reklama

Zamořily mšice vaši zahrádku? Šest tradičních a zaručeně ekologických způsobů likvidace

Když se rozhodneme pěstovat na zahradě zeleninu nebo okrasné rostlin, musíme bohužel počítat s tím, že je pravděpodobně záhy napadnou škůdci, z nichž nejčastější a nejobtížnější jsou mšice. Můžeme vyrazit do boje a likvidovat je pomocí insekticidů a fungicidů, co ale zkusit přírodní a zcela nezávadné extrakty?

i (Zdroj: Depositphotos)
Květiny můžeme před mšicemi ochránit řadou přírodních prostředků (Zdroj: Depositphotos)

Je možné se na zahrádce zcela obejít bez chemických přípravků? Určitě ano, stačí se jen inspirovat, jak se s problémem vypořádávali naši předkové. Nemůžeme od těchto lidových a přírodních metod okamžitý a razantní účinek, rozhodně ale stojí za odzkoušení. Účinnost možná nebude 100% jako u chemického postřiku, zato ale zahrádku a plodiny nezaneřádíme nežádoucími látkami.

Mravenci
i (Zdroj: Depositphotos)
Vydatnými pomocníky v boji proti mšicím jsou mravenci

Bylinkové odpuzovače

Téměř bezpracné řešení nabízí přirozená ochrana pomocí bylinek a květin, které škůdcům zkrátka nevoní. Například mezi růže vysaďte levanduli, která je ochrání před zelenými mšicemi. Navíc je tato kompozice prostě nádherná pro oko. Také saturejka vysazená mezi fazolkami mšice spolehlivě odežene. Od stromků a keřů s drobným ovocem či zeleniny zaručeně odlákáte mšice, pokud jim nabídnete lichořeřišnici, která je pro ně výtečnou pochoutkou, jíž nedokážou odolat.

Řeřicha
i (Zdroj: Depositphotos)
Na řeřiše si mšice pochutnají a zeleniny si už potom ani nevšimnou

Hmyzí predátoři

Další z užitečných zahradnických tipů na ochranu rostlin a udržení škůdců v uctivé vzdálenosti od našich záhonků je vysadit rostliny, které přitahují přírodní predátory, jako jsou zlatoočky, pestřenky nebo slunéčka. Některé rostliny, například muškáty a slunečnice či měsíček, je totiž přilákají svými květy a hmyzí predátoři si na mšicích poté s chutí smlsnou. Tito přírodní predátoři mají ohromný apetit a zajistí, aby zahrada byla krásná a zdravá.

Beruška
i (Zdroj: Depositphotos)
Slunéčka jsou nejznámější přirození nepřátelé mšic

Trápí vás pavouci? Podívejte se na video, kde vám poradíme, jak nad nimi vyzrát.

Pikantní postřik

Skoro jako dresink vypadá a voní postřik, který vyrobíme ze směsi čili papriček, cibule a stroužku česneku. Všechny tři suroviny nakrájíme na menší kousky a na kaši rozmixujeme s trochou vody. Vzniklou směs přelijeme přes jemnější síto do rozprašovače a můžeme hned začít s postřikem.

Česnek, chili
i (Zdroj: Depositphotos)
Postřik z čili cibule a česneku

Kopřivový výluh

Do kbelíku nasypeme 1 kg čerstvých nebo 200 g sušených a nasekaných kopřiv a přelijeme zhruba 10 l vody. Necháme na teplém (minimálně 20 ºC) nejlépe osluněném místě dva týdny kvasit. Směs se třeba denně ode dna promíchávat. Výluh slijeme a pro zálivku jej poté ředíme vodou v poměru 1:10 a pro postřik 1:20. 

Nejen mšicí se zbavíte bez chemie. Přečtěte si, jak vyhrát nad červivostí třešní bez chemie.

Kopřivy
i (Zdroj: Depositphotos)
Kopřivový výluh pomůže

Rebarborový výluh

Na fazolích a bobu mšice zaženeme výluhem z listů rebarbory. Čerstvé listy nadrobno nasekáme a lehce promačkáme. Nasypeme do kbelíku a zalijeme vodou tak, aby byly celé ponořené. Louhujeme na teplém místě dva dny. Poté slijeme a rostliny bohatě postříkáme.

Rebarbora
i (Zdroj: Depositphotos)
Rebarborový výluh mšice zahubí

Tabákový postřik

No vida, tak alespoň k něčemu jsou tabákové výrobky dobré. Nikotin a další látky obsažené v tabáku jsou totiž pro mšice toxické. Cigaretový tabák nasypeme do lahve a zalijeme vřelou vodou. Louhujeme na teplém místě zhruba 24 hodin. Poté výluh slijeme přes jemné sítko do postřikovače. Dokonalé scezení je nutné, aby nemohlo dojít k ucpání trysky. Tekutinou postříkáme mšicemi napadené části rostliny.

Tabák
i (Zdroj: Depositphotos)
Tabák nevoní ani mšicím

Více o využití výluhu z tabáku najdete v našem dalším článku. 

Draví roztoči nám pomohou s ochranou stromů

TIP:

Chcete mít hezkou zahradu, ale nestíháte pravidelně zalévat? Máme pro vás tip na nejlepší rostliny, které mají rády sušší místa.

Publikováno: 22. 7. 2021, Autor: Jana Šulcová, Profil autora: Jana Šulcová