Rostliny s velkými listy představují zajímavý prvek v zahradní kompozici, přinášejí oživení s nádechem exotiky. Tyto druhy pocházejí nejčastěji z tropických oblastí a preferují zejména polostinné podmínky. Najdou se ale jistě i výjimky. Zajímavé exempláře potkáme mezi trvalkami, keři, stromy i popínavými dřevinami.
Rodgersie (Rodgersia) jsou vytrvalé u nás poměrně málo známé byliny, pocházející z Číny a Japonska. Ačkoliv se vzhledově jedná o velice exotické rostliny, nemusíme se jejich pěstování bát. Jsou totiž plně mrazuvzdorné a nehrozí tedy nebezpečí zimního úhynu. Rodgersie obecně preferují přistíněná stanoviště a vlhčí půdu. Nejlépe vyniknou kolem vodních toků a jezírek. Půdu jim dopřejeme humózní, výživnou, s přídavkem rašeliny. Rodgersii tabularis, která má listy jednoznačně největší, vysadíme raději na chráněné místo před silnějším větrem, který by mohl listy poškodit. K dalším atraktivním druhům patří Rodgersia aesculifolia a Rodgersia pinnata.
Hosta, bohyška (Hosta) patří mezi námi dobře známé trvalky, okrasné zejména listem. Nabídka host na trhu je veliká a můžeme vybírat z nepřeberné škály druhů a kultivarů. K tradičně oblíbeným patří žlutě a bíle panašované formy. Některé kultivary jsou ale speciálně šlechtěny i na velikost listů. Mezi opravdové giganty patří: 'American Icon', 'Jolly Green Giant', 'Big Mama', 'Mr. Big' a jiné. Pěstební nároky host jsou podobné jako u rodgersií, preferují polostinné stanoviště s kvalitní hlubokou zeminou. Jsou o něco tolerantnější k suchu, ale při pravidelné zálivce budou vypadat lépe. Také hosty jsou plně mrazuvzdorné. Velice pěkně vypadají partie tvořené pouze hostami, kdy nakombinujeme skupiny s různou strukturou, barvou a velikostí listů. Hosty kvetou většinou fialově nebo bíle, ale v jejich případě je list jistě dekorativnější než květ.
Barota (Gunnera manicata), (Gunnera tinctoria) - oba druhy jsou opravdovými exoty, atmosféru tropů dokáží navodit dokonale. Listy jsou tak veliké, že se pod nimi můžeme schovat před deštěm jako pod deštník. V Americe mají lidové označení "sloní nebo dinosauří jídlo“. Spolu s banánovníkem představují druhy s největšími listy vůbec. Používají se jako dominantní solitéry nejčastěji ve spojení s vodní plochou. Jejich pěstování je v našich podmínkách o něco obtížnější, ale není nemožné.
Vysazujeme je do teplejších oblastí na chráněné, mírně přistíněné místo, do kvalitní výživné zeminy. V létě jim musíme zajistit dostatek vody, případně přihnojení. Na zimu musíme rostliny opatřit ochranným krytem z hrubé slámy, chvojí nebo netkané textilie. Kryt by neměl na rostlině příliš ležet a vytvářet nepropustnou vrstvu, z toho důvodu se vyhneme listí. Oproti létu je totiž přílišná zimní vlhkost nežádoucí. Před tím, než rostlinu opatříme krytem, je vhodné odstranit prvními mrazy spálené listy. Tyto listy by se totiž mohly podílet na nežádoucím rozvoji houbových chorob.
Katalpa (Catalpa) pochází z teplých oblastí Asie, Indie a Ameriky. U nás jsou zastoupeny třemi druhy - Catalpa bignonioides, Catalpa ovata, Catalpa speciosa a můžeme je vidět nejen u rodinných zahrádek, ale i v městských ulicích. Shodně se jedná o majestátní, dlouhověké, krásné stromy, jejichž maximální výška se pohybuje okolo 16 m, stejně tolik mohou mít i do šířky. Vedle základních druhů, existují i zajímavé kultivary, jako je např. Catalpa bignonioides 'Nana' s keřovitým růstem, Catalpa bignonioides 'Globosa' je o něco menší, s kulovitou korunou.
Všechny druhy mají kromě velkých listů i zajímavé plody, které připomínají dlouhé tenké doutníky. Katalpu zasadíme na slunné, teplé stanoviště. Půdu preferuje propustnou, hlinitopísčitou s neutrální až mírně kyselou reakcí. Stromy velice dobře snáší znečištěné ovzduší a představují ideální dřevinu do měst. Katalpa představuje cenný strom a její pěstování se stále více rozšiřuje.
Podražec velkolistý (Aristolochia macrophylla) - jeho hlavním půvabem také nejsou pestré květy, ale zajímavé olistění. Tato mohutná popínavá liána má veliké, srdčité listy, které se na sebe taškovitě skládají. Na stěnu pokrytou podražcem nepronikne ani jedna dešťová kapka. Květy jsou zelené, na první pohled nenápadné, zaujmou až při bližším prozkoumání svým tvarem, který připomíná dýmku. Podražec pochází ze Severní Ameriky a dokáže narůst až do výšky 8-10 m. Hodí se zejména na polostinná až stinná stanoviště s vlhčí půdou. V suchu a plném slunci trpí. Pro svůj růst potřebuje oporu, jako nejvhodnější se ukázaly silné, svisle tažené dráty, ale může to být i dřevěná opora, sousední strom apod.
Vypěstujte si louku na zahradě
Publikováno: 1. 8. 2021, Autor: Daniela Dušková, Profil autora: Daniela Dušková