Schnutí a rezavění jehličnanů se jeví jako vážný problém a většinou je způsobeno nějakou chorobou jehličnanů. Ale ne vždy! Na vině mohou být další faktory, které stav jehličnanů zapříčiňují. Víte, co dalšího vám dokáže vaše jehličnany zdecimovat?
Schnutí a rezavění jehličnanů
Uvažujete o vysázení jehličnanů na vaší zahradě? Ještě předtím, než se do samotného sázení pustíte, byste se měli zajímat o podmínky, ve kterých se bude jehličnanům dobře dařit. Může se totiž docela lehce stát, že přes veškerou péči začnou jehličnany schnout a rezavět. Proč tomu tak je?
Ne vždy to musí být nutně způsobeno chorobou nebo napadením škůdci. Někdy je ve hře další příčina. U některých jehličnanů dochází také k podzimnímu a zimnímu zbarvení do rezavé až hnědé barvy, což je ale přirozené a nejedná se o žádnou chorobu ani jiný fyziologický problém. Jaké nejčastější chyby tedy děláme při pěstování jehličnanů, které k jejich zreznutí či uschnutí mohou vést?
Chystáte se na výsadbu nových jehličnatých stromů? Podívejte se na krátkou reportáž, kde vám poradíme, jak stromy sázet do okrasné zahrady.

Správná půda a pH
Cedr (Cedrus), Sekvojovec (Sequoiadendron), Kryptomérie (Cryptomeria), Pajehličník (Sciadopitys) nebo Ostrolistec (Cunninghamia) jsou teplomilné dřeviny, které budeme vysazovat jenom v nižších polohách a na chráněných místech u domů nebo pevnostěnných plotů. Cypřišek (Chamaecyparis), Zerav (Thuja) nebo Jedlovec (Tsuga) vyžadují v mládí přistíněnou, chráněnou polohu, protože nesnáší průvanové polohy. Obecně ale lze říci, že většina jehličnanů upřednostňuje propustnou a polopropustnou a mírně kyselou půdu.
Při pěstování jehličnanů musíte mít na zahradě dostatečnou hloubku půdy. Pokud si někdo myslí, že na zahradu naveze 10-15 cm ornice, tak to opravdu stačí jen na trávník, ale většina dřevin zde bude živořit. Dalším nešvarem je vysazovat jehličnany do míst, kde bývala stavení nebo navážka sutin a stavebních materiálů. Veškeré tyto materiály jsou většinou vápenaté a budou po mnoho let ovlivňovat pH půdy. Pokud tedy chceme sázet jehličnany do nevhodné půdy, musíme jim zajistit alespoň vhodnou výživu a hnojení, aby snáze překonaly prvotní problémy při přesazování.
Škůdci napadají i jehličnaté stromy. Víte, jak napadení škůdcem poznáte nebo jak strom zachránit? Přečtěte si i náš další článek.

Použitelná hnojiva: ideální je rohovina jako organické hnojivo, z organominerálních je osvědčený AGRAbiomin na konifery nebo speciální AGRAbiomin na thuje a cypřišky. Z minerálních hnojiv lze použít např. Cererit nebo NPK.
Choroby
Nejčastěji se na jehličnanech objevuje sypavka borová, což je houbová choroba. Jedním z jejích znaků napadení jehličnanů je právě schnutí jehličnanů, zejména borovic. Jehličí z borovic pak v brzkém jaru opadá. Je potřeba je odstranit a nejlépe spálit, protože stále obsahuje zárodky sypavky a nevědomky bychom ji mohli rozšířit po celém okolí. Kromě borovic pak další druhy sypavky napadají též douglasky nebo smrky. V dubnu se na jehlicích jehličnanů mohou objevit rezavé skvrnky, které má na svědomí Coleosporium tussilaginis čili rez borová. Při zasažení jehličnanů touto chorobou ale jehličí neopadá a zůstává na letorostech. Smrky zase napadá rez smrková.


Škůdci
Kromě nejčastěji a bohužel i plošně se vyskytujícího kůrovce můžeme narazit na bekyni mnišku, která způsobuje holožíry a rozsáhlé škody. Dále je tu štětconoš trnkový, pilatka smrková nebo štítenka jalovcová. Většina těchto škůdců ožírá mladé jehličí, klade pod kůru svá vajíčka a způsobuje usychání jehličnanů v důsledku silného poškození rostlin.
Voda
Jehličnany ke svému spokojenému růstu potřebují především vodu. A to celoročně. Dostatečný přísun vody a stálá zálivka jsou předpokladem pro úspěšné pěstování jehličnanů. Na zálivku pak nesmíme zapomínat ani v zimě, zejména pokud jsou zimy bez dostatku sněhové pokrývky. Zálivku ale provádíme pouze ve dnech, kdy teplota vzduchu vystoupá nad nulu.
Od října po březen je nejlepší doma na řízkování jehličanů. Chcete své jehličnaté stromy rozmnožit? Poradíme vám, jak na to!

Pokud máte jehličnany zasazené v kvalitní půdě, pravidelně je zaléváte a jehličnany jsou i ošetřeny před chorobami a škůdci, jsou i hnojeny, a přece zejména odspodu jejich jehličí rezaví a usychá, jsou na vině především psi. Snažte se zabránit tomu, aby váš pes při venčení nebo volném pohybu po zahradě močil na kmínky jehličnanů. Moč je velmi agresivní tekutina, která spolehlivě spálí jehličí tak, že rostlina může začít usychat.

A stejně tak dávejte pozor při hnojení, protože neředěný roztok hnojiva dokáže rostlinu taktéž spálit a zahubit. Velkým nebezpečím pro jehličnany jsou exhaláty především s obsahem SO2, CO, H2S nebo chloru. Velká koncentrace výfukových plynů a možnost zasolení půdy zimním posypem solí jehličnany hubí. Na lokalitách s větší koncentrací těchto škodlivin je lépe jehličnany sázet jen omezeně, a to ještě relativně nejodolnější druhy jako tis červený, zerav západní, smrk pichlavý nebo borovici černou. Tyto jehličnany jsou schopny přežívat i na místech s nepříznivým klimatem pro většinu ostatních jehličnanů.
Jak na výživu jehličnanů a ochranu rododendronů proti škůdcům
TIP:
Čeká vás kácení stromů? Nezapomeňte si podat žádost a dodržet všechny požadavky, které s kácením souvisejí. Vyhnete se tak zbytečným problémům.
Publikováno: 21. 7. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová