Kromě klasických chorob se na angreštech podepisuje i poškození slunečním zářením. Vyvolalo jej chladné a vlhké počasí v květnu, které náhle přešlo v silné sluneční záření a horko. Citlivé plody takto reagují a jsou vlastně popálené od paprsků. Angrešty také sužují houbové choroby a padlí. Jak chorobách angreštů předcházet?
Angrešt a jeho choroby
Angrešt patří mezi bobuloviny, u nás se vyskytuje jako planá i šlechtěná rostlina pod názvem srstka angrešt, také srstka obecná či meruzalka srstka (Ribes uva-crispa, Grossularia uva crispa). Plod angreštu obsahuje mnoho ovocných kyselin, především kyselinu citronovou, jablečnou, vinnou a šťavelovou. Obsahuje méně než 10 % cukru. Obsahuje vitamin C, vitamin E a menší množství vitaminu B. Z minerálních látek je bohatý na draslík, fosfor, karoten, vápník, hořčík, železo, zinek, mangan, fluór, biotin a měď, křemík, který pomáhá udržovat zdravé stěny buněk a pevné vazivové tkáně, a tak předchází cévním nemocem. Slupka je navíc bohatá na nenasycené mastné kyseliny, což srdci prospívá.
Angreštu se daří na různých půdách, které jsou bohaté na živiny, jsou lehčí až středně těžké, propustné a odvodněné. Angrešt potřebuje vzdušné a málo vlhké stanoviště, jinak bude trpět na plísně. Není potřeba je prořezávat, kromě poškozených letorostů. Můžeme je pěstovat ve stromkové i keřové formě.
Choroby
Americké padlí angreštové (také nejnověji nazývané hnědé padlí angreštové) je choroba ovocných dřevin, které se projevuje především napadením plodů a listů. Choroba je způsobena cizopasnou houbou Podosphaera mors-uvae. Koncem května se objevuje na mladých výhoncích povlak bělavého moučnatého epifytického mycelia, kterým se zakrátko pokryje celý vegetační vrchol i s pupeny.
Evropské padlí vyvolává houba Microsphaera grossulariae, které napadá pouze listy angreštu a vytváří na nich řídký nálet bílého podhoubí. Ochrana spočívá především v pěstování odolných odrůd a preventivním ošetřování citlivých odrůd. Pokud už k napadení angreštu dojde, všechny napadené části výhonků a napadené plody je třeba ihned zcela odstranit. Během vegetace, zejména před a po odkvětu, použijte vhodné fungicidy. Povolený je jediný přípravek, a to Discus. Určitý potlačující účinek mají i přípravky Biool a Bioton.
Antraknóza rybízu je houbová choroba rostlin rovněž nazývaná pakustřebka rybízová. Je způsobená houbou Drepanopeziza ribis napadající především rod meruzalka (Ribes) a tedy také srstky. Od konce jara se vyskytují na listových čepelích zřejmé příznaky. Ačkoliv bývají napadány i listové řapíky, letorosty a stopky květů a plodů nejčastěji symptomy nákazy lze najít na listech. Listy bývají posety žlutozelenými 1 až 3 mm velké skvrnami. Preventivním opatřením je pěstování rostlin ve vzdušných a slunných oblastech, likvidace napadených listů a pěstování odolnějších odrůd. Je možné před květem provést ošetření přípravky Dithane DG Neotec a po odkvětu zopakovat.
Plíseň šedá je choroba, která napadá zejména oslabené rostliny ve všech fázích vývoje a bez výběru druhů. Na poškozených výhoncích starších rostlin se objevují měkké tmavé, vodnaté a rychle se rozšiřující skvrny, které za krátký čas hnědnou a pokrývají se šedivým povlakem. Ochrana spočívá v preventivních postřicích fungicidy u potenciálně ohrožených porostů a v použití organických fungicidů (Teldor 500 SC, Dithane, Euparen multi nebo Novozir).
Rez černá na rostlinách vypadá podobně jako rez na kovech. Jedná se o oranžové skvrny a výčnělky. Ty na rostlinách jsou patrné na listech. Někdy se považuje pouze za estetickou vadu, ale se jedná o houbové onemocnění, které může způsobit ztrátu vitality napadené rostliny a někdy dokonce také i úhyn. Z listů se rez šíří do dalších částí rostlin, proto je třeba zakročit co nejdříve. Onemocnění vzniká při vyšší vlhkosti a teplotě od 20 °C.
Prvním krokem je odstranění infikovaných listů a jejich spálení. Rozhodně je nedávejte do kompostu. Spory hub mohou přezimovat v půdě, takže odstranění infikovaných částí je obzvláště důležité. Můžete použít postřik – využít se dá celá řada komerčních fungicidů, které mohou působit jako léčba i prevence. Doma si můžete připravit vlastní postřiky, například směs česneku, pelyňku (400 g čerstvého pelyňku na 10 l vody, nechat odstát 12 hodin), přesličky (200 g čerstvé přesličky na 10 l vody, povařit 30 minut) nebo grapefruitu.
Ze škůdců jsou to zejména mšice, roztoči, mery, molice a další škůdci. Na plody angreštu má vliv poškození slunečním zářením. Vyvolává jej chladné a vlhké počasí v květnu, které náhle přejde v silné sluneční záření a horko. Citlivé plody takto reagují a jsou vlastně popálené od paprsků.
Připravte si z angreštu chutný sirup
Publikováno: 20. 7. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
