde by se také měly odehrávat veškeré rodinné oslavy, víkendový odpočinek, obědy či večeře. Například co se týká snídaní, autoři přemýšleli takto: Velké rodinné snídaně, jež mnohdy trvají hodinu i déle, probíhají v zastřešeném altánu umístěném hlouběji v zahradě, ale pro rychlé všední snídání je určena terasa přímo navazující na dům, kde je možné rychle vše odnést a odejít. V zadní části této užitkové zahrady je také situované dětské hřiště a sauna.

Jedlá zahrada

Znovuobjeveným trendem moderních zahrad jsou takzvané jedlé zahrady a s tím spojené promyšlené vysazování jedlých rostlin. Zde je koncept jedlé zahrady především vedený jako mix bylinek a menších ovocných keřů. Můžeme zde vedle sebe najít kontryhel, šalvěj, oregano i borůvky, muchovník nebo rybízy.

Promyšlená nahodilost

Půvab této zahrady je v její zdánlivé nahodilosti. Není viditelně organizována v řádcích nebo vyvýšených záhonech, ale tím spíš působí přirozeně. Zde architekti postupovali tak, aby celek působil divoce a rozvolněně. Aby člověk, který se tudy projde, měl dojem, že je spíš na okraji lesa nebo na venkově než uprostřed velkoměsta.

Půdopokryvné rostliny

Další prvek charakterizující tuto zahradu jsou půdopokryvné rostliny, které nejenom že plní svoji funkci ochrannou, ale jsou zde k vidění například i lesní jahody, které zaplňují relativně velkou plochu, a navíc potěší chutnými poldy. Výhody půdopokryvných rostlin se nedoporučuje přehlížet. Díky nim totiž minimalizujete potřebnou péči o zahradu. Bez nich by se rozlehlá a členitá zahrada jen velmi obtížně, a hlavně namáhavě udržovala. Proto radíme vždy nějaké vhodné zvolit.

Trvalkové záhony

Představte si, že na této konkrétní zahradě, jež má rozlohu zhruba 1000 m², je přibližně 600 m² trvalkových záhonů. Právě proto je třeba mít vše opravdu dobře promyšlené, především správně zvolené kombinace půdopokryvů a květin, aby do záhonů neprorůstal plevel. Rostliny je však zároveň potřeba vhodným způsobem zpřístupnit, aby bylo možné o ně pečovat. A proto jsou zde všude zpevněné cestičky, kudy mohou běhat děti i procházet dospělí, lze díky nim volně trhat dozrávající ovoce a zároveň i pečovat o záhonky.

Kouzlo divoké zahrady

Protože je po celé ploše instalovaný závlahový systém, péče o pozemek je skutečně minimalizována. Architekti dokonce doporučují větší údržbu provádět jen zhruba 2× do roka, kdy stačí celou zahradu projít a odstranit suché části i bujně přerůstající plevel, který překonal půdopokryvy. Menší nároky na údržbu také záleží na citu pro detail, protože pokud je výsadba vedená divočeji, tak ani nevadí, když je v ní občas něco odkvetlého nebo zaschlého. Naopak, celek působí přirozeněji. Dodneška jste si možná mysleli, že každá krásná zahrada musí mít velkou zatravněnou plochu, nyní tedy už víte, jak půvabná může být i hodně velká zahrada, pokud má spoustu zákoutí a promyšlené záhonové plochy.   

Jak vybarvit zahradu na podzim